Doprava pod drobnohledem Jiřího Kvasničky

Žluté taxíky AAA radiotaxi se v naší metropoli staly jednoznačně fenoménem. Jen Evropskou ulicí, která je spojnicí mezi ruzyňským letištěm a centrem města, jich denně brázdí stovky. Ona magická číslice 14014, která byla „Áčkům“ v roce 1992 přidělena Českým telekomunikačním úřadem, od svých začátků pomohla k přesunu v prostoru a čase nepočítaně lidem. A protože k cestovnímu ruchu patří také osobní doprava, která přiletivšímu turistovi poskytne individuální formu cestování ruku v ruce s komfortem a bezpečností, nemohli jsme si odpustit položit několik otázek Jiřímu Kvasničkovi, majiteli největší pražské taxislužby AAA radiotaxi.

Vystudoval jste Konzervatoř Jaroslava Ježka, kdysi jste hrával na bicí. Jak jste se vlastně dostal k provozování největší pražské taxislužby a kdy byla společnost AAA radiotaxi založena?
Vzniklo to vše paradoxně díky Havlově amnestii na počátku 90. let. V 80. letech jsem se věnoval muzice, ale začátkem 90. let se dotace na kulturu radikálně snížily, celý systém se začal přetvářet a nedalo se muzikou moc uživit. Tak jsem si začal vedle hudby přivydělávat jako taxikář u tehdejšího Obvodního podniku služeb. V roce 1990, po Havlově amnestii, se v Praze zvýšila kriminalita a začalo také docházet k většímu počtu případů přepadení taxikářů. Vedle jediného tehdejšího státního podniku Taxi začaly v Praze vznikat malé soukromé dispečinky na ochranu taxikářů. Řidiči obvodního podniku služeb mě oslovili, jestli něco podobného nechci také založit, tak jsme si objednali nějaké občanské radiostanice, šlo především o zajištění bezpečnosti taxikářů. Někteří taxikáři si udělali vizitky a uvedli na ně moje telefonní číslo. A tím to vlastně začalo, taxikáři to rozjeli sami. Během roku tady bylo 50 řidičů a další rok se jejich počet blížil ke stovce. Během tří let se to rozjelo dvacetičtyřhodinově a už šlo samozřejmě i o obchod.

Společnost za dobu svého působení doznala mnohých změn. Jak funguje AAA radiotaxi dnes a jaké kladete nároky na řidiče?
U nás jsou řidiči vždy na doporučení některého z kolegů, který už u AAA jezdí. Nároky na vůz při nástupu nových řidičů nemám, protože vycházím z toho, že řidiči přicházejí i z jiných dispečinků, kde si tolik nevydělávali, takže jim nechávám zhruba půl roku na to, aby si taxík zmodernizovali. Nyní u AAA jezdí 1200 taxikářů, kteří jsou většinou koncesionáři, osoby samostatně výdělečně činné a platí AAA za služby, které jim náš radiodispečink taxi poskytuje. Je to týmová práce a já musím „všechny kolem“ nějak motivovat, mít vizi, kterou svému okolí předávám dál tak, aby ji vzalo za vlastní. Pod onou vizí je schována řada věcí, jako jsou inovativnost, dobré výsledky, inspirace a především zodpovědnost.

Ještě před třemi lety museli taxikáři podle Magistrátu hlavního města Prahy každé čtyři roky skládat zkoušky. Jaké si vlastně dnes klade magistrát podmínky? Patří mezi ně například vybavenost a stav vozidla?
Taxikářská zkouška, kterou musí taxikář před pražským magistrátem úspěšně složit, pokud chce v Praze taxislužbu provozovat, je už zhruba tři roky zkouškou vstupní, stejně jako je tomu v EU. Zkouška obsahuje testy z právních předpisů týkajících se taxislužby a místopisu Prahy a z praktické demonstrace ovládání taxametru. Hlavní novou podmínkou nyní je, že od roku 2009 by na stanovištích v Praze neměla být vozidla starší osmi let a měla by mít jednotnou barvu. Nedomnívám se však, že je to v pořádku. Podle mého názoru jde o necitlivý administrativní krok. Kromě toho, že se pražský magistrát zhlédl v letištní barvě taxíků AAA radiotaxi, je to vážný zásah do svobody trhu. Kritérium stáří vozidla vidím jako problém a vnímám to tak, že si tady někdo chce opět vytvářet prokorupční prostředí pro sebe. Stáří vozu je současně také lobby prodejců vozidel. Proč by kritériem nemohla být solidní technická kontrola? Vždyť někdy desetileté auto může být jako nové a šestileté naopak totálně zruinované – záleží hodně také na tom, jak se konkrétní člověk o konkrétní vozidlo stará. Takto perzekvuje stát podnikatele tím, že není schopen zlikvidovat ve svých řadách korupční prostředí.

Magistrát se navíc v poslední době vážně zabýval myšlenkou, že by si město opět zřídilo vlastní taxislužbu, která by se měla uplatnit v konkuren-čním prostředí. Jaký na to máte názor?
Myslím, že to prosazuje, nebo jak doufám, spíše prosazoval, především Petr Hulinský na pražském magistrátu, který se k tomu i hrdě hlásil. Považuji za zbytečné, aby se za podobné projekty, jako je státní taxislužba pana Hulinského, zbůhdarma utrácely peníze, např. z EU nebo přímo od nás, českých daňových poplatníků. A to za současné situace, kdy v taxislužbě v ČR existuje slibně se rozvíjející svobodný trh, který dokáže být v tvrdém konkuren-čním prostředí zcela prokazatelně naprosto finan-čně soběstačný, a není proto nutné zatěžovat státní rozpočet nesmyslným čerpáním veřejných financí.

Doprava je alfou a omegou Prahy. Jak vůbec hodnotíte současný dopravní stav metropole?
Všichni víme, že v určitých hodinách je dopravní situace v Praze katastrofální, ať už se to týká příjezdových komunikací do města, vnitřní části nebo centra. Zcela určitě Praha potřebuje okruh, kam by se doprava odklonila. Co se týká středu města, víme, že magistrát připravuje zpřísněné parametry pro vjezd. S tím nemohu než souhlasit, otázka je, jak to bude řešeno vůči taxislužbám.
Existuje ovšem ještě jeden zásadní problém a já sám jsem se ho snažil již před časem nějakým adekvátním způsobem vyřešit. Jedná se o to, aby osobní automobily, mám na mysli taxislužby, měly povolení k tomu, vjet na určitých, předem stanovených místech na tramvajové pásy a do pruhů vyhrazených pro autobusy MHD. V tuto chvíli je to tuším zhruba 30 až 35 komunikací, kdy by to výrazně prospělo, ušetřilo čas cestujícím a pomohlo minimalizovat dlouhé kolony aut. Tato výjimka by samozřejmě prospěla i samotným Pražanům. Návrhy řešení této situace pražští radní již nějakou dobu mají, tak nevidím důvod, proč se s tím otálí. A jen pro ilustraci, takovéto výjimky existují v mnoha evropských městech a funguje to. Proč by to tedy nemohlo být u nás?

Pojďme nyní opět k samotným „Áčkům“. Žlutých letištních taxíků máte nyní kolem dvou set, existují nějaké podmínky, které vůči vám Správa Letiště Praha uplatňuje?
V roce 2005 tehdy ještě Letiště Praha vypsalo výběrové řízení na taxistanoviště na letišti a šlo především o to, co která taxislužba nabídne. Podmínkou byla minimálně tříletá praxe řidičů jako řidičů taxi na území Prahy a samozřejmě minimální jazyková vybavenost. Já jsem stanovil pro své letištní taxikáře, že minimálně dva roky nesmí mít u mě na dispečinku žádný přestupek týkající se taxislužby, musí se umět domluvit alespoň jedním světovým jazykem a mít stejnokroj a požadované vozidlo, které pak je součástí jednotného vozového parku. Samotná Správa Letiště Praha klade další podmínky, jako například maximální počet airbagů, umístění taxametru na viditelném místě a přijímání platebních karet ve vozidlech.

Povětšinou lze v ulicích v barvách AAA radiotaxi potkat vozy značky Škoda, je to tak?
Ano, převažuje značka Škoda.

Na vašich webových stránkách lze vidět spoustu ocenění, namátkou v roce 2006 se AAA radiotaxi umístilo v testu deníku MF Dnes na prvním místě v Praze při porovnávání ceny za přepravu taxíkem a kvality poskytnuté služby. V letech 2006 a 2007 se společnost stala opakovaně vítězem čtenářské soutěže novin The Prague Post jako nejlepší taxiservis v Praze. Je vůbec ještě co zlepšovat?
Určitě. Mám-li se na AAA radiotaxi podívat zevnitř, je stoprocentně co zlepšovat. Podle mě žádný manažer nemůže říct, že firma je natolik dobrá, že už není co inovovat a zkvalitňovat. To potom není dobrý manažer. A rozhodně nemohu říct, že se nepotýkáme s mnohými problémy. V současné době se poměrně dost věnujeme technologickým novinkám, které mají zákazníkovi zajistit rychlejší odbavení a zkvalitnit tak nabízený servis. Určitě víte, že dnes se veškerá komunikace odvíjí v rámci internetových aplikací, a právě v tomto ohledu je u nás co zlepšovat. Ale mám-li se zamyslet nad zlepšováním, je třeba říct, že určité rezervy jsou i ve vztahu s pražským magistrátem. Takže tady bych také uvítal ze strany magistrátu kladnější a lidštější přístup.

AAA radiotaxi lze s čistým svědomím nazvat průkopníkem v oblasti taxislužeb u nás. Dokonce se vám podařilo zbořit mýtus, že taxikář musí být nutně ten, který se snaží svého pasažéra okrást. Navíc stále inovujete a zkvalitňujete služby. Prozraďte, co dalšího chystáte?
Nyní se celý dispečink předělává do Java softwarového prostředí, což s sebou přinese návaznost na další komunikační techniku. V současné době jsou všechna auta napojena na GPS, což přináší další možnost zrychlení komunikace na trase zákazník – dispečink – řidič i možnosti pro centrální řízení městské hromadné dopravy, protože jsme schopni zdokumentovat 450 vozů, jakou rychlostí a jak jezdí po Praze. Dále máme připraveny informační kiosky pro zákazníky, které bychom rádi umístili na taxistanovištích AAA radiotaxi, kterých je v Praze nyní kolem 40. Na taxistanovišti si bude moci zákazník objednat taxík a zjistit jeho cenu či si vytisknout cenovou nabídku a díky spojení s internetem si bude moci objednat místo v hotelu či předplatit vstupenky.

-red-
Foto: AAA radiotaxi

www.aaataxi.cz

Nejnovější články z rubriky Česko a jeho regiony

Křišťálové údolí: průvodce sklářskými exkurzemi na Liberecku

Ajeto Lindava, Preciosa, Rautis i Lasvit: kam na Liberecku za sklem a šperky, ceny exkurzí a kdy se konají otevřené dny.

Číst více
Foto: JCCR

EuroVelo 13 / Stezka železné opony: průvodce po českých úsecích

EuroVelo 13 po Česku: 800 km podél bývalé hranice. Šumava, jižní Morava, značení i tipy na etapy pro cykloturisty.

Číst více
Foto: Stanislav Doronenko / Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Jeskyně Výpustek: průvodce protiatomovým krytem v Moravském krasu (2026)

Výpustek 2026: 3 trasy, ceny, rezervace zážitkové trasy i historie krytu. Vše, co potřebujete vědět před návštěvou.

Číst více