Kolokvium VŠH: Využití statistických dat v cestovním ruchu ČR ve vztahu k řešení regionálních disparit

Vysoká škola hotelová v Praze uspořádala 28. června ve spolupráci s Českým statistickým úřadem, Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism a Společností vědeckých expertů cestovního ruchu kolokvium věnované problematice statistických dat v cestovním ruchu České republiky. Kolokvium se uskutečnilo v rámci řešení projektu výzkumu a vývoje MMR WD-37-07-2 Výzkum domácího a příjezdového zahraničního cestovního ruchu ve vztahu ke zmírnění společensko-ekonomických disparit.

Ing. Antonín Franke, CSc., odpovědný řešitel projektu, ve svém příspěvku seznámil posluchače s dosavadním postupem prací, přičemž zdůraznil, že v loňském roce došlo na základě požadavku MMR ČR k rozšíření projektu o problematiku dopadů hospodářské krize na odvětví cestovního ruchu v České republice, včetně analýzy dostupných statistických údajů. Odpovědný řešitel projektu ve svém vystoupení doporučil zmírnit současný stav, kdy rozsah a možnosti získávání statistických dat mají klesající tendenci od úrovně centra přes kraje a turistické regiony až po místa cestovního ruchu, a upozornil, že dostupná statistická data nejsou vždy dostatečně využívána k řešení signalizujících negativních tendencí, a navíc jsou v praxi statistické podklady v některých případech nepřesně a zkresleně interpretovány.

Dalším vystupujícím byl Ing. Jiří Frumar z Odboru cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR, který seznámil posluchače s aktivitami ministerstva ve Výboru pro statistiku a satelitní účet UNWTO v letech 2008–2011 a dále informoval o projektech realizovaných v rámci Integrovaného operačního programu (IOP) zaměřených na zkvalitnění statistických informací o cestovním ruchu a rovněž o plánované regionalizaci TSA v České republice.

Historickým exkurzem vývoje statistiky příjezdového a výjezdového cestovního ruchu se zabýval Ing. Karel Nejdl, CSc. Ve svém příspěvku uvedl, že s prvními číselnými údaji se lze setkat v českých zemích již ve 14. století v lázeňských místech, v 16. století se snad prvním marketingovým hodnocením situace v našich lázních zabývá Bohuslav Balbín, když píše mj. o zavedení lázeňského poplatku (Kurtaxe). První údaje statistického charakteru se začínají objevovat v 18. století, především o počtu ubytovacích kapacit. Od 19. století se pak začala kontinuálně sledovat i návštěvnost, například pomocí seznamů hostů (Kurliste).

Nejdl dále hovořil o statistických údajích příjezdového cestovního ruchu v první polovině 20. století, dále v letech 1948–1989 a své vystoupení shrnul stručným seznámením se systémem statistiky cestovního ruchu po roce 1989.

Analýzu cestovního ruchu v České republice od roku 2000 do roku 2009 zpracovala Ing. Alena Hellerová, ředitelka Odboru statistiky obchodu, cestovního ruchu, dopravy, informačních a komunikačních činností Českého statistického úřadu. V úvodu vystoupení informovala o statistických šetřeních strany nabídky (kapacity a návštěvnost HUZ) a strany poptávky (výběrová šetření v domácnostech o domácím a výjezdovém cestovním ruchu). Dále dokumentovala na číselných údajích vývoj kapacit a návštěvnosti, jak na celostátní, tak na krajské úrovni.

Své výstupy shrnula Hellerová následovně – kapacita HUZ v České republice prošla v poslední dekádě změnami zvyšujícími jejich kvalitu, prohloubila se disparita v rozmístění kapacit HUZ a návštěvnost HUZ se nevyvíjela rovnoměrně (negativně působil kurz koruny, povodně, teroristické útoky apod.). V úplném závěru přednášející konstatovala, že rok 2007 byl nejlepší pro příjezdový cestovní ruch, rok 2008 byl nejlepší pro výjezdový cestovní ruch a rok 2009 byl nejlepší pro domácí cestovní ruch.

Problematikou satelitního účtu cestovního ruchu (TSA) a Modulem zaměstnanosti se zabýval Mgr. Zdeněk Lejsek z Českého statistického úřadu. Informoval, že celková spotřeba v příjezdovém cestovním ruchu v roce 2008 činila 129,3 mld. Kč, v domácím cestovním ruchu 110,3 mld. Kč a ve výjezdovém cestovním ruchu 92,2 mld. Kč. Celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu činila 239,6 mld. Kč, přičemž příjezdový cestovní ruch se podílel 54 % a zbývajících 46 % připadá na domácí cestovní ruch.

V roce 2008 činil podíl cestovního ruchu na HDP 2,8 %, na HPH pak 2,6 %. V roce 2008 byl počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu České republiky 241,2 tis. osob, z toho 21,4 % sebezaměstnaných osob a 78,6 % zaměstnanců.

Možnými přístupy k regionalizaci TSA se zabývala Ing. Lucie Petříčková, Ph.D., z katedry cestovního ruchu Vysoké školy hotelové v Praze, přičemž se zmínila o jejich výhodách a nevýhodách. Zatímco Rakousko využívá přístup bottom-up, Španělsko či Finsko naopak přístup top-down.

Ing. Hana Fojtáchová, vedoucí oddělení výzkumu trhů a trendů České centrály cestovního ruchu – CzechTourism, informovala o prvních výstupech výzkumu zaměřeného na domácí cestovní ruch, jehož cílem je zjistit profil domácích návštěvníků, resp. turistů v krajích, resp. regionech České republiky. Projekt probíhá v letech 2009–2014, a to vždy v zimní a letní etapě.

Dopady hospodářské krize na cestovní ruch a hotelnictví se zabýval Ing. Petr Studnička z katedry cestovního ruchu Vysoké školy hotelové v Praze. Ve svém příspěvku upozornil, že již od roku 2006 kontinuálně klesá v České republice počet přenocování, ale že mezi lety 2006 a 2009 přibylo 13 444 pokojů. Pomocí Hotel Price Index (Hotels.com) porovnával průměrné ceny za hotelový pokoj v Evropě a vybraných světových metropolích. Například Česká republika vykazuje v Evropě nejnižší průměrnou cenu za hotelový pokoj ve výši 65 liber.

Souhrnná analýza statistických dat cestovního ruchu České republiky za léta 2000–2009 je v elektronické formě ke stažení na www.vsh.cz/cz/dokumenty-ke-stazeni-nav73/.

Závěry ze semináře přednesl prof. Ing. Jiří Jindra, CSc., předseda Výboru Společnosti vědeckých expertů cestovního ruchu. Ve svém krátkém vystoupení mj. ocenil Český statistický úřad a Českou národní banku za sběr a zpracování statistických dat ve vztahu k cestovnímu ruchu a vyzdvihl aktivní přístup MMR ČR a ČSÚ při zpracování satelitního účtu cestovního ruchu v České republice včetně jeho plánované regionalizace.

Ing. Petr Studnička,
sekretář Výzkumného centra VŠH

www.vsh.cz/vyzkum