Druhá etapa oprav hřebčína v Kladrubech přijde na 100 milionů korun

Hřebčín v Kladrubech nad Labem v druhé etapě dokončí opravy svých objektů. Náklady okolo 100 milionů korun by měly uhradit evropské dotace i vlastní rozpočet. ČTK to řekl ředitel hřebčína Jiří Machek. První velká investice za 350 milionů korun skončila loni. Termín zahájení druhé etapy oprav je zatím nejasný, bude záležet na tom, kdy se hřebčínu podaří získat dotace.

„Připravujeme projekt obnovy kulturní krajiny hřebčína a zjišťujeme, co lze do něj zahrnout, na zbytek nemovitostí bychom využili vlastní prostředky,“ uvedl Jiří Machek.

Hřebčín by rád postavil v hospodářském dvoře jídelnu, která bude mít v patře pokoje pro více než dvacítku hostů. Stávající objekt s jídelnou, kterému se říká parlament, chce nechat zbourat, aby mohl obnovit zámeckou zahradu.

„Nově zbudované ubytování bude sloužit účastníkům kurzů a seminářů, pokoje pro nocleh jsme dosud neměli,“ řekl Machek.

Na opravu čekají klasicistní bytový dům na Františkově a rodinný dům u Josefa, kde bydlí zaměstnanci hřebčína, i historický paddock, ve kterém Habsburkové chovali anglické plnokrevníky. Plánované rekonstrukce zahrnují i budovu bývalé školy, kde dnes sídlí pošta, objekt vrátnice v hospodářském dvoře, historické kůlny a oplocení celého hřebčína.

V první etapě hřebčín opravil 17 budov a tři volná prostranství se sousošími. Historickému komplexu se navrátila jeho klasicistní podoba. Z evropských dotací hřebčín získal 300 milionů korun, dalších 50 milionů korun zaplatil ze svého. Hřebčín rozšířil prohlídky o další výstavní prostory a ty stávající včetně stájí zmodernizoval.

Hřebčín v Kladrubech chová starokladrubské bělouše, vraníci mají zázemí ve Slatiňanech. Starokladrubský kůň je jediné původní plemeno chované na českém území. Využívá se pod sedlo i pro spřežení. Za počátek založení hřebčína se považuje rok 1579, kdy mu císař Rudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína.

Foto: Národní hřebčín Kladruby nad Labem