Valtický zámek v nové expozici představuje rod Lichtenštejnů

Rodu Lichtenštejnů jsou věnovány dvě stálé výstavy, které si v sobotu poprvé prohlédnou návštěvníci zámku ve Valticích na Břeclavsku. Najdou je v nově rekonstruovaných, dříve veřejnosti nepřístupných místnostech, řekla ČTK Monika Hlávková z Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava. Tématem první výstavy je genealogie a heraldika Lichtenštejnů. Jejím základem je ojedinělý soubor 60 obrazů všech lichtenštejnských knížat a dalších členů rodu, kteří se významně zapsali do dějin jižní Moravy. Kolekci kopií i originálů se podařilo shromáždit díky pomoci Lichtenštejnských sbírek Vaduz–Vídeň a Národního památkového ústavu. Návštěvníci si mohou prostudovat také kompletní rodokmen.

Druhá z expozic je zaměřená na místo posledního odpočinku, které pro příslušníky mocného rodu nechal na počátku 17. století zbudovat Maxmi­lián z Lichtenštejna s manželkou Kateřinou z Boskovic, a to ve Vranově u Brna. Výstava popisuje vznik vranovského chrámu i hrobky, jejich uměleckou výzdobu i samotnou mariánskou legendu, jež se k významnému poutnímu místu váže. Obě valtické expozice představují součást širšího projektu, jehož cílem je mapování a turistická prezentace stop šlechtického rodu na jižní Moravě a v Dolních Rakousech.Už minulou sobotu začala v Mikulově na Břeclavsku další výstava, která popisuje činnost tamních Lichtenštejnů ve 13. až 16. století.

Ivančice obnovují po 45 letech pěstování chřestu

Po čtyřiceti pěti letech zakládají v Ivančicích znovu chřestovnu. Na pozemcích u Stříbského mlýna by mohly první chřestové výhonky rašit už za pět let. Poslední velká chřestovna zavřela v 70. letech. Tentokrát nepůjde o velkopěstírnu, ale o ukázkovou zahradu, která bude slávu vaneckého chřestu připomínat. Pěstování se ujme hlavní organizátor Slavností chřestu a ředitel Kulturního a informačního centra v Ivančicích Aleš Tureček. „Zaměřovat se budeme v podstatě pouze na zelený chřest, kterého je nedostatek a jeho pěstování není tak náročné na techniku. Bílý budeme pěstovat jen okrajově postaru pod hliněnými poklopy. Půjde hlavně o ukázku, jak zde pěstování kdysi vypadalo. Naším snem je vzbudit zájem dalších zemědělců a za pár let vařit z vaneckého chřestu alespoň v jedné z festivalových restaurací," řekl o chřestovně Aleš Tureček.

Na pozemcích o výměře cca 7 000 m² bude letos potřeba udělat přípravné práce pro další rok. „Pěstování chřestu je poměrně složité a nejedná se o stoprocentní jistotu výdělku, takže mezi zemědělci není špargl příliš populární. Letos například musíme pozemek celý zorat a pořádně pohnojit, abychom v příštím roce mohli fyzicky chřest sázet. Budeme s největší pravděpodobností využívat kultivar Guelph Millennium, který nám dodají zAnglie, kde je zelený chřest populárnější než bílý. Také pokud využijeme jejich sazenice kategorie ‚A‘, budeme moci provést opatrnou sklizeň už v dalším roce," popsal pěstování Aleš Tureček. V nejlepších letech pak chřestovna dá asi 3,5 tuny chřestu za rok, což vychází průměrně na 70 kg denně.

Centrum Brna v létě oživí kulturní akce

Několik kulturních akcí oživí v létě centrum Brna. Na festivalu Léto v centru zahrají například Radim Hladík a Blue Effect nebo folkový AG Flek. Koncerty na Moravském náměstí doplní kulturní scéna na Jakubském náměstí, řekl ČTK starosta ­Brna-střed Libor Šťástka. „Koncept pravidelných jednodenních akcí se nám vloni osvědčil. Provedli jsme jen několik drobných změn. Program pro děti začne pokaždé až ve tři hodiny odpoledne a mírně jsme zkrátili délku večerních koncertů," uvedl Šťástka. Většina kapel má podle něj nachystaná hodinová vystoupení. Náměstí Svobody letos v létě znovu oživí pláž. Ve fázi příprav je vznik malé venkovní kulturní scény na Jakubském náměstí. Podílet by se na ní mělo i Divadlo Bolka Polívky. „Chceme, aby zde mohly být koncerty a lidé tu strávili příjemné chvilky. Naším cílem je, aby ulice v centru v létě žily," dodal Šťástka.

KČT dostal na jižní Moravě 700 000 Kč na obnovu značení

Jihomoravská oblast Klubu českých turistů (KČT), která letos slaví 120 let od svého vzniku v Brně, letos obdržela od Jihomoravského kraje téměř 700 000 korun na obnovu turistického značení. To klub považuje za svou nejvýraznější aktivitu, která pomáhá udržet lidi v přírodě. Na rozdíl od některých ostatních krajů se daří jihomoravskému KČT udržovat počet členů, mimo Brno se jejich počty i mírně zvyšují, řekla ČTK předsedkyně oblasti Hana Slabáková. Letos se klub na jihu Moravy chystá obnovit z 3 100 kilometrů značených pěších tras zhruba třetinu. ­Plánuje také výměnu zhruba 30 vývěsních map v okolí Ivančic, v kraji Pohádky máje u ­Brněnské přehrady, ve Ždánickém lese, Litenčické pahorkatině a v západních Chřibech. V kraji je také 2 000 kilometrů cyklotras, plánuje se oprava poškozených a doplnění chybějících značek. „Kvalitní značení je potřeba, umožňuje bezproblémový pohyb ve volném terénu a jen díky značení se lidé dostanou do chráněných oblastí," doplnila Slabáková.

V Lednici zpřístupnili historickou elektrorozvodnu

Památkáři v květnu veřejnosti zpřístupnili historickou elektrorozvodnu zámku v Lednici na Břeclavsku. Vybudována byla v roce 1902, kdy se stal zámek jedním z prvních elektrifikovaných objektů na Moravě. „Před otevřením byla elektrorozvodna kompletně zrenovována. ­Původní jističe s pákami byly zašlé, zarezlé a špinavé," řekla ČTK lednická kastelánka Ivana Holásková. Obnova technického zázemí objektu stála čtvrt milionu korun. Hradila ji firma Siemens, která před 111 lety vytvořila původní elektrorozvody lednického zámku.

Elektrorozvodnu nechal vybudovat knížecí rod Lichtenštejnů, který byl původním majitelem rozlehlého Lednicko-valtického areálu. Rozvodna je součástí čtvrtého prohlídkového zámeckého okruhu, který zahrnuje i umělou zámeckou jeskyni. V ní nacházela knížata útočiště před teplem v parných letních dnech. Lidé mají podle Holáskové stále více zájem o netradiční prohlídky památek. Spíše než návštěva honosných komnat je lákají prohlídky zámeckých půd a sklepení, komentované prohlídky zámeckých parků a zahrad nebo prohlídky technického zázemí zámků. Právě to byl důvod, proč se v Lednici rozhodli zpřístupnit historickou elektrorozvodnu.

Znojmo v létě zpřístupní historickou Střelniční věž

Znojemská radnice zpřístupní turistům od července opravenou Střelniční věž, která je součástí středověkého opevnění města. Příchozí si budou moci prohlédnout historické centrum ze střílen objektu. Rekonstrukce přišla na 900 000 korun, tři čtvrtiny uhradilo město, zbytek ministerstvo kultury. ČTK to řekla mluvčí radnice Zuzana Pastrňáková. Při úpravách vznikl nový vstup do věže a schodiště vedoucí ke střílnám. V budoucnu by měl na věži vzniknout ochoz. Objekt bude letos poprvé zpřístupněn veřejnosti. Turisté si jej budou moci prohlédnout o letních prázdninách. Vstup je s průvodcem; dospělý zaplatí za vstup dvacetikorunu a dítě 15 korun. Při rekonstrukci vedlo město spor s památkáři o střechu věže. O původní přišla budova přibližně před 150 lety. Jak střecha vypadala, se neví. Nedaleko Střelniční věže stojí Vlkova věž s romantickou dlátovou střechou. Právě tu chtěla radnice vybudovat i na opravovaném objektu, památkáři to však nedovolili. „Byla by to jen hra na historii, nikoli obnova do původní podoby. Bylo by lepší na věž vztyčit třeba i moderní střechu z kovu a skla než vytvářet nějakou iluzi," řekl k tomu někdejší ředitel jihomoravských památkářů Petr Kroupa. Věž proto zůstala bez střechy.

Text: -čtk- a  -red-
Foto: Herzi Pinki, Kirk / Wikimedia Commons, Thinkstockphotos.com