Flygskam. Máme mít stud z létání?

Pokud volně přeložíme do češtiny označení „flygskam“, můžeme použít český ekvivalent stud z létání. Jde tedy pouze o označení, životní styl, pózu, fenomén nebo nutnost k ochraně životního prostředí? ­Termín se nejčastěji objevuje ve Švédsku a západní Evropě a v principu jde o volbu dopravního prostředku, který má nejméně škodlivé vlivy na životní prostředí.

Obrovský rozmach letecké dopravy na přelomu tisíciletí má nyní několik důsledků, a to především „přesycení“ vzdušných cest a zvýšení množství skleníkových plynů a hluku. Pro porovnání: podle Evropské agentury pro životní prostředí vyprodukuje letecká doprava 285 gramů skleníkových plynů na jednoho pasažéra a kilometr, železniční doprava jen 14 gramů. Jaká otázka nyní nastává při volbě dopravního prostředku – pohodlí, rychlost nebo celospolečenská odpovědnost?

Je letecká doprava bezesporu tou nejrychlejší dopravou? V souvislosti se začátkem budování vysokorychlostní železniční sítě v Evropě přišly francouzské státní dráhy SNCF na začátku 80. let minulého století se svými rychlovlaky označovanými TGV (Train à Grande Vitesse). S rychlou oblibou u veřejnosti se velmi začala rozšiřovat „pavučina“ sítě vysokorychlostních vlaků. Reakce leteckých dopravců na sebe nenechaly dlouho čekat. Zcela vymizely lety mezi Paříží a Lyonem či Bruselem a dalšími relacemi, kde letecká doprava nemohla konkurovat cenou ani cestovním časem. Ostatní státy západní Evropy v rychlém rozvoji vysokorychlostní železnice nezůstávaly pozadu.

Graf 1 – Ekologická zátěž na jednoho cestujícího

Zdroj: ecopassenger.org

Železniční doprava na konci minulého století zažila útlum, ale s nástupem nového tisíciletí začíná její renesance v počtu přepravených cestujících i nákladu, a to převážně na krátké a střední vzdálenosti. Bezespornou výhodu oproti letecké dopravě má železnice v cestovním čase. Při porovnání nelze brát v úvahu jen čas strávený v letadle, tj. délku letu, ale je potřeba si uvědomit, že většina pasažérů, převážně obchodních cestujících nebo turistů, se přepravuje z centra města a cíl jejich cesty se také nenachází na letišti. V takovém porovnání je železnice na stupni vítězů. Prezentovat to můžeme na relaci z Berlína do Mnichova. Čas jízdy vlaku ICE z Berlin Hbf (centrum) do bavorské metropole München Hbf je 3 hodiny 56 minut. Let z okrajového letiště Berlin Tegel na mnichovské letiště je 1 hodina 20 minut, na cestu z centra Berlína na letiště nutno přičíst 40 minut a čas na odbavení počítejme jednu hodinu. Cesta po Mnichově trvá 50 minut. Celkový čas je tedy 3 hodiny a 50 minut v tomto čase nejsou započítány ostatní prostoje, přestupy apod. (data jsou aktuální – září 2019). Nevyčíslitelnou hodnotou je nabídka spojů a komfort bez přestupů a bez čekání na odbavení. Dodatek redakce: Návratu zájmu o cestování vlakem se věnuje text Cestování vlakem začíná být opět „in“.

Trend moderní železnice patří vysokorychlostní přepravě osob a zboží. Aby železnice mohla vítězit na tomto pomyslném žebříčku konkurenceschopnosti nad leteckou dopravou a individuální automobilovou dopravou, musí se do ní investovat. Dopravní politika Evropské unie je plně nakloněna rozvoji železniční dopravy. Jejím cílem je otevření dopravních trhů konkurenci a vytvoření transevropských sítí. Do popředí se dostává udržitelná mobilita, zejména v souvislosti s neustálým nárůstem emisí skleníkových plynů, které toto odvětví vytváří a které by mohly ohrožovat klimatické cíle Evropské unie.

Zaměřme se na relaci z Prahy do Ostravy. Na této trase bylo přímé letecké spojení ukončeno a hlavní přepravní úlohu převzala po dokončení I. tranzitního koridoru s úsekovými rychlostmi 160 km/h železnice a nemalou zásluhu o zvýšení přepravní kvality měl nástup soukromých dopravců. Mezi centry těchto měst je cestovní doba vlaku 3 hodiny 20 minut, v případě SC Pendolino dokonce jen 3 hodiny a 3 minuty. A jak je to se ekologickou zátěží? Porovnat údaje je možné v grafu – podle výpočtu z ecopassenger.com při průměrné obsazenosti vlaku, automobilu (1,5 cestujícího) a průměrné hodnoty běžných typů letadel pro evropské lety s průměrným poměrem využití.

Nemusíme mít stud z létání, jen při volbě cestovního prostředku používejme zdravý rozum, ať už se jedná o letadlo nebo individuální automobilovou dopravu. Vždy můžeme využít mnohdy dostupnější a levnější dopravu veřejnou, a přispět k čistější přírodě a ovzduší kolem nás.