Jak využít potenciál náboženské turistiky?

Podle propočtů agentury CzechTourism má Česká republika na svém území přes 7 600 církevních objektů, což z ní činí jeden z předních potenciálních cílů církevní, respektive náboženské turistiky. O tom, jak tento potenciál co nejlépe využít, se diskutovalo na specializovaném workshopu v průběhu doprovodného programu veletrhů GO a REGIONTOUR. Význačným hostem semináře byl arcibiskup pražský Mons. Dominik Duka, jen pár dní předtím jmenovaný papežem Benediktem XVI. kardinálem.

Kardinál Duka také seminář zahájil krátkým proslovem, v němž zauvažoval o významu cesty v náboženství. „Jsem rád, že otázka historických i moderních církevních objektů je součástí veletrhů cestovního ruchu. Člověk je bytost, která se pohybuje, a poutní cesty jsou vlastní všem náboženstvím a v křesťanství jsou typické," uvedl mimo jiné kardinál Duka s tím, že vítá zájem veletrhů a dalších účastníků diskuse o danou problematiku.

Zahajovací proslovy přednesli kromě kardinála také náměstek ministra pro místní rozvoj Michal Janeba, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno Jiří Kuliš či generální ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška, který hovořil o tom, jakou roli hraje církevní turistika v českém incomingu. Řeč tedy byla hlavně o příjezdech z Itálie či Španělska, ale i dalších zemí. Náměstkyně hejtmana Libereckého kraje Lidie Vajnerová pak představila přeshraniční projekt Via Sacra, tedy turistickou poutní stezku, která už šest let provádí návštěvníky po klíčových sakrálních stavbách nejen na území Libereckého kraje. Via Sacra propojuje severní Čechy s Horní Lužicí a Dolním Slezskem – na české straně jsou do projektu zařazeny čtyři památky, stejně jako v Polsku. Německo do projektu zařadilo 8 staveb. Vajnerová informovala, že se v současné době zvažuje rovněž zařazení židovských památek.

Církevní turistika je pro Zlínský kraj nosným tématem. Na semináři o tom hovořil náměstek hejtmana Zlínského kraje Jindřich Ondruš, který mimo jiné zmínil, že turisté dnes chtějí mít pocit, že zažívají něco, co má smysl, co je obohacuje a čím přispívají místní komunitě. Konkrétně pak Ondruš zmínil dva projekty. Jednak tři roky fungující projekt Otevřené brány, spočívající ve zpřístupnění významných sakrálních památek ve Zlínském kraji. Nyní je do něj zapojeno již 21 kostelů. Podle Ondruše projekt cílí na lidi, kteří se v církevních památkách cítí nesví či ne zcela vítaní, tedy lidi, kteří by do kostela běžně asi nezavítali. Tuto barié­ru pomáhají v rámci projektu překonat školení průvodci, kteří návštěvníkům pomáhají objevit význam participujících objektů, jejich výzdobu apod. Z hlediska kraje je podstatné, že projekt pomáhá přilákat nové návštěvníky, má pozitivní vliv na zaměstnanost (vytvořil 140 pracovních míst) a pomáhá chránit památky, které jsou pod stálým dohledem. Loni památky zařazené do projektu navštívil rekordní počet lidí – přes 95 tisíc. Pokud jde o další rozvoj projektu, důraz bude kladen na zvýšení úrovně průvodců a kvalitní propagační materiály. Projekt bude provázán s projektem I Cammini d’Europa a bude paralelní součástí projektu Velehrad 2013, tedy oslav 1 150. výročí příchodu křesťanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na naše území. Tyto oslavy, které byly druhým tématem Ondrušova příspěvku, mají představit Velehrad jako místo duchovního dědictví v historickém, kulturním a společenském životě Evropy. Ondruš hovořil o tom, jak bude výročí využito k propagaci České republiky a Zlínského kraje a jaké aktivity bude obnášet. Kromě jiného se předpokládá návštěva papeže na Dnech lidí dobré vůle. Představitelé kraje se rovněž zasazují o vznik evropské kulturní stezky po stopách Cyrila a Metoděje.

Pravidelní čtenáři COT business jistě vědí, že záběr Zlínského kraje v oblasti církevní turistiky je ještě širší a že se kraj v loňském roce zapojil do evropského projektu poutních stezek I Cammini d’Europa. To na workshopu připomněl zástupce Centrály cestovního ruchu Východní Moravy Zdeněk Urbanovský. Hovořil ale především o projektu Poutní stezky Východní Moravy (více na www.poutni-stezky.cz) či o projektu Moravská jantarová stezka II, který obsahoval nabídky z oblasti náboženského cestovního ruchu, i o dalších aktivitách Zlínského kraje a Centrály cestovního ruchu Východní Moravy v tomto směru. Řeč byla rovněž o členství kraje v projektu NECStouR, tedy v síti spojující evropské regiony usilující o rozvoj udržitelných forem turismu.

Uvedené aktivity přivítal arcibiskup olomoucký Jan Graubner, který si posteskl, že v 90. letech se muselo přistoupit k zamykání kostelů, aby byla chráněna unikátní umělecká díla. Projekty podle něj přinesou plody ve více rovinách – kromě turistické jde také o to, že přivedou lidi do kostelů a ukážou jim toto kulturní bohatství. Zlínský kraj má podle arcibiskupa ve srovnání s jinými regiony nebývale velké množství církevních objektů a bylo by podle něj hříšné tento potenciál nevyužít.

O fenoménu náboženského cestovního ruchu z pohledu národní turistické centrály přednášel na workshopu Mojmír Mikula, ředitel odboru trendů, výzkumů a inovací agentury CzechTourism. Kromě jiného zaznělo, že celosvětově generuje náboženský cestovní ruch obrat ve výši asi 18 mld. USD a účastní se jej asi 330 milionů turistů. Z hlediska České republiky tkví jeho význam mimo jiné v tom, že pomáhá zmírňovat sezonní výkyvy a rovnoměrněji rozprostírat návštěvnost území státu. Přestože se Česká republika řadí mezi nejvíce ateistické státy Evropy, její potenciál v oblasti náboženského cestovního ruchu je velký – celkem se u nás nachází stovka pravoslavných kostelů, 200 synagog, 666 evangelických staveb a 6 683 staveb římskokatolických. CzechTourism vyvíjí aktivity, které by měly pomoci tento fenomén využít. Vznikla mimo jiné pracovní skupina, která připravuje publikaci o náboženském cestovním ruchu – půjde o určitý manuál, jak tento fenomén v regionech marketingově uchopit. Obsahovat bude i řadu praktických příkladů. Ve stadiu příprav jsou workshopy a regionální školení, která proběhnou v letošním druhém pololetí. Ambicí agentury je zastřešit regionální nabídku a aktuální projekty. Podpory se ze strany agentury CzechTourism dostane prakticky všem významným událostem v oblasti náboženského cestovního ruchu u nás.

O vztahu mezi poutními stezkami a turistickými itineráři, resp. o vztahu poutník-turista přednášel Giovanni Pattoneri, generální sekretář Evropských poutních stezek. Putování označil za formu kulturní turistiky. „Poutník by mohl být turistou, ale ne každý turista může být poutníkem," řekl Pattoneri. Stát se jím může pouze při náležité motivaci. Poutní stezky jsou podle jeho slov i turistickým itinerářem a jejich obsah je různorodý – nabízejí kulturu, historii, sport, turistiku, ale i něco víc… Tento typ turistiky je komplikovaný, má své regule, svá národní specifika. Je nutné dobře propracovat itinerář, spolupracovat na tvorbě, naslouchat jednotlivým názorům. Do hry vstupuje i evropská politika, upozornil Pattoneri. Od něj vyslechli účastníci semináře také řadu zajímavých statistik týkajících se poutních stezek do Santiaga de Compostela, po kterých v roce 2010 putovalo 10 milionů lidí. Představen byl samozřejmě i projekt I Cammini d’Europa.

O poutních stezkách na jihu Moravy, konkrétně o Svatojakubské cestě na jižní Moravě, přednášela ředitelka Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava Zuzana Vojtová. „V loňském roce byla vyznačena trasa Brno – Mikulov – Dolní Rakousko," uvedla s tím, že poutníci, směřující do známého poutního místa Santiago de Compostela mají na jižní Moravě k dispozici na 180 km vyznačených tras. V živé diskusi se hovořilo o zkušenostech poutníků v České republice a v zahraničí a jejich potřebách zejména v oblasti ubytování a dalších služeb. V této souvislosti směřovaly četné dotazy na možnosti využití současných církevních objektů.

Ekonomický potenciál církevní turistiky v Evropě podtrhlo závěrečné vystoupení ekonomického experta České spořitelny a člena poradní skupiny NERV Petra Zahradníka. Zazněla mnohá zajímavá čísla, mezi nimi i tato: turismus vytváří přímo 5 procent unijního HDP (750 mld. eur) a nepřímo až 10 procent HDP. V roce 2010 činily příjmy dosažené mezinárodním turismem v EU přibližně 310 mld. eur. „Mezi deseti TOP světovými destinacemi je i pět evropských států – Francie, Španělsko, Itálie, Velká Británie a Německo. Zejména v prvních třech jmenovaných zemích, kde církevní památky představují velký potenciál, je podle mého hrubého odhadu asi 10 procent výkonu turismu přímým či nepřímým způsobem spojeno s církevní turistikou," uvedl Petr Zahradník. Podle jeho slov může církevní turismus pozitivně ovlivnit u nás celá řada faktorů, mezi nimi i úspěšné dokončení církevních restitucí.

Text: -pmu- a -bvv-
Foto: -bvv-