Jižní Čechy je kraj po celá pokolení spravovaný lidmi v souladu s přírodními podmínkami, a proto není divu, že je velmi oblíbenou turistickou destinací. Kdo přijede za historickými památkami, pochopí, jak osvícené a bohaté musely být šlechtické rody a jak vynikající umělci a řemeslníci zde žili. Budoucím generacím tu zanechali ohromné množství kulturně historických památek – starobylá města plná života a kultury, majestátní gotické kostely, romantické renesanční zámky, kláštery, památky lidového stavitelství a zajímavé technické stavby. Krom toho jsou jižní Čechy skvělým místem pro aktivní dovolenou, ať už se jedná o cykloturistiku, pěší výlety, hippoturistiku, sjíždění řek, rybaření, vodní sporty a podobně.
V čem je Jihočeský kraj jedinečný? Z geografického hlediska oplývá velkým množstvím vodních ploch. Nejsou to jen proslavené rybniční soustavy, ale také například vodní nádrž Lipno. Dále se tu nacházejí velké chráněné oblasti, a to národní park Šumava, chráněná krajinná oblast Blanský les nebo chráněná krajinná oblast Třeboňsko. Z hlediska průmyslu je v Jihočeském kraji ojedinělá výroba tužek, vaří se tu proslavené pivo a chovají ryby. Nacházejí se tu unikátní technické památky – například Schwarzenberský plavební kanál nebo zbytky koněspřežné dráhy. V jižních Čechách také vznikla první kostka cukru na světě. Zachoval se tu i jedinečný folklor. Dodnes se tu drží místní zvyky, jako je masopust, městské a historické slavnosti, tradiční řemesla a kroje. Z lidové architektury je pro jižní Čechy charakteristické selské baroko v Holašovicích, ale také na Veselsku, Blatensku, Soběslavsku, ale i jinde. Naprosto ojedinělým typem lidové architektury je tzv. dům alpského typu, který se u nás vyskytuje toliko ve Volarech.
Český Krumlov. Foto: Lubor Mrázek |
Z historického hlediska si jižní Čechy mohou připsat na své konto působení Jana Husa a vznik husitského hnutí. Celkovou tvářnost kraje poznamenalo dlouhodobé a cílevědomé hospodářské snažení šlechtického rodu Rožmberků. Z významných historických osobností zde působili operní pěvkyně, sopranistka Ema Destinnová (1878 – 1930), malíř, kreslíř a ilustrátor Mikoláš Aleš (1852 – 1913) nebo loutkář, dramaturg a režisér Josef Skupa (1892 – 1957).
Zámek Hluboká nad Vltavou. Foto: archiv JCCR |
Pokud byla řeč o významných kulturních památkách, jen jejich seznam by zabral několik stran tohoto časopisu. Jihočeský kraj má dvě lokality zapsané do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, a to sice Český Krumlov (1992) a Holašovice (1998). Dále se na jeho území nachází 25 nemovitých národních kulturních památek, 2 movité národní kulturní památky, 7 městských památkových rezervací, 16 vesnických památkových rezervací, 1 archeologická památková rezervace, 25 městských památkových zón, 50 vesnických památkových zón, 5 krajinných památkových zón a velké množství movitých a nemovitých kulturních památek.
Krom již zmíněného národního parku Šumava a chráněných oblastí Třeboňsko a Blanský les se může Jihočeský kraj pyšnit dalšími významnými přírodními lokalitami, jako je přehrada Lipno, Chýnovská jeskyně (což je nejdéle zpřístupněná jeskyně v České republice), Tereziino údolí nebo Borkovická blata. K nejstarším rezervacím střední Evropy patří Žofínský prales (veřejnosti nepřístupný) a prales Hojná Voda v Novohradských horách, známý je také Boubínský prales.
Červená Lhota. Foto: Michal Janský |
Pokud bychom hledali významné investiční projekty, které významně ovlivňují příliv turistů do Jihočeského kraje, mohli bychom jmenovat například šumavské lyžařské areály nebo rekreační oblast evropské úrovně Marina Lipno. Marina Lipno je rekreační park v jedné z nejatraktivnějších jihočeských lokalit, v těsné blízkosti vodní nádrže Lipno. Moderní zázemí, luxusní ubytovací podmínky, široká nabídka služeb a možností rekreace je již několik let pro tuzemskou i zahraniční klientelu lákadlem, které se neustále rozvíjí a zlepšuje.
Jižní Čechy mají také svébytnou kuchyni. V minulosti byly jejím charakteristickým znakem jednoduchost a úspornost. Základ tvořila především venkovská jídla, což znamenalo ve velké míře především polévky – např. česnečka, bramboračka, kulajda. Během všedních dní se podávaly většinou čerstvé buchty s bílou kávou, příp. pečené vdolky s vydatnou polévkou; často se vařily pokrmy z brambor. Hlavní jídla v té podobě, jak je známe nyní, se na jihu Čech dříve vařila spíše ve svátek.
Hrad Zvíkov. Foto: CzechTourism |
Vedle typických českých specialit (vepřová se zelím a knedlíkem, plněné ovocné knedlíky, zabijačková jídla) lze v Jihočeském kraji ochutnat i speciality výhradně místní: bramborové šišky, tzv. kočičák (což jsou šťouchané brambory s kyselým zelím a škvarky), bramborák (placky ze strouhaných brambor s majoránkou) nebo zelňáky (placky ze sádla, mouky a kyselého zelí). Nechybí samozřejmě rybí jídla (kapr načerno, nadívaný, podle blatenských rybářů, štika nebo pstruh po mlynářsku, okoun na másle). Ze zvěřiny vyniká například srnčí kýta na jalovci, zajíc na smetaně, kančí se šípkovou omáčkou, bažant s divokým kořením; z drůbeže především kachna se zelím a knedlíkem.
Jihočeský kraj je vděčnou turistickou destinací a vhodným místem pro trávení dovolené. Nikdy zde totiž nebyl a dosud není těžký průmysl a drobné i střední podnikání zásadním způsobem místní krajinu neovlivnily. I proto se novým trendem stává šetrná venkovská turistika a ekoagroturistika. Největší devizou Jihočeského kraje je tudíž zachovalá příroda a unikátní množství kulturněhistorických památek. V jižních Čechách lze odpočívat také v lázeňských střediscích, především města Třeboň, Bechyně a Vráž u Písku jsou vyhledávaná a vyhlášená. Při léčebných procedurách se mimo jiné využívá přírodní potenciál zdejších rašelinišť.
Z materiálů Krajského úřadu Jihočeského kraje
zpracoval Dean Valášek