Na konci února se v prostorách společnosti Incheba Praha uskutečnilo jednání u kulatého stolu, jehož účastníci hledali co nejefektivnější cesty k podpoře cestovního ruchu v době krize. Představitelé tuzemských institucí, v jejichž popisu práce je stimulace incomingu, vyslechli z úst zástupců zahraničních turistických centrál a zastupitelských úřadů několik příkladů, jak je tato podpora realizována v jejich zemích.
Jednání u kulatého stolu bylo první z aktivit tohoto druhu, které avizovala ředitelka divize obchodu Incheba Praha Simona Šenkýřová v rozhovoru v březnovém vydání COT business. Ta také spolu s generálním ředitelem Incheba Praha Alexandrem Rozinem účastníky přivítala a celé pracovní setkání moderovala.
Jako první ze zahraničních hostů dostal slovo Antun Plenkovič, ředitel českého zastoupení Chorvatského turistického sdružení. Připomněl význam českého trhu pro svoji zemi. Češi se loni umístili na pátém místě v počtu přenocování a tento podíl by si měli podle očekávání chorvatského touristboardu udržet i v letošním roce. Ve prospěch Chorvatska hovoří podle Plenkoviče fakt, že Jadran je pro Čechy nejbližší teplé moře, země je výborně dopravně dostupná, čeští turisté tam nemají komunikační problémy a v neposlední řadě svoji roli hraje i tradice. Plenkovič nicméně přiznal, že i v Chorvatsku byl v posledním kvartálu loňského roku zaznamenán mírný (asi pětiprocentní) meziroční pokles počtu příjezdů, celoroční výsledky tak lehce zaostaly za očekáváním. I proto vláda rozhodla o podpoře incomingu – od března probíhá v tištěných médiích a v televizi reklamní kampaň a cestovní kanceláře zabývající se outgoingem do Chorvatska mohou počítat s finanční podporou – turistická centrála jim uhradí polovinu nákladů na propagaci Chorvatska, další peníze pak dostanou za každého klienta, kterého do země přivezou.
Jako druhý dostal slovo Andrej Ferčej, rada slovinského velvyslanectví v České republice. Ten konstatoval, že čeští turisté jsou na dvanácté příčce, pokud jde o příjezdy do Slovinska. Loni se jejich počet zvýšil, počet přenocování dosáhl asi 100 tisíc. V další mírný růst doufá Ferčej i pro rok letošní. A díky tomu, že počty turistů z České republiky a dalších zemí střední a východní Evropy rostou, mohou tyto trhy počítat s většími investicemi ze Slovinska, zejména do propagace. Rozpočet na vlastní propagaci by mělo Slovinsko navýšit asi o třicet procent, propagovány by měly být především méně známé stránky slovinského cestovního ruchu, jako např. lázeňství či golf. Zazněly také myšlenky o tom, že Slovinsko se snaží propagovat jako celek, propagace cestovního ruchu tak bývá spojována s propagací tamního textilního průmyslu apod.
U kulatého stolu zasedl také ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška. V úvodu svého příspěvku poznamenal, že pokud jde o krizi a její vliv na cestovní ruch, má smíšené pocity. Hovořil o tom, že CzechTourism má v posledních letech prakticky stabilní rozpočet na své marketingové aktivity ve výši zhruba 350 mil. korun. Největší část z tohoto rozpočtu jde, podobně jako u řady jiných turistických centrál, na účast na veletrzích cestovního ruchu v zahraničí a provoz zahraničních zastoupení. Vondruška dále konstatoval, že mnoho lidí nyní plánuje opatření na odvrácení či minimalizaci krizových projevů, ovšem v jejich výčtu není prakticky nic, co by dosud národní turistická centrála nedělala. Naznačil ochotu jednat o případném přehodnocení důležitosti některých aktivit, nicméně řekl, že v rámci dříve schváleného rozpočtu agentury CzechTourism je jen velmi omezené množství prostředků, které by mohly být věnovány na boj s krizí. Poukázal rovněž na balíček protikrizových opatření schválený vládou, jenž vychází z filozofie, že žádné hospodářské odvětví (cestovní ruch nevyjímaje) nemůže být speciálně chráněno a zvýhodněno oproti ostatním, opatření musí jít napříč celým hospodářstvím. Zmínka padla o možnosti podpory projektů v cestovním ruchu z evropských fondů, v tomto případě jde ale podle Vondrušky o otázku delšího časového horizontu, nikoli o okamžitou pomoc v době krize. V souladu s tím, proč bylo jednání u kulatého stolu svoláno, se přísedících zástupců zahraničních turistických centrál tázal na jejich zkušenosti s podporou incomingu v těchto měsících a na příklady speciálních protikrizových opatření.
K tomuto volání se přidal i předseda Asociace cestovních kanceláří ČR a jednatel společnosti Euro Agentur Hotels & Travel Viliam Sivek. „Zajímalo by mě, zda vůbec a případně jakým způsobem podporujete soukromé subjekty, které se zabývají incomingem ve vaší zemi,“ obrátil se na přítomné zástupce turistických centrál. Představitele českých subjektů cestovního ruchu pak nechal přemýšlet o tom, zda by nestálo za to sdružit prostředky a věnovat je na efektivní propagaci v zahraničních televizních stanicích. S podobným dotazem po případné pomoci státu či města soukromým subjektům se obrátily také zástupkyně pražského magistrátu na Ingrid Sieder, ředitelku tuzemského zastoupení rakouské turistické centrály Österreich Werbung.
Ingrid Sieder předestřela, že podobně jako CzechTourism i její instituce má v posledních pěti letech zhruba stále stejný rozpočet. Ve snaze o navýšení prostředků na propagaci proto zkouší Österreich Werbung zapojit do hry rakouské dodavatele. Na rozdíl od české centrály ale dostala ona rakouská speciální finanční injekci na stimulaci cestovního ruchu v době krize. Jak informovala Ingrid Sieder, ze čtyř milionů eur budou tři věnovány na podporu rakouského domácího cestovního ruchu, zbytek pak na aktivity na nejdůležitějších trzích, tedy v Německu, Itálii, Švýcarsku a České republice. Z tohoto speciálního protikrizového rozpočtu bude financována zejména tisková kampaň a on-line marketing. Pokud jde o přímou podporu rakouských cestovních kanceláří, podle Ingrid Sieder nic takového neexistuje. Stejně tak turistická centrála neplánuje finančně podpořit zahraniční touroperátory přivážející turisty do Rakouska.
O situaci na Slovensku informovala Klára Badinková, ředitelka českého zastoupení Slovenské agentury pro cestovní ruch. Kromě jiného řekla, že příjezdy na Slovensko kvůli silné konkurenci okolních zemí i sílící orientaci na domácí cestovní ruch v Evropě slábnou. Ve snaze podpořit domácí podnikatele začala slovenská vláda uvažovat o systému cestovních poukázek využitelných na domácí cestovní ruch. Slovenská centrála pro cestovní ruch se také v zájmu podpory incomingu snaží o spolupráci s klastry v cestovním ruchu – jako příklad zmínila Liptov. SACR nedisponuje žádným speciálním „protikrizovým“ rozpočtem.
András Szirányi, ředitel Maďarské turistiky, hovořil zejména o tom, jak maďarský touristboard spolupracuje s podnikateli při podpoře cestovního ruchu. Účastníci se dozvěděli například o loňském projektu Budapest Winter Invasion, resp. o jeho letošní variantě nazvané Budapest Winter Invitation. Princip je jednoduchý – participující budapešťské hotely poskytují v zimní sezoně hostům čtyři noci za cenu tří, na oplátku se jim dostává propagace v materiálech turistické centrály. Podstatný je princip spoluúčasti komerčních subjektů, které jsou tak motivovány na výsledcích projektu.
Se zajímavým námětem přispěl do diskuse Ali Marzouki, šéf tuzemského zastoupení Tourism Authority of Thailand. Řekl, že peníze nevyřeší všechno, důležitý je nápad. V souladu s tímto heslem navrhl českým subjektům možnost vzájemné propagace. V Praze by se například mohla odehrát propagace Thajska prostřednictvím plovoucího trhu na Vltavě, reportáž z této akce v thajských médiích by prý naopak mohla podpořit příjezdy do České republiky.
V závěrečné části jednání u kulatého stolu se hovořilo o tom, že šancí pro incoming jsou také eventy všeho druhu, tedy akce, které by mohly dát důvod k návštěvě České republiky nebo Prahy i těm turistům, kteří již měli šanci poznat jejich památky a další atraktivity. Diskutovalo se tedy také o možnostech financování výstav, hudebních festivalů a dalších akcí.
Petr Manuel Ulrych