Bohatství architektonických skvostů dokazujících, že v královském městě se žilo intenzivně a pestře po dlouhá staletí až dodnes.
Založeno bylo roku 1260 králem Přemyslem Otakarem II., nedaleko původní osady jménem Klatov. Město mělo strategickou polohu při obchodní stezce vedoucí z Bavor do Plzně, takže během staletí čilého obchodního ruchu vzkvétalo. K nejstarším stavebním památkám bezpochyby patří gotický kostel Narození Panny Marie ze 13. století, ve kterém je vystaven zázračný obraz Panny Marie Klatovské, který má podle pověstí léčivou sílu. Dodatek redakce: Historickým památkám Klatov se věnuje také text Klatovy: město historie i současnosti.
Vzácně zachovalé středověké opevnění města připomene čtverhranná bašta za gotickým kostelem, přilehlé mohutné zdivo i dvě okrouhlice, které byly kdysi součástí obranného systému. Známá silueta Černé věže a barokního jezuitského kostela, viditelná z dálky, zavede poutníky do samého srdce města. Černá věž, vysoká 81 metrů, je dominantou Klatov od roku 1559, kdy byla postavena spolu s renesanční radnicí (dnes pseudorenesanční přestavba od J. Fanty) na nejvyšším místě náměstí. Z ochozu věže jsou vidět rozsáhlé a malebné šumavské hory, na druhé straně pak krajina směrem do vnitrozemí Čech, k Přešticím a Horažďovicím. Dodatek redakce: Klatovům v podhůří Šumavy se věnuje text Klatovy: živé město Šumavy.
Další vzácné historické památky vznikly v barokních časech. Na náměstí je to například jezuity založený kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce ze 17. století, v jehož kryptách nalezneme proslulé klatovské katakomby. Dodnes se zde dochovalo třicet osm mumifikovaných těl. Bývalou jezuitskou kolej spojuje s kostelem stejně jako kdysi lávka, můstek, dnes prosklený, tzv. Prampouch, navržený světoznámou architektkou Evou Jiřičnou. Období baroka nám opět připomene známá lékárna „U Bílého jednorožce", jejíž unikátní expozice mapuje vývoj lékárenství mezi lety 1776 až 1966. Dodatek redakce: Méně známá zákoutí města přibližuje text Objevte skrytá zákoutí města Klatov.
Další barokní stavbou je dominikánský kostel sv. Vavřince v Plánické ulici, v jehož interiéru se dnes konají výstavy. V období slavné české secese, na počátku 20. století, se zrodily stavby klatovského vlastivědného muzea a bývalého okresního domu za Vrchlického sady i budova sokolovny. Naproti muzeu se každým rokem v červenci otevírají brány zahrady s proslulými klatovskými karafiáty, které se ve městě pěstují již 200 let.
Přijeďte se podívat nejen na historické skvosty města, ale zveme vás i na zajímavé kulturní a společenské akce.