Český statistický úřad v květnu vydal nejen data za první čtvrtletí letošního roku, ale také zprávu o vývoji některých ukazatelů cestovního ruchu v uplynulých deseti letech. Připomeňme si tedy, co se v tomto oboru v České republice dělo a pokusme se na základě aktuálních trendů předpovědět vývoj v příštích měsících.
Poklesy kvůli krizi i povodním
Marie Boušková, ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ, připomněla význam cestovního ruchu pro tuzemskou ekonomiku. Na tvorbě HDP se podle jejích slov cestovní ruch podílí asi třemi procenty, z hlediska zaměstnanosti vytváří asi čtyři až pět procent všech pracovních míst v zemi. Pokud jde o příjezdy turistů ze zahraničí, v průběhu posledních deseti let přijelo do České republiky každoročně v průměru 12 milionů hostů. Na tomto místě je třeba připomenout, že statistiky ČSÚ sledují počty hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních, tedy v takových, která disponují alespoň pěti pokoji či nejméně pěti lůžky. Lze tedy předpokládat, že celkové počty přijíždějících turistů jsou ještě o něco vyšší.
Cestovní ruch České republiky zažíval v uplynulých deseti letech vzestupy i pády. Největší propad zaznamenala ubytovací zařízení v roce 2009 v důsledku světové hospodářské krize, významný byl i pokles v návštěvnosti v roce 2002, kdy Prahu zasáhly povodně. Dlouhodobá tendence je ovšem spíše rostoucí. Podíl domácích a zahraničních návštěvníků je velmi vyrovnaný. V několika prvních letech 21. století převažovali domácí turisté nad zahraničními hosty, od roku 2005 se situace obrátila a zahraničních návštěvníků je více. V současné době je jejich podíl mírně nadpoloviční.
„Během posledních deseti let zaznamenala Česká republika výrazný nárůst příjezdů zahraničních turistů, který vyvrcholil v letech 2007–2008. Přibližně od té doby se struktura zahraničních turistů mění, a my musíme na tyto změny reagovat,“ uvedl na tiskové konferenci Mojmír Mikula, ředitel Odboru výzkumů, trendů a inovací agentury CzechTourism. Dlouhodobě podle jeho slov klesá počet příjezdů zahraničních turistů z tradičních zdrojových zemí, jako jsou Německo, Velká Británie či Itálie a jejich místo zaujímají turisté z nových trhů.
Nejvíce přijíždí Němců, jejich počty ale klesají
U zahraničních hostů je za posledních deset let patrná zvyšující se rozmanitost. Zatímco v roce 2001 prvních pět zemí z hlediska návštěvnosti pokrylo 53,6 procenta všech zahraničních hostů, v loňském roce to bylo 44,4 procenta. Do České republiky jezdí stále nejvíce turistů z Německa, i když jejich počty se postupně snižují. V roce 2001 představovali Němci 57 procent všech zahraničních turistů, loni „jen“ 47,9 procenta (v absolutním vyjádření šlo o 1,3 milionu německých turistů). Velmi zajímavý vývoj můžeme pozorovat u příjezdů z Ruska. Zatímco v roce 2001 byli Rusové v žebříčku zemí až na 13. místě, počty jejich příjezdů se dlouhodobě zvyšovaly a s počtem 414,7 tisíce osob tvořili loni hosté z Ruska druhou nejpočetnější skupinu zahraničních návštěvníků v České republice.
„Vysoký růstový potenciál mají rozvíjející se ekonomiky v Asii a Jižní Americe – Brazílie, Čína či Indie. A samozřejmě Rusko, které je naším tradičním obchodním partnerem. Rusové vnímají Českou republiku jako rozvinutou západní zemi, ve které se ale velmi snadno domluví. V letošním roce chceme proto ruský trh podrobně zmapovat obsáhlým výzkumem,“ řekl Mikula.
Praha stále dominuje
Mezi regiony se od roku 2001 nepovedlo žádnému kraji narušit dominanci Prahy, kam zavítá každoročně nejvíce hostů. V posledních letech se náskok Prahy ještě zvýrazňuje. „Zatímco v roce 2001 se v pražských hotelech a penzionech ubytovala zhruba čtvrtina všech turistů, v loňském roce šlo už zhruba o 40 procent všech hostů,“ upozornila Marie Boušková.
Statistiky ČSÚ, stejně jako nedávný průzkum agentury CzechTourism potvrzují, že zahraniční turisté si Českou republiku spojují především s Prahou. Hlavní město každoročně navštíví asi dvě třetiny všech zahraničních turistů, kteří do České republiky zamíří. V pražských hotelech představují cizinci téměř devadesát procent všech hostů, v regionech naopak mezi ubytovanými hosty většinou převažují tuzemci. Výjimkou je z logických důvodů vedle Prahy ještě kraj Karlovarský, který je navíc unikátní tím, že s přehledem poráží ostatní kraje v průměrné délce pobytu, za což může pochopitelně vděčit lázeňské turistice. Díky lázním strávili hosté v Karlovarském kraji v roce 2010 v průměru 6,3 noci. Druhý byl v tomto žebříčku Královéhradecký kraj s 3,9 noci, nejhůře si vedl kraj Jihomoravský, kde hosté strávili průměrně dvě noci.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti je pochopitelné, že mezi nejoblíbenější aktivity zahraničních turistů v České republice patří městská turistika a návštěva kulturních památek.
Průměrná délka pobytu zahraničních turistů v tuzemských hromadných ubytovacích zařízeních se v posledních letech mírně, zato vytrvale zkracuje. V uplynulých deseti letech se zkrátila asi o 0,3 noci (z 3,2 na 2,9 noci). Nejdéle u nás zůstávají turisté z Ruska (v průměru téměř pět dní), i jejich délka pobytu se ovšem zkracuje, což je podle Marie Bouškové dáno mj. tím, že rusky hovořící turisté začínají kromě Karlových Varů a tamních lázeňských produktů objevovat i další oblasti České republiky, kde je ovšem obecně průměrná délka pobytu kratší. Zkracování délky pobytu se bohužel týká i nejčetnější klientely, tedy Němců. Nárůst průměrné délky pobytu byl v uplynulých deseti letech zaznamenán u turistů z Dánska a Izraele, což ovšem souvisí s jejich relativně nízkými absolutními počty.
Letošní rok ve znamení růstu
Českým ubytovacím zařízením se na začátku letošního roku dařilo. Podrobněji se s údaji za první tři měsíce tohoto roku můžete seznámit v samostatném materiálu na předchozí straně; na tomto místě proto jen telegraficky připomeňme, že oproti loňskému prvnímu čtvrtletí vzrostl jak počet přenocování (o 6,5 procenta), tak počet hostů (o 8,5 procenta). 
Na růstu počtu přenocování se více podíleli zahraniční návštěvníci, domácí turisté zase více přispěli k růstu počtu hostů. Z hlediska kategorií zaznamenaly překvapivě nejvyšší nárůsty hotely nižších kategorií. Například v jednohvězdičkových hotelech přespalo o 20,5 procenta více hostů než v 1. čtvrtletí 2010. Pětihvězdičkové hotely se mohou pochlubit pouze růstem o 3,4 procenta. „Tato situace je ovšem způsobena nízkou základnou u hotelů nižších tříd v loňském roce, pětihvězdičkové hotely zaznamenaly růst již v prvním čtvrtletí loňského roku,“ vysvětlila Marie Boušková. Mezi kraji si nejlépe vedla Vysočina, kde v ubytovacích zařízeních přespalo meziročně o 21,7 procenta více hostů. Zasloužilo se o to především pořádání juniorského mistrovství světa v biatlonu v Novém Městě na Moravě.
Data zveřejněná Českým statistickým úřadem komentoval mimo jiné Ondřej Špaček, Senior Advisor společnosti KPMG Česká republika. Řekl, že trh cestovního ruchu začíná pomalu ožívat a po období recese, kdy mnoho subjektů přehodnotilo své plány a strategii, jsou subjekty nabízející produkty cestovního ruchu více vytížené. A přidal další zjištění z projektu TLT benchmark, který shromažďuje informace o cestovním ruchu přímo od subjektů, jež v této oblasti působí. „Dle výstupů z projektu TLT benchmark jsme zjistili, že obsazenost hotelových pokojů u tří-, čtyř- a pětihvězdičkových hotelů v porovnání s roky 2010 a 2009 vzrostla o cca 2,5 procenta. Protože se zkrátila průměrná doba přenocování na 2,75 noci, tedy o 0,6 noci v porovnání s rokem 2009, můžeme konstatovat, že se poměrně významně zvýšil absolutní počet ubytovaných hostů,“ uvedl Špaček. Zároveň ale poukázal na negativní jev, kterým je indikovaný pokles tržeb hotelových subjektů za ubytovací služby. Tuto hypotézu podle něj potvrzuje vývoj RevPAR (tedy průměrná dosahovaná cena za pokoj), jejíž výše dle průzkumu KPMG dosáhla 1 021 Kč za dvoulůžkový pokoj bez DPH a snídaně. „V meziročním srovnání s rokem 2010 tak klesla dosahovaná cena za pokoj o 9 procent, v porovnání s rokem 2009 dokonce o 66 procent, což už lze považovat za velmi razantní pokles ceny,“ konstatoval Špaček. „Nicméně první statistická data za duben 2011 nás mohou naplňovat lehkým optimismem, evidujeme výrazný nárůst obsazenosti hotelů, především díky vlivu Velikonoc,“ dodal.
Výhled na letošní rok zůstává optimistický. Data IPK World Travel Monitor hovoří o zhruba čtyřprocentním globálním růstu mezinárodních příjezdů, UNWTO pracuje s hodnotou 4–5 procent. V České republice lze podle Mojmíra Mikuly z agentury CzechTourism očekávat zhruba stejné tempo růstu, aniž by se nějak zásadně měnily trendy minulých let, pokud jde o příjezdy z jednotlivých zdrojových trhů.
Text: -red-
Foto: -pmu-