CIVETS znamená v angličtině nejen roztomilé cibetky, kterým vděčíme za specifický druh kávy, ale také zkratku označující skupinu zemí, do kterých se v globální ekonomice vkládají velké naděje. Stejně tak v turismu – podle některých expertů jsou Kolumbie, Indonésie, Vietnam, Egypt, Turecko a Jižní Afrika destinacemi budoucnosti.
O turistickém potenciálu většiny z těchto zemí samozřejmě není třeba pochybovat, již dávno je objevili i tuzemští turisté, v příštích letech však o nich prý uslyšíme ještě více. Aktuální vývoj v těchto zemích tomu ostatně napovídá. Situace v každé z uvedených šesti destinací je jiná, společný je jim ale rozvinutý finanční systém, řízená inflace, velký podíl mladších generací a až na výjimky také stabilní politická situace.
V této jihoamerické destinaci se cestovní ruch v uplynulých letech rozvíjel dramatickým tempem (z 540 000 příjezdů v roce 2002 na 2,7 mil. v roce 2016), což souvisí s vylepšující se bezpečnostní situací. Připomeňme, že předloni došlo po padesáti letech k podpisu příměří mezi vládou a marxistickými povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie, což mělo pochopitelně na cestovní ruch pozitivní vliv. Od té doby se země mezinárodně prezentuje jako bezpečná destinace a zájem o ni stoupá. V globálním úhlu pohledu roste mj. důležitost Kolumbie coby destinace medicínského turismu – za lékařskými zákroky do země nejčastěji přijíždějí Holanďané, Američané, Venezuelané a Ekvádorci. Obecně však zatím nejčastějším důvodem pro příjezdy do Kolumbie zůstávají návštěvy známých a příbuzných, což souvisí s masivní emigrací v uplynulých desetiletích. K dalšímu rozvoji cestovního ruchu mají přispět enormní investice do dopravní infrastruktury – během deseti let má být na tyto účely proinvestováno zhruba 25 mld. USD. Prognóza GlobalData předpovídá kolumbijskému turismu pro léta 2018 až 2021 zhruba sedmiprocentní roční růst.
Rovněž v Indonésii roste cestovní ruch mj. i díky zlepšení bezpečnostní situace. Roli hrají i marketingové aktivity země na mezinárodních trzích. Významným impulsem pro růst turismu bylo uvolnění vízových podmínek v letech 2015–2016, resp. zrušení vízové povinnosti pro občany více než 45 zemí světa. Vláda rovněž zrušila nařízení, na základě kterého mohly turisty do indonéských přístavů přivážet pouze indonéské lodě, v důsledku čehož se může rozvíjet námořní turismus. Protichůdný vliv má ale nedostatečně rozvinutá infrastruktura, kvůli které se turismus zatím rozvíjí pomaleji než v sousedním Singapuru či Malajsii. I v tomto ohledu se ale situace zlepšuje, minimálně pokud jde o leteckou dopravu. Všechny tyto faktory by měly v příštích letech mít za následek zhruba 7procentní meziroční růst mezinárodních příjezdů do Indonésie. Do roku 2021 by do této destinace mělo mířit víc než 15,3 mil. turistů ročně. Indonéská vláda si přitom hodně slibuje od čínského trhu. V roce 2016 přicestovalo do Indonésie 1,3 mil. Číňanů, pro příští rok však ambiciózní vládní plán počítá se zhruba osminásobkem…
Ve Vietnamu se turismus v rámci skupiny CIVETS v uplynulých letech rozvíjel naprosto nejrychleji – např. v roce 2016 o plných 26 procent. Bylo tomu tak díky vládní snaze o zjednodušení vízových podmínek – už dva roky nepotřebují víza pro cesty do Vietnamu občané tak důležitých trhů, jakou jsou USA, Španělsko, Francie, Itálie či Německo. A na čtyřech dalších zdrojových trzích pak turisté profitují z možnosti získat víza elektronickou cestou. I Vietnam (podobně jako Indonésie) sází na Číňany. A tato sázka se vyplácí – kvůli zhoršeným vztahům mezi Čínou a Jižní Koreou dává řada čínských turistů před Koreou přednost právě Vietnamu. Klíčový je pro Vietnam také ruský trh, z kterého rostou příjezdy dvouciferným tempem. Podobně je možné hovořit i o trhu americkém či francouzském, kde pozitivní roli hrály příhodné směnné kurzy. Chce-li si však Vietnam tato růstová tempa udržet, bude muset více investovat do mezinárodní propagace. V porovnání s hlavními konkurenty totiž na tyto účely vynakládá opravdu žalostně málo – v roce 2016 šlo například o 2,9 procenta thajského, 1,9 procenta malajsijského nebo 2,5 procenta singapurského rozpočtu na mezinárodní propagaci. V letech 2018–2021 bude Vietnam podle GlobalData dál profitovat z pověsti bezpečné a atraktivní destinace, průměrně mají příjezdy růst o 6 procent ročně.
Jak bylo uvedeno výše, ne ve všech zemích CIVETS cestovní ruch v posledních letech rostl. Jednou z výjimek je, jak známe, Egypt, který se potýkal s problémy v oblasti bezpečnosti. Díky svému historickému dědictví, poloze, infrastruktuře a cenám má však v konkurenčním boji řadu výhod, na které může spoléhat. A když se tyto ještě podtrhnou marketingovými aktivitami a bezpečnostními opatřeními, je výsledek téměř jistý. Do egyptských letovisek se tak v posledních letech masivně navracejí turisté z celého světa včetně Ruska, které je jedním z klíčových trhů. K rozvoji ale přispívají také marketingové aktivity na řadě dříve trochu opomíjených trhů, například v Indii či Japonsku. Egypt rovněž víc než dřív cílí na arabské turisty a jejich příjezdy stimuluje zjednodušením vízových povinností a zesílenou propagací. Díky zlepšujícím se dopravním možnostem přibývají v Egyptě i turisté z Číny. Prognóza pro roky 2018–2021 hovoří o očekávaném růstu turismu v Egyptě o 1 procento ročně.
Stejně tak Turecko čelilo v uplynulých letech poklesu turismu v důsledku zhoršené bezpečnostní a politické situace. V roce 2016 například došlo k meziročnímu poklesu o děsivých 29 procent a faktickému návratu k hodnotám před rokem 2009. V uplynulém roce ale došlo ke zvratu a počty turistů začaly opět růst. Zejména díky práci s cenou. Například ruští touroperátoři loni profitovali z meziročně o 20–50 procent nižších cen, díky čemuž se v tureckých letoviscích zvýšil počet rusky hovořících turistů. Turecko také mohutně investovalo do propagace na zahraničních trzích – jen v loňském roce se země účastnila 112 výstav a veletrhů v 56 zemích. Vedle Evropy se turečtí marketéři zaměřovali například na Čínu, Japonsko, Blízký východ a Jižní Ameriku. A podobně jako Egypt se i Turecko soustřeďuje na arabské trhy. Nárokům konzervativních arabských hostů by měly konvenovat mj. hotely nově budované na pobřeží Černého moře. Ano, i Turecko usiluje o přízeň čínských turistů. Těch by podle plánů tureckých úřadů měly letos přijet víc než tři miliony. Pokud jde o budoucí vývoj, v letech 2018–2021 by měl turecký incoming růst o zhruba jedno procento ročně.
Jihoafrický turismus zažil v letech 2014–2015 mírný pokles v důsledku obav z epidemie viru eboly, zpřísnění vízových podmínek i kvůli několika bezpečnostním incidentům. Od roku 2016 ovšem příjezdy do Jižní Afriky opět rostou. Odborníci za tím vidí zejména zvýšené investice do destinačního marketingu, pokles kurzu jihoafrického randu a úpravu vízové politiky, díky které se zjednodušily příjezdy Indů a Číňanů. Otázkou je, jak se bude turismus v Jižní Africe vyvíjet v příštích letech, neboť tamní měna v loňském a letošním roce posilovala nejen vůči euru a dolaru, ale i proti čínskému jüanu nebo indické rupii. Odborníci z GlobalData předpokládají růst turismu v Jižní Africe v letech 2018–2021 průměrným tempem 5 procent ročně.
Ilustrace: Shutterstock.com
(Článek čerpá mj. z dat poskytnutých agenturou CzechTourism.)
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
V Jihoafrické republice včera kvůli opakovaným nehodám přerušili provoz luxusního vlaku mezi Kapským Městem a Pretorií. Jde o výletní soupravu zvanou Modrý vlak, která turisty trasou dlouhou 1 600 kilometrů veze dva dny.
Cestovní kancelář Čedok představila nabídku exotických zájezdů na zimní sezonu. Její klienti mohou vybírat z cest do Dominikánské republiky, na Zanzibar, Maledivy a nově také do Keni a Mexika. Do dálkových destinací bude létat z Letiště Václava Havla Praha...
