V klubovnách Obecního domu v Praze byla otevřena stálá výstava, jejímž ústředním exponátem je kopie Svatováclavské koruny.
Svatováclavská koruna je nejvýznamnější a nejstarší součást českých korunovačních klenotů. Byla zhotovena ve 14. století na příkaz Karla IV. a je zasvěcena svatému Václavovi. Na rozdíl od řady evropských států nemá tento symbol české samostatnosti a státnosti stálou expozici. Její originál je spolu s ostatními korunovačními klenoty uložen ve zvláštní místnosti při Svatováclavské kapli katedrály sv. Víta na Pražském hradě a vystavován jen při výjimečných příležitostech, a to pouze na území Pražského hradu.
Rozhodnutí vedení Obecního domu iniciovat vytvoření kopie koruny a dlouhodobě ji vystavit je symbolické. Na místě dnešního Obecního domu stával kdysi vedle Prašné brány Králův dvůr, honosná panovnická rezidence, z které čeští králové vládli zemi. A byly to rovněž prostory Obecního domu, kde byla 28. října 1918 vyhlášena československá samostatnost.
Vystavená nově zhotovená kopie Svatováclavské koruny je druhá v pořadí po replice, která byla zhotovena před padesáti lety pro výstavní účely a je v držení Správy Pražského hradu. Autorem kopie vystavené v Obecním domě je proslulý turnovský zlatník Jiří Urban. Skleněné repliky a kompozice vzácných kamenů jsou dílem akademického malíře Václava Zajíca. Svatováclavská koruna jako symbol svrchovanosti českého státu je vyobrazena také na korunové minci a představuje tak i hodnotu a svébytnost české měny. Obě „koruny“ symbolizují samostatnost, nezávislost a suverenitu českého státu i jeho představitelů.
O Svatováclavské koruně
Svatováclavská koruna je klenot zhotovený ze zlata vysoké ryzosti (21–22 karátů), zdobený drahými kameny a perlami – v korunovačním souboru nejstarším. Váží téměř dva a půl kilogramu, i s křížkem je vysoká 19 cm, v průměru má rovněž 19 cm a každý ze čtyř dílů čelenky měří 14,5 cm. Ke své korunovaci v roce 1347 ji dal zhotovit Karel IV., poté ji věnoval prvnímu patronu země sv. Václavovi a určil ji coby korunu státní ke korunovaci dalších českých králů, svých nástupců na českém trůně. Snad až do konce svého života (1378) ji však nechával upravovat a doplňovat nejvzácnějšími drahými kameny, jež se mu podařilo získat. A tak se koruna vyvíjela do své konečné současné podoby. Svým tvarem navazuje na předcházející koruny Přemyslovců i králů francouzských. Na koruně je celkem 19 safírů, 44 spinelů, 1 rubín, 30 smaragdů a 20 perel.
Text: -daz-
Foto: Obecní dům