V roce 2019 bylo v České republice k dispozici návštěvníkům 9 383 hromadných ubytovacích zařízení různých kategorií. Nejvyšší ubytovací kapacitou dlouhodobě disponuje Praha, která však zároveň může být nejvíce zasažena krizí sektoru v souvislosti s nemocí COVID-19.
Počet hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) v roce 2019 dosáhl počtu 9 383, což bylo o 43 zařízení (0,5 %) meziročně méně. Nejvíce zařízení bylo evidováno v Jihočeském (1 181 zařízení, podíl 12,6 %), Královéhradeckém (1 074 zařízení, 11,4 %) a Libereckém kraji (895 zařízení, 9,5 %). Poslední příčka mezikrajského srovnání patří Pardubickému kraji s 351 zařízeními a 3,7% podílem. Z hlediska typu ubytování převládaly penziony (38,5 %) a hotely (28,0 %). Nejluxusnějších 5hvězdičkových hotelů bylo 65, nejvíce logicky v hlavním městě. Hosté se mohli ubytovat také v některém z 567 kempů, těch bylo k dispozici zdaleka nejvíce v Jihočeském kraji (134).
Mapa – Hromadná ubytovací zařízení v ČR v roce 2019 (zařízení v obcích)

Zdroj: Český statistický úřad, 2020
Přežijí všechna lůžka v Praze i jinde?
Hromadné ubytování v Česku disponovalo celkovou kapacitou 210 500 pokojů a 539 700 stálých lůžek. Územní rozložení lůžkových kapacit kopíruje geografickou diferenciaci a územní koncentraci jak do kulturně-historických středisek (historická města, lázně), tak do středisek s významným přírodním potenciálem (horská střediska, střediska letní rekreace). Korelace počtu lůžek s regionálním (krajským) rozložením HUZ v ČR má výjimku pouze v Praze, která v počtu lůžek (více než 94 000) jasně vede nad všemi kraji, ale v celkovém počtu HUZ je až na 5. místě (817). Rozložení počtu HUZ a lůžkových kapacit dle obcí s rozšířenou působností (ORP, bez Prahy) zřetelně dominují území s převahou horských (např. Trutnov, Vrchlabí, Jilemnice, Tanvald, Jeseník) nebo lázeňských (např. Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Třeboň) středisek.
Tab.1: Hromadná ubytovací zařízení podle kategorie a krajů v roce 2019
|
Hromadná ubytovací zařízení celkem |
v tom (%) |
Pokoje |
Lůžka |
hotely |
pen-ziony |
kempy |
chatové osady |
turistic-ké uby-tovny |
ostatní
jinde nespe-cifikovaná |
Česká republika |
9 383 |
28,0 |
38,5 |
6,0 |
3,4 |
6,9 |
17,1 |
210 496 |
539 685 |
Hl. m. Praha |
817 |
66,3 |
11,9 |
2,3 |
0,0 |
5,4 |
14,1 |
42 997 |
94 444 |
Středočeský |
688 |
30,2 |
35,6 |
10,0 |
6,5 |
4,8 |
12,8 |
13 226 |
35 100 |
Jihočeský |
1 181 |
16,7 |
43,8 |
11,3 |
5,2 |
5,3 |
17,7 |
20 160 |
58 345 |
Plzeňský |
528 |
21,2 |
41,1 |
9,5 |
5,5 |
6,4 |
16,3 |
10 579 |
28 486 |
Karlovarský |
523 |
45,9 |
31,0 |
5,2 |
1,1 |
3,8 |
13,0 |
16 497 |
34 318 |
Ústecký |
483 |
30,0 |
38,5 |
7,5 |
2,3 |
7,9 |
13,9 |
9 485 |
25 068 |
Liberecký |
895 |
17,5 |
45,8 |
3,4 |
4,9 |
6,7 |
21,7 |
14 320 |
42 821 |
Králové-hradecký |
1 074 |
21,7 |
41,3 |
4,9 |
2,0 |
6,1 |
23,9 |
18 056 |
51 006 |
Pardubický |
351 |
20,8 |
41,6 |
6,6 |
6,8 |
8,5 |
15,7 |
6 847 |
19 583 |
Kraj Vysočina |
434 |
24,4 |
30,6 |
6,7 |
5,1 |
10,8 |
22,4 |
8 343 |
24 034 |
Jihomoravský |
857 |
24,5 |
49,8 |
4,7 |
3,4 |
5,7 |
11,9 |
18 233 |
45 360 |
Olomoucký |
480 |
20,6 |
45,2 |
2,7 |
2,3 |
11,0 |
18,1 |
9 556 |
24 519 |
Zlínský |
459 |
27,9 |
39,2 |
5,2 |
1,7 |
8,1 |
17,9 |
10 234 |
25 711 |
Moravsko-slezský |
613 |
28,7 |
37,4 |
3,3 |
1,6 |
12,6 |
16,5 |
11 963 |
30 890 |
Zdroj: Český statistický úřad, 2020
V souvislosti s propadem odvětví kvůli koronaviru lze očekávat kapacitní pokles počtu HUZ a lůžek či přinejmenším tlak na restrukturalizaci a změny ve vlastnickém a majetkovém uspořádání. Větší investiční aktivity budou zpomaleny nebo zcela zastaveny. Při vypořádání se s nastalou situací budou pružnější spíše menší zařízení, naopak kriticky může být zasažen sektor ubytovatelů zaměřený výhradně na zahraniční či specifickou klientelu (např. senioři v lázních).
Relativní vyjádření
Při přepočtu ubytovacích zařízení na 10 000 obyvatel patří první příčka Libereckému kraji (20,2 zařízení). Nejnižší hodnota byla zjištěna ve Středočeském kraji (5,0 zařízení). Z hlediska rozlohy připadlo nejvíce HUZ na 100 km2 na Hlavní město Prahu (164,6 zařízení), následoval s velkým odstupem Liberecký (28,3 zařízení) a Královéhradecký (22,6 zařízení) kraj. Naopak ve Středočeském kraji připadlo na 100 km2 pouze 6,3 ubytovacích zařízení.
Tab.2: Hromadná ubytovací zařízení v ČR (relativní vyjádření) v roce 2019
|
Hromadná ubytovací zařízení |
Podíl na ČR (%) |
Pořadí krajů |
Počet zařízení na 10 000 obyvatel |
Pořadí krajů |
Počet zařízení na 100 km2 |
Pořadí krajů |
Česká republika |
9 383 |
100,0 |
x |
8,8 |
x |
11,9 |
x |
Hl. m. Praha |
817 |
8,7 |
5. |
6,2 |
11. |
164,6 |
1. |
Středočeský |
688 |
7,3 |
6. |
5,0 |
14. |
6,3 |
14. |
Jihočeský |
1 181 |
12,6 |
1. |
18,4 |
3. |
11,7 |
6. |
Plzeňský |
528 |
5,6 |
8. |
9,0 |
5. |
6,9 |
12. |
Karlovarský |
523 |
5,6 |
9. |
17,7 |
4. |
15,8 |
4. |
Ústecký |
483 |
5,1 |
10. |
5,9 |
12. |
9,0 |
10. |
Liberecký |
895 |
9,5 |
3. |
20,2 |
1. |
28,3 |
2. |
Královéhradecký |
1 074 |
11,4 |
2. |
19,5 |
2. |
22,6 |
3. |
Pardubický |
351 |
3,7 |
14. |
6,7 |
10. |
7,8 |
11. |
Kraj Vysočina |
434 |
4,6 |
13. |
8,5 |
6. |
6,4 |
13. |
Jihomoravský |
857 |
9,1 |
4. |
7,2 |
9. |
11,9 |
5. |
Olomoucký |
480 |
5,1 |
11. |
7,6 |
8. |
9,1 |
9. |
Zlínský |
459 |
4,9 |
12. |
7,9 |
7. |
11,6 |
7. |
Moravskoslezský |
613 |
6,5 |
7. |
5,1 |
13. |
11,3 |
8. |
Zdroj: Český statistický úřad, 2020
Roční čisté využití lůžkové kapacity v hotelech a podobných zřízeních v roce 2019 dosáhlo v průměru 50,9 %. Nadprůměrné bylo zejména v Praze (67,8 %) a Karlovarském kraji (56,7 %), naopak nejméně využita byla lůžková kapacita na Vysočině (32,5 %) a v kraji Ústeckém (34,8 %).
-ČSÚ-
www.czso.cz