Více výsledků...
Hlohovec známý také jako Frašták patří mezi nejmalebněji situovaná města západního Slovenska. Jeho poloha v západní časti Karpatské kotliny na dolním toku nejdelší slovenské řeky Váhu, pod jižními výběžky pohoří Povážský Inovec a v západní okrajové části Nitranské pahorkatiny, je skutečně působivá. Město je spojnicí mezi světoznámými lázněmi v Piešťanech a starodávnou Nitrou, Bojnicemi a Bratislavou.
Město se skládá ze čtyř původních sídelních útvarů, které postupně splynuly v jeden celek. Městečka Starý a Nový Hlohovec se administrativně spojila koncem 17. století, obec Sv. Petr byla přičleněna k Hlohovci v roce 1953 a obec Šulekovo se stala místní částí Hlohovce v roce 1980. Výhodná poloha města při řece nad širokým vážským údolím s přirozenou terénní sníženinou směrem na Nitru předznamenala vývoj zdejšího osídlení, které sahá až do pravěku. Okolo let 250–200 před n. l. si založili na tomto území svoji osadu Keltové a po změně letopočtu i příslušníci germánského kmene Kvádů.
Významný zlom v dějinách Hlohovce nastal po příchodu Slovanů okolo roku 500 našeho letopočtu. Nejdříve jen osada na staré obchodní cestě a posléze velké slovanské hradiště vzniklo na vysokém svahu těsně nad řekou Váh. V tomto období se objevuje také nejstarší pojmenování Hlohovce – Galgocy a později – v roce 1113 – se písemně uvádí název Golguz. Prvá zmínka v Zoborské listině zmiňuje na území Hlohovce stejnojmenný hrad. Původ názvu města není úplně jasný, nejspíše je však odvozený od rostliny hlohu, (maďarsky: galagonya, odtud pojmenování Galgócz) který se v podobě keříků a divoce rostoucích stromů dodnes nachází na jižních a severních svazích města.
V roce 1400 se pod vlivem působení německých kolonistů poprvé objevuje německý název Freistadt (lidově Frašták). Význam Hlohovce ve 14. století mimořádně pozdvihl zemský pán Mikuláš Kont. Dal přebudovat hlohovský hrad, přes řeku Váh postavil nový most a u Váhu vedle cesty do Hlohovce zřídil špitál (domus hospitalis) s kaplí sv. Ducha. Rovněž ve 14. století vybudovali kolonisté v Novém Hlohovci ležícím severně od osady Starý Hlohovec pravidelné čtyřúhelníkové náměstí s gotickým farním kostelem sv. Michala Archanděla. Další cennou památkou je Františkánský klášter z roku 1492, jehož vnitřní vybavení je dnes většinou barokní. V Hlohovci bylo v 16. století založeno také evangelické gymnázium, které představovalo na svoji dobu jeden z nejvýznamnějších kulturních ústavů na Slovensku. Když pominulo turecké nebezpečí a skončila stavovská povstání odkoupil v roce 1720 hlohovské panství gróf Juraj Erdődy. Jeho potomkové panství zvelebovali, zejména kancléř Jozef Erdődy. Ten dal v letech 1790–1800 přebudovat hlohovský hrad na přepychový zámek odpovídající době a vkusu vídeňského císařského dvora. V roce 1802 při příležitosti návštěvy císaře Františka II. dal v areálu zámeckého parku postavit empírové divadlo, v současnosti nejstarší stojící divadlo na Slovensku.
Nejcennějšími přírodními celky jsou zámecký platanový park a francouzské terasy pod zámkem. V severní části města na jižním výběžku Povážského Inovce se nachází chráněná přírodní rezervace Sedliská (místně Soroš) s koniklecovou loučkou, která byla oficiálně vyhlášena za chráněnou od roku 1974. Místo samotné poskytuje pěkný výhled na Hlohovec a údolí Váhu, podobně jako i vyhlídka Šianec ve směru na Bojničky, ležící v nadmořské výšce 343 metrů a převyšující údolní nivu Váhu o více než 200 metrů.
V Hlohovci je devět mateřských škol a pět základných škol. Po jejich absolvovaní mají žáci možnost studia v Hlohovci na gymnáziu, obchodní akademii a sdružené střední škole anebo v odborných učilištích. Základní vzdělání ve městě poskytuje i církevní škola, základní škola sv. Jozefa. Žáci mohou svůj hudební, výtvarný, pěvecký, taneční nebo dramatický talent rozvíjet rovněž na základní umělecké škole. Ve městě působí městské kulturní centrum, knihovna, Vlastivědné muzeum, Hvězdárna a planetárium a Klub mládeže AXA. Velká část kulturních akcí se koná v domě kultury. Na území města svoje aktivity realizuje také velký počet občanských sdružení. Sportovní a tělovýchovná činnost je koncentrovaná například do sportovní haly, umělé ledové plochy, fotbalového stadionu nebo na koupaliště nacházející se pod hlohovským zámkem.
Mezi tradiční události města patří především zářijový Michalský jarmok, jehož historie sahá až do roku 1362 nebo Den květů, kdy na začátku května celé náměstí sv. Michala ožije krásou květin. Pěstitelé a prodejci tu kromě okrasné flóry nabízejí také zahradní doplňky, včelí produkty a další zboží.
Splavte Oravu na tradiční pltí a navštivte hrad, kde se natáčel Nosferatu. Ceny, sezóna a tipy na výlet 2026.
Ferrata HZS na Martinky: trasa, ceny, otevírací doba 2026 i sjezd na koloběžce zpátky do Martina. Kompletní návod na výlet.
Ružomberok: UNESCO osada Vlkolínec, bikepark a lanovka na Malinô Brdo, vodopády v Čutkovské dolině. Ceny, otevírací doba a tipy na výlet.
