Jezdili jsme, jezdíme a jezdit budeme

Podíváte-lise na mapu Evropy, uvidíte, že Chorvatsko leží přímo pod jejím srdcem.Toto teritoriální umístění a nádherné moře ho přímo předurčují k tomu,aby bylo schopno pro další vývoj cestovního ruchu v co největší míře využítsvého bezkonkurenčního vývozního artiklu – průzračně čisté moře, krásnépřírodní scenérie i architektonické památky. Zdá se, že trend urychlenéhorozvoje cestovního ruchu byl již započat.
Chorvatsko se na špičku turistického ruchu dostalo znovu v roce2000, kdy zaznamenalo o 45 % více turistů než v roce předcházejícím. Takév roce 2001 se chorvatská turistika slibně rozvíjela a podle Státního statistickéhoúřadu činil v loňském roce nárůst dalších 10 % oproti roku 2000. Cestovníruch přinesl v roce 2000 Chorvatsku zisk ve výši 3,28 mld. USD, v roce2001 3,75 mld. USD a v letošním roce se očekává 4 mld. USD. Aby se všepodařilo, snaží se všemi silami urychlit poslední etapu procesu privatizace,otevírají se již zrekonstruovaná či zcela nová zařízení, buduje se novádálniční síť a v neposlední řadě i samotní Chorvaté se více snaží vyjítvstříc požadavkům turistů, jak nám sdělil pan Niko Bulić, ředitel Chorvatskénárodní centrály cestovního ruchu.

Jakýmislovy byste charakterizoval současné česko-chorvatské vztahy?
Jednoznačně jako výrazně přátelské. Váže nás k sobě dlouhá společnáhistorie, přerušená na 70 let, kdy se chorvatské jméno ztrácelo v jugoslávském.Takže teď znovu navazujeme na historii, vytváříme nový vzájemný vztah,upřímně vítáme české turisty a přejeme si, aby Češi měli dobré vztahy nejens námi, ale se všemi národy bývalé Jugoslávie.

Jak důležitou roli hraje cestovní ruch v ekonomice Chorvatska?
Jednu z největších. Představuje vývozní stránku hospodářství. Již dneszaznamenáváme 7 milionů návštěvníků a v budoucích 5 letech očekáváme, žese tento počet zvýší až na 11 milionů ročně. Se 4 miliardami USD, s nimižv letošním roce počítáme, bude cestovní ruch představovat 15 % brutto národníhodůchodu. Z 80 % se jedná o příjezdový cestovní ruch, tedy vývozní komponentu,zajišťující významnou integraci Chorvatska do Evropy. Cestovní ruch umožňujenejen vývoj přímořských regionů, ale i těch, které by jinak nebyly natolikatraktivní. Nabízí intenzivní zaměstnání obyvatel Chorvatska.

Můžete posoudit význam české klientely z hlediska příjezdové turistikydo Chorvatska?
Již v úvodu jsem při posouzení česko-chorvatských vztahů hovořil ominulosti a vzájemné propojenosti našich národů. Po období války v 90.letech byli čeští turisté mezi prvními, kteří se opět vraceli a znovuotvíralibrány chorvatského pobřeží. Hlavně proto, že po léta znali podmínky v Chorvatskulépe než jiní zahraniční turisté. Před rokem 1990 zaujímali turisté z bývaléČSSR 5. až 6. místo, nyní samotní Češi představují 12 % všech návštěvníkův Chorvatsku a jsou na 3. místě za Německem a Slovinskem. V číselném přepočtuza rok 2001 se jedná o 670 000 návštěvníků z ČR. (Předběhli jsme tedy Italya Rakušany. Pozn. red.)

Která část chorvatského pobřeží je podle statistik nejoblíbenějšímezi českými turisty a proč?
Především z bezpečnostních důvodů se v posledních 10 letech tyto oblastiměnily. Od Istrie, která je také krásná, ovšem navštěvují ji předevšímItalové, přijíždějící na víkendové pobyty, se čeští turisté přesunuli zpětdo oblasti střední Dalmácie, kam je možné dojet osobními automobily a dostatse do nejzapadlejších koutků. Češi nevyhledávají pouze hotely, ale naopakse zajímají o pobyty v soukromí, kde načerpávají nové zkušenosti, informacea poznatky. Oproti tomu německá klientela je roztroušena všude po celémúzemí Chorvatska včetně ostrovů a tvoří cca 1/3 všech návštěvníků.

V jakých rovinách probíhá současná privatizace v Chorvatsku a jakouúlohu zde plní stát?
Privatizace teď prochází poslední fází a její délka se odhaduje asina dva roky. V současné době je 30 –
40 % majetku ve vlastnictví státu. Stále se potýkáme s důsledky válkyv 90. letech, třetina kapacit zatím není v provozu, proto jsme nuceni přistupovatmasově k jejich obnově. Vlastnické vztahy se mění ze dne na den. V posledníchdvou letech je obrovský zájem o nákup akcií. Stát nechce v žádném případěprodávat spekulantům, ale lidem, kteří mají o podnikání v tomto oboru skutečnýzájem. Jsou stanoveny přesné podmínky prodeje, při prodeji akcií musí býtpředložen jasný podnikatelský program. V praxi to znamená, že není možnépouze nakoupit akcie a nechat hotel „stát ladem“. Máme připravené portfolio15 společností, které mají za úkol zabezpečit vše pro evropskou integraci.Do projektu je zapojena Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Chorvatskýfond pro privatizaci a Ministerstvo privatizace.

Jak dohlížíte na dodržování podnikatelských záměrů?
V prodejní smlouvě jsou přesně zakotveny povinnosti nakupujících ati se musí těmito podmínkami striktně řídit. Uvedu příklad: Při nákupuhotelu Croatia v Cavtatu, což je velmi pěkný rekonstruovaný hotel schopnýihned provozu, se Lukšić Group museli zavázat, že budou investovat 15 milionůEuro do opravy dalšího hotelu Argentina.

Dává stát podnikatelům v oblasti cestovního ruchu nějaké zvláštnígarance?
Speciální garance neexistují. Podnikatelé dostávají zvláštní půjčkyod Chorvatské banky pro rozvoj a obnovu. Záleží na kvalitě projektu, kterouobezřetně kontroluje ministerstvo cestovního ruchu a projekt následně schvaluje.Menší zařízení, penziony, potřebují schválení od vlády a Ministerstva cestovníhoruchu. Ty následně podle velikosti projektu určují různé výše úroků u půjček.Úroky jsou velmi nízké, pohybují se řádově mezi 1-5 %. Rozdíl mezi tržnícenou překrývá ministerstvo.

Co dělá Chorvatské turistické sdružení pro cestovní ruch, aby doChorvatska „přilákalo“ ještě více českých turistů?
Na českém trhu pořádáme propagační akce. Prostřednictvím Chorvatskéhoturistického sdružení v Praze zveme české a chorvatské partnery, aby ještěvíce prohloubili své vzájemné vztahy, umožňujeme plynulý průchod novýchinformací. Organizujeme pravidelné chorvatské večery pro naše obchodnípartnery. Máme výborné vztahy s českými médii i s touroperátory, pro něžpřipravujeme studijní cesty. Všechny propagační materiály máme vytištěnyv českém jazyce. Ty poskytujeme každému, kdo projeví zájem. A ještě něco.Víme, že mnoho českých turistů jezdí do Chorvatska automobilem, proto dělámevše, co je v našich silách, aby se urychlila stavba dálnic mezi Zagrebema Rijekou a Zagrebem a Splitem.

Zmínil jste novou silniční a dálniční infrastrukturu. Kdy bude dobudována?
Fakt, že 75 % turistů přijíždí vlastními automobily, nás zavazuje ktomu, že musíme co nejrychleji zdokonalit dopravní infrastrukturu, protožeočekáváme každoročně lepší budoucnost a řádově do 5 let počítáme s návštěvností11 milionů turistů. V rozvoji dálnic jsou v současnosti prioritní dva směryvedoucí od severu k jihu. Zmiňovaná dálnice ze Zagrebu do Rijeky by mělabýt dokončena do roku 2004, dálnice mezi Zagrebem a Splitem o rok později.V příštím roce bude zprovozněn velebitský tunel a urychlí se tím cestasměrem na Plitvice, Gračac, Velebit a Zadar. Zároveň připomínám, že dubrovnickýmost bude otevřen již za 3 týdny (tedy někdy v polovině května).
„Velebitská magistrála“ mezi Rijekou a Splitem se nebude dělat nová,bude vybudována řada přípojek z již zmiňovaných dálnic, ale měla by sloužitpouze k dopravě do jednotlivých letovisek, nikoli k tranzitu, jak tomubylo doposud.

Projevují se již nějaké podnikatelské záměry z řad českých podnikatelůna území Chorvatska?
V únoru jsme s náměstkem paní ministryně navštívili několik hoteliérů,kteří mají zájem investovat v Chorvatsku. Ukáže se, jak budou rychlí azda si vyberou. My jsme otevření, připravení na spolupráci a čekáme nanové podněty.

Co spatřujete jako pozitivní trend ve vývoji turistiky v Chorvatskuza posledních 5 let a v čem vidíte ještě nějaké nedostatky?
Začnu negativem. Problémy činí zatím nedokončená privatizace a budepotřeba ještě vydržet 2 až 5 let, než se vše navrátí na kvantitativní úroveňpřed rokem 1990.
Jako velmi pozitivní vidím rozvíjející se cestovní ruch na území Chorvatska,který kromě roku 1999, kdy došlo k intervenci v Kosovu, zaznamenává ročněznatelný nárůst. Pozitivní je vědomí samotných lidí a jejich podnikatelskýpopud směrovat své aktivity do oblasti cestovního ruchu. A mezi hlavníklady řadím i to, že nevytváříme strategii masového cestovního ruchu zakaždou cenu, ale soustředíme se zároveň i na zvyšování kvality.

Připravila Lenka Vargová