Enoturismus – významná forma cestovního ruchu

Enoturismus je označení pro cestovní ruch se vztahem k vinařství, který je založen na aktivním poznávání vinařského průmyslu a vinařských tradic, a to prostřednictvím cestování ve vinařských oblastech či degustací místního vína. Enoturismus je součástí gastroturismu, resp. kulinářského cestovního ruchu.

Na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO je zapsána například francouzská či tradiční mexická kuchyně, středomořská strava a perníkářské řemeslo v severním Chorvatsku. V Evropské unii je aktuálně 1 349 chráněných názvů potravin. Chráněna jsou rovněž vína, aromatizovaná vína a destiláty, kterých je registrováno více než 2 090 názvů.

V gastroturismu se rozlišují čtyři typy turistů – gurmán (labužník), který má vysoký zájem o kulinářství, gurmán (amatér), který projevuje střední zájem o kulinářství, „potravinový“ turista s nízkým nebo příležitostným zájmem o kulinářství a znalec potravin, který se zajímá o potraviny. Téměř každý, kdo se zajímá o gastronomii, slyšel někdy o základních pravidlech párování vín a pokrmů. Enogastronomie (angl. wine and food pairing/matching) je již pojem méně rozšířený. Její hlavní náplní je právě co nejlepší skloubení chutí vín a jednotlivých chodů pokrmů. O úspěšnosti této činnosti svědčí také fakt, že se již neomezuje pouze na víno. Stále častěji se setkáváme se snoubením pokrmů a piv, destilátů, koktejlů, ovocných nebo zeleninových šťáv, a dokonce i různých druhů vod.

Zatímco ještě před pár lety byla enogastronomie záležitostí týkající se výhradně luxusních restaurací, dnes se prosazuje v čím dál větším počtu podniků. Rovněž běžní spotřebitelé se již při výběru vína pro „domácí konzumaci“ začínají řídit enogastronomickými pravidly. Čím je však způsobena tato kladná tendence ke stále větší oblíbenosti kombinování pokrmů s víny? Pozitivní vliv mohou mít výsledky některých vědeckých studií, které jednoznačně prokazují vazbu mezi víny a chutěmi různých surovin obsažených v jídlech.

O tom, že je nutné v oblasti párování vín a pokrmů držet krok s dobou, svědčí i další nové poznatky. Dlouho platilo mezi sommeliery pravidlo, že steak z hovězího masa je nejlépe doprovázen červeným vínem zejména z toho důvodu, že bílkovina v masu dobře doplní třísloviny obsažené v červených vínech. Poslední studie však ukazují na to, že nebyla po celou dobu zohledněna jedna z důležitých ingrediencí používaných při přípravě steaků – sůl. Právě ta je často přidávána na hovězí steaky a způsobuje, že dobrým partnerem je červené víno s vysokým obsahem tříslovin.

Současným trendem je také zdůrazňování vzájemného ovlivňování chutí obsažených v pokrmech i vínech. Tento efekt lze velmi dobře demonstrovat v praxi při spojování chutí sladká a kyselá. Aromatičtější suché víno se středně intenzivní kyselinkou může být vynikající při konzumaci salátu s kozím sýrem jako studeným předkrmem. Při kombinování se sladkým dezertem však působí víno až příliš kysele, jelikož se naše chuťové receptory adaptovaly na sladkou chuť. Dezert tedy vyžaduje stejně sladké, ne-li o něco sladší víno.

Dřívější nejednotná enogastronomická pravidla se začínají sjednocovat, a to zejména díky novým vědeckým poznatkům, které významnou měrou přispívají k chápání enogastronomie jako exaktnější disciplíny. Ta je čím dál častěji přijímána pozitivně a stává se nezbytnou součástí dobře fungujících restauračních podniků. Enogastronomie je nepochybně nástrojem k dosažení vyšší spokojenosti hosta, což je alfou a omegou dnešního podnikání v oboru pohostinství.

Enogastronomie je důkazem, že pro řadu turistů jsou hlavním motivem cestování gastronomie a kulinářské zážitky, účast na specializovaných gastronomických akcích nebo zážitky spojené s konzumací, přípravou a prezentací pokrmů a nápojů a seznámení se s gastronomickými tradicemi v destinaci cestovního ruchu, kterou je například jižní Morava.

Foto: Thinkstockphotos.com