Dřevěné básně i selské zázraky na sídlišti

Foto: Shutterstock.com Kunětická hora Foto: Shutterstock.com

Nové prohlídkové okruhy a otevřená místa dříve nepřístupná. To jsou letošní novinky na našich památkách. Návštěvníci se podívají do prostor někdejší restaurace, kterou na Kunětické hoře architektonicky ztvárnil „básník dřeva“ Dušan Jurkovič, projdou se osvícenskou zahradou na Pernštejně a zavítají i do nově zpřístupněného selského dvora v Plzni-Bolevci.

Největší důraz se na českých a moravských státních památkách letos klade na osvícenskou šlechtu. Právě jí se letošní rok věnuje. Projekt Rok osvícenské šlechty je už jedenáctou akcí v dlouhodobém projektu Po stopách šlechtických rodů, který pořádá Národní památkový ústav za podpory Ministerstva kultury České republiky. Prostřednictvím publikací, výstav, expozicí, sociálních sítí a řady doprovodných kulturních a vzdělávacích akcí se připomínají nejvýznamnější urozené osobnosti spojené s osvícenstvím. Veřejnost se seznamuje s jejich životy, sídly, zahradami, sbírkami i osobními předměty.

Některé hrady a zámky Roku osvícenské šlechty podřídily i své prohlídkové okruhy. Například Státní hrad Veveří nově představí prince Gustava Gustavssona Vasu, syna sesazeného švédského krále v období napoleonských válek. Jemu hrad patřil v první polovině 19. století. Nový prohlídkový okruh nabízí čtyři reprezentační místnosti. Tři z nich zdobí nové látkové tapety, zrestaurovaný nábytek a obrazy a v jednom salonu bude možné do poloviny srpna sledovat při práci restaurátory, kteří pracují na obnově nástěnných maleb.

Nová prohlídková trasa v rámci Roku osvícenské šlechty se chystá i na Státním zámku Uherčice. Ten už pět let prochází rozsáhlou a náročnou památkovou obnovou. Mimo jiné tu restaurátoři obnovili část interiérů, které byly stavebně upraveny během první poloviny 19. století, kdy zámek vlastnil důležitý osvícenec a sběratel umění kníže Odoardo Collalto et San Salvatore. Do těchto privátních prostor, včetně opraveného zámeckého sálu, se budou moci návštěvníci zámku podívat vůbec poprvé od jeho zpřístupnění veřejnosti v devadesátých letech 20. století. Protože rekonstrukce zámku probíhá i v létě, návštěvníci se do něj podívají jen o prázdninových víkendech a novou prohlídkovou trasou se projdou až na sklonku sezóny, v říjnu.

Foto: Shutterstock.com Zámek Uherčice Foto: Shutterstock.com

Další program v rámci Roku osvícenské šlechty najdete na stránkách Národního památkového ústavu.

Obnovené zahrady na Pernštejně

Jednou z největších letošních novinek na českých a moravských hradech je zpřístupnění vrchnostenské zahrady na svazích pod hradem Pernštejn. Díky čtyřleté rekonstrukci znovu získala podobu, kterou měla po roce 1800, tedy v době největšího rozkvětu celého hradního areálu. Jak se uvádí na oficiálních stránkách hradu, unikátní architektonický komplex středověkého hradu, doplněný nejprve v baroku a posléze na přelomu 18. a 19. století souborem zahrad, prý nemá v naší republice srovnání.

Obnovená zahrada na jihozápadním hradním svahu je jedinečným souborem zahradních stylů, v pro zahradu velmi netradičním horském terénu. Návštěvníka provede různýni ‚světy‘, od pravidelné francouzské zahrady, romantickou zahradu, ‚angločínskou‘ část, po lesní partie,“ píše se na hradním webu. Návštěva zahrady prý pocvičí i fyzickou zdatnost. Je totiž plná schodišť a vede strmým terénem.

Foto: NPÚ, ÚPS v Kroměříži Vrchnostenská zahrada pod Pernštejnem Foto: NPÚ, ÚPS v Kroměříži

Ochutnávku toho, jak to v obnovených zahradách vypadá, nabízí i virtuální prohlídka. Hrad Pernštejn a jeho zahrady se navíc letos stanou centrem dění Hradozámecké noci, která proběhne ze soboty 31. července na neděli 1. srpna.

Ilustrace: Shutterstock.com

Kam pro více informací?

https://www.hrad-pernstejn.cz/cs

Selský zázrak uprostřed sídliště

Naprostou novinkou mezi zpřístupněnými památkami je selský dvůr U Matoušů v Plzni-Bolevci. Jedná se o významnou památku lidového stavitelství západních Čech, která se jako zázrakem zachovala uprostřed panelákového sídliště. Dnešní podoba pochází z 19. století, historie stavby je ale mnohem starší. Někteří odborníci její prapočátky dokonce vidí v tvrzi, která tu mohla stát po roce 1400.

Hodnota a krása našeho objektu tkví v tom, že statek je zachovaný kompletně včetně hospodářských budov a pomocných objektů. Obytné stavení má zachovalou dispozici ze druhé poloviny 19. století. Návštěvník tak může vidět zemědělskou usedlost na Plzeňsku, jak vypadala na konci 19. století, a dozví se tedy nejen o bydlení selských rodů, ale i o práci, která byla na statku všudypřítomná,“ popisuje zdejší kastelán Martin Kolovský. Zajímavostí je podle něj došková střecha: „Na Plzeňsku byla ještě zcela běžná ve 40. letech 20. století a na našem objektu dožívala ještě v 90. letech 20. století. My jsme ji obnovili a statek se tak stal unikátem nejen na západě Čech. Ne nadarmo nese náš selský dvůr U Matoušů titul národní kulturní památky a na Plzeňsku se tak řadí po bok katedrály svatého Bartoloměje nebo státního zámku Kozel,“ dodává Kolovský.

V 50. letech 20. století selský dvůr zabralo JZD, které tu působilo až do roku 1976. V té době v těsném sousedství dvora začalo růst už zmíněné sídliště. Dvůr a jeho nejbližší okolí se ale před stavebními stroji podařilo uchránit. Přesto statek chátral. A to až do roku 2019, kdy odstartovala jeho náročná obnova. Letos 1. června do něj vešli první návštěvníci. „Někdy jsem překvapen mírou nostalgie, která mezi návštěvníky na prohlídkové trase zaznívá. Nejsou výjimkou rekce jako například: ‚Přesně tenhle vzor válečku měla v kuchyni moje babička a pod těmito duchnami jsme tam vždycky spali. Ta mě vždycky tak zalehla, že jsem se pod ní skoro nemohl hnout.‘ Mnohým návštěvníkům se vybaví právě domácnost našich babiček a časy jejich mládí, na které pak vzpomínají,“ usmívá se kastelán. Přestože termín zahájení návštěvnického provozu se musel kvůli protiepidemickým opatřením posunout o více než dva měsíce, Kolovský si pochvaluje, že návštěvníci začínají selský dvůr objevovat a návštěvnost roste.

Ilustrace: Shutterstock.com

Kam pro více informací?

https://www.usedlost-bolevec.cz/cs

Dřevo jako báseň

S velkými změnami se návštěvníci setkají na Kunětické hoře u Pardubic. Na dva roky se kvůli památkové obnově letos uzavřel hradní palác s kaplí, zato se veřejnost podívá do části, kam noha běžného návštěvníka nevkročila téměř půlstoletí – do tzv. Jurkovičova paláce.

Ve 20. letech 20. století se do rekonstrukce v té době už zříceného hradu zapojil známý architekt Dušan Jurkovič. V západním křídle z barevného vyřezávaného dřeva vytvořil interiér hradní restaurace, na kterou starší návštěvníci hradu dodnes rádi vzpomínají. V 70. letech se ale kvůli jejímu havarijnímu stavu musela uzavřít – stejně jako celý hrad.

Ten postupně chátral a zarůstal křovím. To ostatně přilákalo tvůrce televizního pohádkového seriálu Arabela a filmaři Kunětickou horu proměnili na sídlo čaroděje Rumburaka. Návštěvníci se do hradu vrátili až po sametové revoluci. Podívat se ale mohli jen do paláce a hradní kaple. Západní křídlo s někdejší Jurkovičovou restaurací zůstalo uzavřeno.

Foto: Shutterstock.com Kunětická hora Foto: Shutterstock.com

Teprve před pěti roky mohly začít práce na jeho obnově a letos poprvé vítá návštěvníky, a to prostřednictvím expozice Dušan Jurkovič, básník dřeva. „Původní Jurkovičovy salonky jsou dotaženy do vrcholné podoby za první republiky. Vše, co šlo zachovat, zůstalo zachováno,“ popisuje Miroslav Pecha ze správy hradu a pokračuje: „Zbytek mobiliáře a dalšího vybavení je věrnou replikou podle dochovaných Jurkovičových plánů a nákresů. Kazetové stropy, lustry, dřevěné obložení stěn, nábytek s ornamenty, barevné ladění. Stěny jsme ozdobili restaurovanými obrazy s tematikou Kunětické hory, odpovídající době.“

Součástí zrestaurované části hradu je i nová skleněná vestavba. V ní je umístěna moderně pojatá expozice o životě a díle Dušana Jurkoviče a o jeho činnosti na Kunětické hoře. „Vestavba vzbuzovala určité kontroverze už během svého vzniku. Oceloskleněná konstrukce nové vestavby je provedena jako samonosná na ponechané betonové desce bez přímého kontaktu s historickým středověkým zdivem. Vestavba se architektonickým výrazem záměrně odděluje od historických částí objektu, současně ovšem neovládá prostor a plně se podřizuje charakteru historické památky,“ líčí Pecha a dodává, že veřejnost vestavbu nakonec přijímá vřele. „Je to takový novodobý dialog s koncepcí Dušana Jurkoviče, který, zjednodušeně řečeno, vycházel z toho, že památky musí sloužit veřejnosti, mít svou funkci, být živé, jinak jejich obnova nedává smysl. A to se, soudě podle dosavadních reakcí, podařilo.

Kapacitu okruhu momentálně limitují proticovidová opatření. Zatímco nádvoří je plné lidí, na prohlídku se jich dostane každý den přibližně sto čtyřicet. „Zájem převyšuje naše možnosti. Doporučujeme proto zájemcům telefonickou či mailovou rezervaci, vstupenky se dají rovněž zakoupit online. Zájmem veřejnosti jsme upřímně potěšeni,“ uzavírá Pecha s tím, že ti, kteří se na prohlídku dostanou, si užijí ochoz s působivou vyhlídkou. Prý nejkrásnější z celé Kunětické hory.

Ilustrace: Shutterstock.com

Kam pro více informací?

https://www.hrad-kunetickahora.cz/cs

Nejnovější články z rubriky Česko a jeho regiony

Foto: Shutterstock.com

Profil typického turisty v Královéhradeckém kraji

V předposledním dílu letošního seriálu věnovaného analýze demografických charakteristik a spotřebního chování domácích i zahraničních turistů navštěvujících jednotlivé kraje České republiky se vypravíme na Královéhradecko. Zaměříme se na návštěvníky, kteří do kraje přijížděli v letech 2018 a 2019, tedy...

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Profil typického turisty v Libereckém kraji

Jeden z posledních dílů našeho letošního seriálu vás zavede na Liberecko. Seznámíte se s demografickými charakteristikami a spotřebním chováním =domácích i zahraničních návštěvníků, kteří do tohoto kraje mířili v letech 2018 a 2019, tedy před příchodem koronavirové pandemie. Jako vždy vyjdeme...

Číst více
Foto: Moravskoslezské Convention Bureau

Pro svou další událost si vyberte Ostravu a Moravskoslezský kraj

Nezaměnitelná atmosféra průmyslových lokalit, kvalitní služby a dostatečná kapacita činí z Ostravy a Moravskoslezského kraje ideální místo pro pořádání kongresů, konferencí i menších firemních a společenských akcí všeho druhu. Stačí si jen vybrat.

Číst více