Chorvatsko se dlouhodobě drží na předních příčkách, pokud jde o oblibu ze strany českých turistů. Každoročně do této země na Jadranu vycestují statisíce českých turistů a pobyty v chorvatských hotelech, penzionech či kempech figurují v nabídkách drtivé většiny cestovních kanceláří a agentur. Tento fakt sám o sobě svádí k domněnce, že je nám Chorvatsko detailně známé a že nás jednání s tamními partnery nemůže ničím překvapit. Přesto považujeme za vhodné na následujících řádcích poukázat na některá obecná specifika kontaktů s chorvatskými obchodníky.
V Chorvatsku žije necelých 5 milionů obyvatel, přičemž hlavní město Záhřeb má 935 tisíc obyvatel. Chorvatsko je členěno na 20 županství, jeho součástí je více než 1 200 ostrovů. Jadranské pobřeží je rozděleno na Istrii, Kvarner a Dalmácii. Pro obyvatele má obrovský význam Jaderské moře, které je zdrojem obživy velké části populace žijící na ostrovech či pobřeží. Jeho velký význam podtrhuje rozvoj cestovního ruchu v posledních 10 letech. Chorvatsko se zvedá z bídy počátku devadesátých let a směřuje ke kvalitní až luxusní turistice. Měnou je chorvatská kuna, ta se dělí na 100 lip. Většina obyvatel jsou Chorvaté. Hlavním náboženstvím je římskokatolické.
Chorvatsko se považuje za středoevropský stát, v němž jsou zřetelné i vlivy balkánské. Hlavní město Záhřeb je centrem společenského života i obchodu. Většina firem má sídlo v tomto městě. V obchodním styku se usiluje o dochvilnost a zdvořilost.
Jazykově usilují Chorvaté o odpoutání od srbštiny. Je proto nutné věnovat pozornost výběru tlumočníka či překladatele (u textů dopisů, nabídek, katalogů či návrhů kontraktů) tak, aby používal opravdu spisovný chorvatský jazyk. Doporučuje se využívat osvědčených tlumočníků se státní jazykovou zkouškou. Znalost chorvatského jazyka je u cizinců velmi ceněna a může napomoci k daleko snazší komunikaci a k úspěšnému výsledku. Obchodními jazyky jsou kromě chorvatštiny také angličtina, němčina nebo italština (používá se především v přímořských oblastech střední Dalmácie či na Istrii). Většina manažerů především větších společností a firem v Chorvatsku dnes hovoří bez problémů cizími jazyky. Na navštívenkách v chorvatštině nebo němčině je vhodné uvést akademické tituly a funkce. Akademické tituly se používají především v písemném styku. Oslovuje se funkcí a příjmením ve spojení s pan nebo paní. Přecházení na tykání v obchodním styku není tak běžné.
Kulturní zvláštnosti a doporučení
|
Obchodní jednání s Chorvaty je považováno za dost obtížné. Chorvaté jsou výborní obchodníci. Podnikatelské prostředí je značně proměnlivé. Nabízí nám ale také řadu nových příležitostí. Obchodní jednání je zpravidla věcná, bez dlouhých počátečních formalit. Osobní kontakty s představiteli firem jsou však nezbytné a obchodní jednání je zpravidla zahajováno krátkou společenskou konverzací. Úvodní společenská konverzace by se měla odvíjet v přátelském duchu, zdůrazňujeme blízkost kultur a národů, jazyka, historické vazby apod. Je vhodné zmínit úspěchy České republiky v ekonomické oblasti, zlepšení obchodní bilance České republiky, zavádění nových technologií, vstup nových investorů na český trh, zlepšení kvality českých výrobků, lepší spolehlivost v dodržování termínů ze strany českých výrobců a exportérů apod. K citlivým tématům patří např. vztahy Chorvatska se Srbskem. Srbsko je považováno za agresora, a nedoporučuje se proto v žádném případě, hlavně pokud důkladně neznáte historii konfliktu a chorvatský postoj, rozvíjet diskusi na toto téma. Velmi citlivě je vnímáno i mylné označování Chorvatska jako Jugoslávie, která již dnes neexistuje. Chorvatsko samo sebe řadí ke středoevropským státům se silně prozápadní orientací, proto je velmi citlivé na jakékoliv svazování s Balkánem.
Jednání je nutno zajistit na co nejvyšší úrovni. V chorvatských firmách je dodnes velká hierarchie. Většina pravomocí se nachází v rukou omezeného počtu osob nejvyššího vedení společnosti nebo pouze v rukou vlastníků, i když jednání probíhá většinou v týmu. Je proto nutné předem zjistit potřebné informace o vlastnické struktuře firmy a na počátku jednání vyjasnit pravomoci. Nelze však očekávat, že finálního rozhodnutí dosáhneme v průběhu prvního jednání. Ustupují velmi pomalu. Často se zde můžeme setkat s výrazem „nema problema“, což v českém překladu znamená „to není problém“. Jde však v podstatě o určitou životní filozofii – problémy sice jsou, ale snad se nějak vyřeší. Vzhledem k jejich temperamentu někdy také rozhodují impulzivně. Co se týká věku, neexistuje dnes ve významných funkcích, ať už ve státní nebo soukromé sféře, dominantní věková skupina. Ve vyšších funkcích však bývají obvykle osoby starší.
Plnění kontraktů je nutno neustále kontrolovat. Rizikem může být horší platební morálka a neseriózní jednání při uzavírání kontraktů. Doporučuje se proto prověřit potenciální obchodní partnery (např. s pomocí Chorvatské obchodní komory nebo prověření základních údajů u místní banky partnera) a následně využívat především v obchodě s novými partnery vhodných platebních instrumentů (např. dokumentárních akreditivů), příp. pojištění obchodních případů prostřednictvím EGAPu nebo jiných pojišťoven. Běžnou praxí je, že chorvatští partneři požadují odklad plateb ve lhůtě 30 až 90 dnů.
V Chorvatsku jsou také složité byrokratické postupy při vydávání nejrůznějších povolení. Vzhledem k vysokým provozním nákladům a byrokratickým opatřením spojeným i se zaměstnáváním cizinců se malým a středním firmám nedoporučuje zřizovat zde vlastní zastoupení. Jako vhodnější se jeví využití místní firmy nebo společníka, kteří jsou seznámeni se specifiky místního trhu. Předem je nutno projednat otázku cen, marže, zastupování, za procenta ze zisku sjednaných obchodů apod. otázku výhradního zastoupení nutno podmínit zkušební dobou a minimálním objemem prodeje.
Při řešení obchodních sporů a vymáhání pohledávek lze v první fázi doporučit Chorvatskou hospodářskou komoru (úsek právní pomoci). V případě neúspěchu je možné řešit spor soudní cestou za pomoci místního advokáta. Soudy jsou však zahlceny a vyřešení problému v krátké době nelze očekávat. I z tohoto důvodu je nutno věnovat výběru obchodního partnera v tomto teritoriu mimořádnou pozornost.
Verbální komunikace je přímá, otevřená, s jasnými požadavky, někdy až agresivní. Neverbální komunikace je charakteristická menší interpersonální vzdáleností, občas výraznější gestikulací a projevy emocí.
V Chorvatsku si v současné době občan české republiky nemůže koupit nemovitost. Toto opatření se často obchází například tím, že nemovitost je napsaná na místního občana, se kterým máme uzavřené smlouvy potvrzující budoucí vlastnictví. Tento způsob však v sobě skrývá mnohá rizika. Jiným způsobem je, že fyzická osoba založí v Chorvatsku společnost s ručením omezeným nebo jinou firmu a na ní nemovitost zaregistruje. Jinou možností je, že si česká firma nemovitost pronajme dlouhodobě s možností předkupního práva.
Česká právnická i fyzická osoba může v Chorvatsku zakládat libovolné společnosti, kde může mít až 100% vlastnický podíl. V případě zájmu českého subjektu založit firmu v Chorvatsku se rozhodně nedoporučuje provádět tento akt vlastními silami, ale je vhodné využít služeb chorvatských právních kanceláří z důvodu úspory času, energie a nákladů. V Chorvatsku je několik firem se 100% českým kapitálem, které podnikají v oblasti cestovního ruchu.
Pracovní doba většiny institucí a organizací začíná v 8.30 a končí po 16. hodině. Je zcela běžné i v pracovní době zajít s kolegou, s přítelem či obchodním partnerem alespoň na jednu kávu. V důsledku toho jsou snad všechny bary a kavárny i v běžnou pracovní dobu plné lidí. Nedoporučuje se sjednávat schůzky na pátek odpoledne a pondělí dopoledne. Jestliže státní svátky připadají na úterý či čtvrtek, pak se obvykle v pondělí či v pátek nepracuje. Nevhodný termín na dojednávání schůzek je také leden (zejména jeho první polovina) a období velkých letních prázdnin (od poloviny června do poloviny září). V letní sezoně se obvykle pracovní doba, zejména v úřadech, posouvá od 7.00 do 15.00 hodin.
Stylem oblékání se chtějí Chorvaté co nejvíce vyrovnat Západu, a to jak muži, tak ženy. V hospodářském životě pracuje značné množství žen, i když na vedoucích místech je jich málo. Výběru oblečení (bot i doplňků) věnují ženy i muži velkou pozornost. Důraz se klade na značkové oblečení jak v obchodním, tak i společenském životě i ve volném čase či na sport. Působí zde módní trendy, občané se klidně zadluží za účelem nákupu módních a luxusních statků. Raději si odpustí dovolenou, restaurace, kina či jinou zábavu, aby si mohli dopřát nákupní výlet do Itálie nebo do Francie pro nové oblečení. Auto, luxusní oblečení a podobné statky ukazují na status člověka a hrají daleko větší roli než v České republice. V letních měsících se nosí košile s krátkým rukávem s kravatou, a nabídne-li to hostitel, je možné si sundat sako.
Chorvatsko si nárokuje právo na vynález kravaty. Kravata ve skutečnosti pochází z jakéhosi šátku, který nosili chorvatští jezdci v průběhu třicetileté války. Na kvalitu kravat si Chorvaté dodnes potrpí.
Všeobecně lze říci, že Chorvaté jsou pohostinní, hostitelé se snaží vyhovět všem přáním hostů. V případě nesnází či nehody je možno se spolehnout na pomoc obchodních partnerů. Společný oběd či večeře s obchodními partnery jsou velmi časté. Většinou dojde k většímu sblížení, poznání i k získání vzájemné důvěry. Proto také není výjimkou, že právě během oběda či večeře dojde k finálnímu rozhodnutí a domluví se konkrétní detaily kontraktu nebo další postup vzájemné spolupráce. Obecně možno říci, že obědy i večeře jsou delší než v České republice.
Nutno však počítat s tím, že restaurace jsou v Chorvatsku relativně drahé, a kdo zve, také platí. Kreditní karty jsou v Chorvatsku široce využívané. V restauraci se obvykle nechává spropitné (v hotovosti i při placení kreditní kartou) ve výši 10 %.
V chorvatské kuchyni převládají zelenina, ryby, maso a víno. Známá je sušená vepřová šunka, pršut. Rozšířená jsou masa připravovaná na roštu doplněná zeleninovými saláty. Známé jsou i na slunci sušené slané jikry. Výborná jsou též chorvatská vína. I u ochutnávání vína může probíhat jednání. První fázi, kdy se ještě žádné víno neochutnává, se říká dočekusa. Po ní následuje razgovoruša – probíhají rozhovory u vína. Poslední fáze je putnicka, věnovaná loučení. Oblíbené jsou i různé lihoviny, často ochucené bylinkami, vlašskými ořechy nebo medem, a pálenky z hrušek, švestek apod. Nejoblíbenější pálenkou je rakija. Velmi vzácná je z fíků, nejčastěji se vyrábí z modrých sort vinné révy. Jednou z chorvatských tradic je míchání vína s jinými nápoji, např. s minerálkou nebo s coca-colou.
Stejně jako srbština, slovinština, makedonština a bulharština patří chorvatština k jihoslovanským jazykům. Do roku 1991 byly vlastně chorvatština a srbština dialekty stejného jazyka, tj. srbochorvatštiny a psaly se jak latinkou, tak i cyrilicí. Ve školách platilo pravidlo, že se měsíc psalo latinkou a další měsíc cyrilicí. V devadesátých letech byly jazyky revidovány a dnes se mohou lišit pravopisem i používanými obraty či slovy i významem. Dnes se srbština píše cyrilicí a chorvatština latinkou. Chorvatština se stala úředním jazykem oficiálně v roce 1991, což je zakotveno i v ústavě. Znalost alespoň několika slov náš partner určitě ocení. K nejčastěji používaným slovům patří: ima = je a nema = není. Druhým nejčastěji používaným jazykem v Chorvatsku je němčina. Mnoho „gastarbeiterů“, kteří se vrátili z práce v Německu, tento jazyk dnes ovládá. Rozšíření němčiny je také důsledkem toho, že Chorvatsko bylo a i dnes je oblíbenou destinací německých turistů.
V Chorvatsku působí asi 24 církví. Největším náboženským společenstvím je římskokatolická církev (76 % obyvatel). Významné místo zaujímá pravoslavné náboženství (11 % obyvatel – zejména Srbové) a islám (1,5 %). Zhruba 4 % obyvatel Chorvatska jsou bez náboženského vyznání. Vliv římskokatolické církve v zemi se v posledních letech výrazně zvýšil.
Text: Ing. Soňa Gullová, VŠE Praha
Foto: Ivo Pervan, Renzo Kosinozić, Josip Madračević (Croatia Tourist Board)
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...
