Klenoty Karlovarského kraje

V Karlovarském kraji najdete nespočet kulturních památek. Kromě všudypřítomné lázeňské architektury, nejvýznamněji zastoupené lázeňskými kolonádami, tu najdete také celou řadu hradů, zámků a lidových i církevních památek. Zapomenout nesmíme samozřejmě ani na zříceniny a památky technické.

Ačkoliv mají všechny tyto objekty obrovskou historickou hodnotu, jsou mezi nimi takové, které lze označit za klenoty Karlovarského kraje, a to zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že se mohou pyšnit statusem národní kulturní památky. Ještě před více než deseti lety mohly v Karlovarském kraji toto označení používat pouze tři památky. V současnosti se tímto titulem honosí 17 památek, a to jak movitých, tak nemovitých. Dodatek redakce: Praktické informace o regionu najdete v průvodci Karlovarským krajem.

Zámek Kynžvart přestavěný v letech 1821–1835 ve stylu vídeňského klasicismu byl významným sídlem rakouského kancléře Metternicha.

Kynžvartská daguerrotypie reprezentuje první prakticky užívanou komplexní metodu fotografie, kterou objevil francouzský malíř a vynálezce Louis Daguerre.

Hrad Bečov je rozsáhlým areálem gotického hradu s renesančním palácem, ke kterému v 18. století v předhradí přibyl zámek s kaplí.

Na hradě Bečov je vystaven relikviář sv. Maura, který je vzácnou ukázkou středověkého zlatnictví a po českých korunovačních klenotech nejvzácnějším příkladem středověkého šperkařství v České republice.

Důl Jeroným u bývalé obce Čistá je unikátní středověké důlní dílo s dochovanými rozsáhlými komorami a stopami po těžbě cínu metodou tzv. sázení ohněm.

Klášter premonstrátů Teplá, který byl založen roku 1193 blahoslaveným Hroznatou, se řadí mezi nejhodnotnější komplexy v rámci celé republiky.

Rudá věž smrti v Dolním Žďáru u Ostrova je symbolem utrpení politických vězňů, kteří zde v 50. letech 20. století v tvrdých podmínkách třídili uranovou rudu vytěženou v Jáchymově.

Císařské lázně v Karlových Varech patří k největším a umělecky nejbohatším lázeňským domům v Karlových Varech. Byly vybudovány v letech 1893–1895 v neobarokním stylu jako komplexní lázeňské zařízení špičkové úrovně.

Kostel sv. Maří Magdaleny v Karlových Varech postavený podle plánů K. I. Dientzenhofera se svým architektonickým řešením řadí mezi nejkrásnější sakrální stavby českého dynamického baroka. Novobarokně secesní litinová kolonáda v Mariánských Lázních postavená v letech 1888–1889 vyniká pozoruhodným technickým konstrukčním řešením a velmi cennou výtvarnou a plastickou výzdobou.

Novobarokně secesní litinová kolonáda v Mariánských Lázních postavená v letech 1888–1889 vyniká pozoruhodným technickým konstrukčním řešením a velmi cennou výtvarnou a plastickou výzdobou.

Královská mincovna v Jáchymově patří k cenným památkám česko-saské renesance a řadí se mezi ojedinělé evropské stavební památky hornictví a mincování 16. stol.

V rozsáhlých úsecích středověkého cínového dolu Mauritius na Hřebečné jsou zachovány autentické profily chodeb se stopami po želízku a mlátku (tzv. křesanice).

Dlouhá stoka, 24 km dlouhý umělý vodní kanál vybudovaný v letech 1531–1536 sloužil k plavení dřeva z oblasti kynžvartských lesů do slavkovských báňských provozů.

Žlutický kancionál pochází z 16. století a jedná se o knihu velkého formátu, která váží osmadvacet kilogramů a obsahuje české utrakvistické liturgické texty ke mši svaté i další zpěvy s notami. V Karlovarském kraji se však nachází pouze její faksimile, kterou je možné spatřit v pobočce karlovarského muzea ve Žluticích.Šperkovnice šlechtického rodu Šliků, která je osazená tolary, vznikla v 17. století. Kazeta vážící necelých šest kilogramů je dílem augsburského stříbrníka a šperkaře Johanna Andrease Thelota a je součástí expozice umístěné v ostrovském zámku.

Šperkovnice šlechtického rodu Šliků, která je osazená tolary, vznikla v 17. století. Kazeta vážící necelých šest kilogramů je dílem augsburského stříbrníka a šperkaře Johanna Andrease Thelota a je součástí expozice umístěné v ostrovském zámku.

Blatenský vodní kanál byl vybudován v letech 1540–1544. Přiváděl vodu do úpravárenských a hutních provozů při zpracování cínové rudy v Blatenském a Božídarském cínovém revíru. Hlavním stavitelem kanálu byl Stephan Lenk. Vedle tzv. Dlouhé stoky, která se nachází také na území našeho kraje a již byla za národní kulturní památku prohlášena, jde o největší a nejzachovalejší vodní dílo spojené s hornickou činností a zpracováním rud v české části Krušných Hor.

Chebská falc je jedinou románskou falcí na našem území. Byla postavena pro císaře Fridricha Barbarossu roku 1180. Do dnešní doby se zachovala tzv. Černá věž, patrová kaple a zbytky paláce. Patří k nejzachovalejším dochovaným falcím v původní středověké podobě.

Více informací o památkách v regionu a další užitečné informace najdete na turistickém portálu

www.zivykraj.cz .