Úvod
Srpnová obloha 2026 nabízí kombinaci, která se nevidí často. Ve středu 12. srpna
večer prochází Českem výrazné částečné zatmění Slunce, v Praze zakryje Měsíc podle
astro.cz v maximu kolem 20:11 SELČ přibližně 86 % slunečního kotouče. Jde o
nejvýraznější zatmění viditelné z českého území od roku 1999. Hned tu samou noc,
z 12. na 13. srpna, navíc vrcholí meteorický roj Perseid, a to za bezměsíčné oblohy:
nový Měsíc nastává podle calendar.center ve stejný den, 12. srpna 2026 v 19:37 SELČ.
Padající hvězdy tak letos nic nepřezáří. Na tmavém místě mimo město lze podle
chip.cz v maximu roje spatřit orientačně 100 až 150 meteorů za hodinu, nejlépe po
půlnoci až do rozbřesku. Kdo si chce oba úkazy užít naplno, potřebuje hlavně jedno:
dostat se mimo světelný smog velkých měst.
Tenhle přehled shrnuje, kam v Česku vyrazit: oficiální oblasti tmavé oblohy, kde je
nebe nejtemnější, i hvězdárny, které na 12. a 13. srpna 2026 chystají organizovaný
program s dalekohledy. Platí i mimo tento konkrétní víkend, protože oblasti tmavé
oblohy fungují jako dobrá volba na pozorování hvězd celoročně, ne jen během Perseid.
Přehled míst pro pozorování
| Místo |
Kraj |
Typ |
Pro koho |
| Jizerská oblast tmavé oblohy (Jizerka) |
Liberecký |
oficiální park tmavé oblohy |
zkušenější pozorovatelé, dojíždění na vlastní pěst |
| Beskydská oblast tmavé oblohy (Staré Hamry) |
Moravskoslezský |
oficiální park tmavé oblohy, k dispozici i placený program s dalekohledem |
rodiny i jednotlivci, kdo chce komentovaný výklad |
| Manětínská oblast tmavé oblohy |
Plzeňský / Karlovarský |
oficiální park tmavé oblohy |
klid, málo turistů, vlastní vybavení |
| Šumava |
Jihočeský / Plzeňský |
region s nízkým světelným znečištěním (bez formálního statusu) |
kombinace s letním výletem na horách |
| Hvězdárna Žebrák |
Středočeský |
organizovaná akce s programem 12. 8. |
rodiny blízko Prahy, kdo nechce nic řešit sám |
| Teplická hvězdárna (Písečný vrch) |
Ústecký |
organizovaná akce 12. 8. |
severní Čechy, pozorování s odborným výkladem |
| Planetárium Ostrava |
Moravskoslezský |
organizovaná akce 13. 8. |
rodiny s dětmi, Morava a Slezsko |
Jizerská oblast tmavé oblohy
Jizerské hory na česko-polské hranici hostí od 4. listopadu 2009 první mezinárodní
park tmavé oblohy na světě. Na české straně se rozkládá od osady Jizerka po horu
Smrk na ploše asi 75 km², jde o jedno z nejtmavších míst v Česku. Ve
srovnání s městem, kde je podle dostupných informací vidět jen kolem 50 hvězd, tu za
jasné noci vyjde na oblohu až 2000.
Oblast dlouhodobě hostí astronomické akce pro veřejnost, přednášky i společná
pozorování, které pořádá Česká astronomická společnost. Kdo přijede sám, stačí
zaparkovat u Jizerky a najít otevřené místo mimo les s výhledem k jihovýchodu, odkud
Perseidy vylétají.
Beskydská oblast tmavé oblohy
Druhý mezinárodní park tmavé oblohy na světě vznikl v roce 2013 v Moravskoslezských
Beskydech se středem u obce Staré Hamry. Kdo nechce spoléhat jen na vlastní oči,
může využít projekt DARK SKY Beskydy, který podle
webu provozuje od jara 2023 největší dalekohled v Česku přístupný veřejnosti pod
tmavou oblohou. Dvouhodinový program s odborným výkladem stojí orientačně 700 Kč pro
dospělého a 500 Kč pro dítě, koná se každý večer, kdy to dovolí počasí.
Beskydy se hodí pro čtenáře, kteří chtějí ke tmavé obloze i komentovaný program a
nemají vlastní dalekohled.
Manětínská oblast tmavé oblohy
Nejmladší a plošně největší z trojice, vyhlášena 15. září 2014, zabírá 346 km² na
pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje a zahrnuje deset obcí kolem Manětína.
Hustota osídlení tu podle astro.cz činí jen zhruba 13 obyvatel na km², což je hlavní
důvod, proč se sem světlo z okolních měst prakticky nedostává. Podle astro.cz jde o
první čistě český park tmavé oblohy, celou plochou leží jen na území ČR (na rozdíl
od Jizerské a Beskydské oblasti, které zasahují i za hranice).
Manětínsko je dobrá volba pro čtenáře ze západních Čech, kteří chtějí tmavou oblohu
bez davu lidí a bez nutnosti jezdit do hor.
Šumava
Šumava nemá formální status parku tmavé oblohy, přesto patří podle dostupných
informací mezi oblasti s nejnižší mírou světelného znečištění v Česku, hlavně díky
řídkému osídlení a absenci těžkého průmyslu v jihozápadních Čechách. Hodí se pro
čtenáře, kteří plánují letní výlet na Šumavu tak jako tak a chtějí večer u Perseid
strávit rovnou tam, ideálně na některé z otevřených plání mimo lesní porost.
Hvězdárna Žebrák
Kdo chce mít 12. srpna oba úkazy vyřešené s odborným doprovodem a blízko Prahy,
může vyrazit do Hvězdárny Žebrák.
Program podle astro.cz začíná v 16:00 slunečním pozorováním přes dalekohled,
od 18:00 do 22:00 běží komentovaný program, mezi 21:00 a 22:00 koncert a od 22:00
do 23:59 pozorování Perseid na hvězdárnou vyhrazené „meteorické louce“. Vstup je
dobrovolný a rezervace se nevyžaduje, na místě je i občerstvení a prodej speciálních
brýlí a svářečských skel na sledování zatmění.
Teplická hvězdárna
Teplická hvězdárna
na Písečném vrchu bude 12. srpna mimořádně otevřená veřejnosti od 21:30 do půlnoci,
podle astro.cz s pozorováním meteorů ze střešní terasy a doplňkovým pozorováním
dalekohledem. Vstupenky se kupují přes online rezervační systém uvedený na stránce
akce, konkrétní cena tam podle dostupných informací není uvedená. Doporučuje se
teplé oblečení, deka a termoska s teplým nápojem.
Planetárium Ostrava
Pro rodiny na Moravě a ve Slezsku nabízí Planetárium Ostrava
program ve čtvrtek 13. srpna od 22:00 do 1:00, tedy přímo v noci vrcholu roje.
Areál je otevřený už od 15:00 s prohlídkou expozic a školním programem hledání
meteoritů pro děti od 18:00 do 20:00, následují přednáška a projekce, samotné
pozorování Perseid dalekohledy probíhá od 22:00. Program je podle webu vhodný pro
děti od 10 let a probíhá jen v češtině, při špatném počasí zůstávají v nabídce
alespoň expozice, přednášky a projekce.
Levné a bezplatné varianty
Pozorování Perseid samo o sobě nic nestojí, meteory jsou vidět pouhým okem odkudkoli
mimo dosah pouličního osvětlení. Nejlevnější varianta je proto vyrazit na vlastní
pěst do některé z oficiálních oblastí tmavé oblohy: Jizerská, Beskydská i Manětínská
oblast jsou volně přístupné bez vstupného, stačí auto a otevřené místo mimo les.
Podobně funguje i Hvězdárna Žebrák, kde je vstup na pozorování dobrovolný a
rezervace se nevyžaduje. Kdo naopak chce komentovaný výklad a jistotu odborného
dohledu, zaplatí spíš na organizovaných akcích: DARK SKY Beskydy si účtuje
orientačně 700 Kč za dospělého a 500 Kč za dítě, u Teplické hvězdárny a Planetária
Ostrava cenu vstupenky weby akcí neuvádějí přímo, podle dostupných informací ji
prodávají přes rezervační systém.
Jak se na pozorování připravit
Na zatmění Slunce je nutné vzít ochranu očí: běžné sluneční brýle podle astro.cz
nestačí, potřeba jsou certifikované sluneční filtry nebo svářečské sklo, dalekohled
lze na Slunce mířit jen se speciálním slunečním filtrem. Na noční pozorování Perseid
naopak žádné pomůcky nejsou potřeba, meteory jsou vidět pouhým okem. Oči si stačí
nechat alespoň 15 minut zvyknout na tmu a vydržet mimo dosah displejů a svítilen.
Vzhledem k tomu, že jde o noční pozorování ve volné přírodě, hodí se teplé oblečení
i mimo léto očekávané teploty, deka nebo lehátko a něco teplého k pití.
Časté otázky
Kdy je vrchol Perseid 2026?
Podle astro.cz vrcholí roj v noci z 12. na 13. srpna 2026, maximum nastává v časných
ranních hodinách 13. srpna. Nejlepší podmínky jsou po půlnoci až do rozbřesku.
Kde bude v Česku vidět zatmění Slunce 12. srpna 2026?
Částečné zatmění bude vidět z celého území Česka, v Praze zakryje Měsíc podle
astro.cz v maximu kolem 20:11 SELČ přibližně 86 % Slunce, těsně před jeho západem.
Jde o nejvýraznější zatmění viditelné z ČR od roku 1999.
Kde je v Česku nejtmavší obloha?
Oficiálně vyhlášené jsou tři oblasti tmavé oblohy: Jizerská (Jizerské hory, od
2009), Beskydská (u Starých Hamrů, od 2013) a Manětínská (Plzeňský a Karlovarský
kraj, od 2014). Nízké světelné znečištění má dlouhodobě i Šumava, byť bez
formálního statusu parku tmavé oblohy.
Potřebuju na pozorování Perseid dalekohled?
Ne, meteory jsou vidět pouhým okem, dalekohled nebo triedr naopak zorné pole
zmenšuje. Dalekohled se hodí spíš na doplňkové pozorování planet a hlubokého
vesmíru, které nabízí i některé z organizovaných akcí na hvězdárnách.
Je bezpečné dívat se na zatmění Slunce přímo?
Bez ochrany očí ne. Podle astro.cz jsou nutné certifikované sluneční filtry nebo
svářečské sklo, běžné sluneční brýle nestačí a dalekohled lze na Slunce mířit jen
se speciálním slunečním filtrem.
Hory, turistika, výlety autem a příroda
20 let zkušeností s horskou turistikou · 18 navštívených zemí
Hory, turistika a výlety autem jsou pro mě nejlepším způsobem, jak si odpočinout od každodenního shonu. Při cestách si všímám délky tras, převýšení, parkování i podmínek přímo v terénu. Ve svých článcích proto nabízím ověřené informace, realistické hodnocení náročnosti a praktické rady pro běžné turisty.
