Protože jak Klubový den ACK ČR (28. dubna v pražské restauraci Vojanův dvůr), tak Dny kontaktů AČCKA (23. – 25. dubna v prachatickém hotelu Park) probíhaly prakticky v téže době a zabývaly se ve své většině stejnou tematikou, vezmu to protentokrát šmahem a z jedné vody načisto (podobenství o dvou mouchách jednou ranou si radši nechávám pro sebe).
Především v průběhu Dnů kontaktů Asociace českých cestovních kanceláří a agentur – protože jednání bylo delší a obsažnější – se v plné nahotě ukázala bezradnost státu, tragická nedodělanost všech zákonů týkajících se cestovního ruchu a z toho vyplývající frustrace profesionálů, kteří by rádi všem legislativním požadavkům dostáli, kdyby jim někdo řekl, jak na to.
Nejžhavějším tématem se stal samozřejmě Zákon o DPH, k jehož výkladu si AČCKA pozvala tu nejodpovědnější osobu, tedy náměstkyni ministra financí Ing. Yvonu Legierskou, v dobré víře, že právě ona uspokojí hlad po informacích, jak správně plnit státní kasu. Stalo se ovšem to, co se dalo očekávat. Pouhý týden před vstupem do EU, a tedy i datem platnosti Zákona o DPH mělo ministerstvo jasno pouze v tom, že chce z cestovního ruchu vyždímat více peněz. Jak, to v okamžiku jednání ještě nikdo nevěděl. Náměstkyně Legierská mohla říci jen to, že ještě nejsou vypracovány prováděcí pokyny, které budou k dispozici „nejdříve během tří týdnů“.
V ziskové zprávě AČCKA se konstatuje, že „úderem 1. května nastane absolutní zmatek, protože nikdo nebude vědět, jakým způsobem účtovat a fakturovat a jak vlastně prodávat. Nebude vůbec zřejmé, jaké zdanění čeká nepravidelnou dopravu a kde se účtuje a kde neúčtuje daň z přidané hodnoty. Celá tíže těchto špatných vládních rozhodnutí na poslední chvíli postihne v konečné fázi zejména podnikatele.“
Na náladě nikomu nepřidalo ani přiznání poslance Michala Doktora, který připustil, „že na přijatém zákonu se bude muset ještě hodně pracovat, aby byl dokonalý“ a že „způsob, jakým byl zákon o DPH přijat na poslední chvíli, byl krajně nevhodný a rozhodně nevyjadřoval podporu státu vůči podnikatelům, kteří na akceptaci nového zákona budou mít velmi málo času a budou se tak potýkat s mnohými administrativními překážkami.“
Vážený pane poslanče, pokud jste toto věděli, tak jste si onen zákon mohli strčit za klobouk, ale ještě lépe byste udělali, kdybyste věnovali méně času parlamentním pletichám a začali konečně pracovat na tom, za co jste placeni – tedy na výrobě slušných a fungujících zákonů. Už jste si dal někdy v hospodě hovězí a vrchní vám přinesl cosi na talíři se slovy „víte, ona ta pečeně je trochu nedopečená a brambory se nám také nepodařilo nějak dozrát, ale my to během času vylepšíme?“ Tak přesně vypadá vaše práce.
Bohužel, nikdo nic podobného panu poslanci neřekl.
Když jsme u AČCKA, ještě u ní chvíli zůstaneme. Krom dalších projednávaných záležitostí (pojištění CK, změny živnostenského zákona, rozvoj příjezdového cestovního ruchu) se do programu vtěsnalo ještě jedno tragikomické číslo, a to sice novelizace zákona 159/99 Sb. „Je velmi smutné,“ píše se v tiskové zprávě asociace, „že novela v současném stavu je z hlediska cestovního ruchu nejspíše daleko horší než zákon původní a že stále není v dohledu její schválení, natož uvedení v platnost. Celé odvětví se tak stále potýká s ohromným nárůstem nekalostních praktik a obávám ze vstupu do EU s nedokonalým zákonem.“ Stokrát nic umořilo vola.
Asociace cestovních kanceláří ČR již předem zjistila, že„správný, tedy logický, fungující a oficiální výklad zákona o DPH se před vstupem do EU nenarodil ani v nepsané podobě“. Zkonstatovala, že Ministerstvo financí sice zřídilo informační linky, ale na těch se zájemce stejně dozvěděl jen literu zákona, nikoliv však tolik potřebné praktické rady jak postupovat v případě, kde ona litera nevystihuje praxi. Dotazy na zodpovědné úředníky jako by mířily do mlhy a z mlhy vycházely i jejich odpovědi, pokud se na nějaké zmohli. Ministerstvo financí si může dát do znaku tři napoleonská N: Nikdo Nic Neví.
Za těchto okolností usoudila ACK ČR, že pozvánka jakéhokoliv úředníka z ministerstva na jednání Klubového dne by celé sezení proměnila v tragikomickou frašku a zvolila pro nejaktuálnější období osvědčenou kutilskou metodu „udělej si sám“. Experti z členských organizací a daňoví poradci utvořili mozkový trust, který se na základě znění zákona pokusil o jeho výklad formou odpovědí na nejčastější otázky. O autorizaci svých vývodů požádali Ministerstvo financí, které zpravidla jakoukoliv autorizaci čehokoliv odmítá, protože by se své autorizace muselo držet, ale přece jen přidalo k některým bodům komentář, ze kterého se dá jeho stanovisko alespoň jakž takž odhadnout.
Tisková zpráva z Klubového dne uvádí, že „vybaveni tímto elaborátem, sešli se členové ACK na dubnovém Klubovém dnu, aby si ujasňovali, co všechno je a není zvláštní režim (v němž je vše ostatní celkem jednoduché) a co dělat v režimu běžném, který je naopak zapeklitý kvůli tomu, že zákon o DPH vůbec nepočítá se specifickou službou cestovní kanceláře či agentury.“
Je třeba zdůraznit, že zákon č. 235/2004 Sb., o DPH postihne zvláště incomingové firmy, pro které znamená zvýšení prakticky ve všech položkách. Včasné varování se přitom týkalo jen jedné z nich (zdanění přirážky v incomingu ze členských zemí EU). Zpráva konstatuje, že „přesun služeb do vyšší sazby u stravování, nepravidelné dopravy v ČR a zdanění přirážky v incomingu ze třetích zemí představuje praktickou ukázku skutečné ‚podpory’ státu pro rozvoj českého cestovního ruchu jako perspektivního exportního odvětví. Od příštího roku se k tomu přidá ještě vyšší sazba u ubytování.“
Ekonomická komise ACK ČR na Klubovém dnu radila, jak lze s danou dikcí zákona naložit v incomingu, outgoingovým CK zase vysvětlovala, jak se vypořádat s daněním vlastní dopravy.
Zkrátka, všichni se strašně snažili. Smutné je ovšem to, jak hanebnému účelu své úsilí věnovali.
Jak lvové bijem o mříže
a nešálí vás zrak:
My bychom státu platili,
jen kdyby nám řek’ jak.
Státe, státe, zahrado zpustlá a zplanělá, tak přičinlivé plátce daní si zdaleka nezasluhuješ.
Navigace, letenka v mobilu, překladač i ověřovací notifikace z banky: internet v zahraničí dnes rozhoduje o pohodě celé cesty. Výběr připojení přitom není věda, záleží jen na tom, kam jedete, na jak dlouho a kolik dat spotřebujete. V EU většinou stačí běžný...