Při vyslovení jména Karlštejn jistě každému vytane na mysli osobnost císaře Karla IV., jehož aktivitu jako stavebníka dokládá řada skvělých budov. Ale snad největším skvostem je právě hrad ukrytý mezi kopci na břehu Berounky. Hrad, který se českému prostředí v mnoha směrech vymyká.
Posláním Karlštejna nebylo pouze být reprezentativní venkovskou rezidencí ambiciózního císaře, ale také sloužit jako nedobytná pevnost chránící korunovační klenoty. V českých zemích výjimečné dílo vrcholné gotiky tak v dokonalé harmonii kombinuje prvky honosného sídla, duchovního centra i spolehlivé pevnosti.
Nahlédněme dovnitř…
Hrad ve svých zdech skrývá církevní prostory, které se řadí k nejhodnotnějším interiérům 14. století v českých zemích, ale zároveň je i pozoruhodnou ukázkou fortifikační architektury i dvorského života své doby. Velká věž Karlštejna, tvořící samostatnou pevnost uvnitř větší pevnosti, je obrácena proti nejpravděpodobnějšímu směru útoku svou severní, tzv. štítovou zdí, o síle sedm metrů.
Velká věž zároveň ukrývá srdce celého hradu – Kapli svatého Kříže – místo, kam Karel IV. uložil korunovační klenoty Svaté říše římské. I dnes kaple uchvacuje svou výzdobou – pozlacenou křížovou klenbou se skleněnými hvězdami, inkrustací (polodrahokamy ve zlaceném štuku), a především unikátním souborem 129 deskových obrazů z dílny Mistra Theodorika. Toto výjimečné dílo hodné císařského sídla tvoří pomyslné nebeské vojsko Kristovo chránící v kapli uložené klenoty a zároveň představuje Nebeský Jeruzalém.
Klenot hradní sbírky – sv. Augustýn od Mistra Theodorika |
Druhé patro sousední Mariánské věže zaujímá kostel Nanebevzetí Panny Marie s kaplí sv. Kateřiny, v jejichž interiéru se dochovala velká část původní výzdoby. V budově Císařského paláce najdeme nejen velký Rytířský sál, ale také Karlovu Audienční síň.
Slavný hrad s prestiží
Karlštejn byl pokladnicí korunovačních klenotů Svaté říše římské pouze krátce. Na počátku husitských válek byly na příkaz císaře Zikmunda, syna a nástupce Karla IV., odvezeny. V roce 1436 zde Zikmund nechal uložit korunovační klenoty českých králů. Svou funkci pevnosti chránící symboly země a panovnické moci Karlštejn definitivně ztratil na počátku 17. století, kdy byly české klenoty převezeny do Prahy. Jako královská rezidence však přestal sloužit již mnohem dříve, a to na konci vlády Zikmundova staršího bratra Václava IV.
V době národního obrození Karlštejn získal svou prestižní pozici částečně zpět. I dnes je vnímán jako symbol nejslavnější epochy české historie, doby, kdy český panovník určoval dějiny Evropy, doby, kdy byl český stát významnou součástí velkého nadnárodního celku.
Text: Veronika Dlouhá
Foto: archiv Středočeského kraje