Částobchodního oddělení Českých aerolinií, jejíž obchodní zástupci koordinujíaktivity našeho vlajkového leteckého dopravce na obou částech americkéhokontinentu, v Asii, Africe, Austrálii a na Blízkém a Středním východě,nese název AAA. Regionální ředitel ČSA pro tuto oblast, pan Milan Hašek,s úsměvem říká, že podobnost s názvem nejmenovaného autobazaru je čistěnáhodná. Odmítá také úvahy o tom, že by tak široká škála destinací mohlabýt pro jedno oddělení příliš velkým soustem.
Zpouhého výčtu destinací by nezasvěcený čtenář mohl získat tento dojem,ale je třeba si uvědomit, že těžištěm činnosti našeho oddělení jsou aktivityv Severní Americe a na Blízkém a Středním východě. Ostatní destinace tvořímenší část. České aerolinie jako celek se pak soustředí především na prodejv oblasti Evropy.
Jaký je podíl Vaší oblasti na celkovém hospodaření ČSA?
Na celkovém obratu ČSA ze zahraničních obchodů se podílíme zhruba 25%, přičemž stejnou měrou se na tomto výsledku podílí Severní Amerika aostatní destinace.
Proč do Vaší kompetence spadá i Austrálie, když do ní ČSA přímo nelétá?
Je pravda, že on-line, tedy přímo, létáme jen do Severní Ameriky, naBlízký a Střední východ a na severní pobřeží Afriky. Obchodní aktivityale rozvíjíme také v jiných oblastech, byť v režimu off-line. Přímo tamnelétáme, naše zájmy v nich však hájí obchodní zástupci. Díky různým dohodáms partnerskými aerolinkami můžeme svým cestujícím nabídnout například ipřepravu z Austrálie ze Sydney přes náš hub v Dubaji do Prahy. Z tohotodůvodu máme ve svém portfoliu i tyto dálkové destinace. A to jak na západ,tak na východ.
Které konkrétní destinace v rámci Vaší oblasti obsluhujete v režimuon-line?
V Severní Americe jde o New York, Montreal a Toronto, v severní Africelétáme do Káhiry, dalšími destinacemi jsou pak Bejrút, Tel Aviv, Dubaja Kuvajt. V loňském roce jsme on-line létali do Damašku, letos byl tentoprodukt pozastaven. V našich krátkodobých plánech figuruje také Amán, aletuto destinaci letos kvůli omezenému letadlovému parku nenabízíme. Z ekonomickýchdůvodů a z důvodu lepšího spojení pro naše cestující jsme do letní nabídkynezařadili lety do Abu Dhabi, v zimní sezoně však uvažujeme o opětném zapojenítéto destinace do naší sítě.
Před časem jste zrušili také spojení do Tunisu. Nepočítáte s obnovenímtěchto letů?
Ke zrušení letů do Tunisu došlo ještě v době, kdy jsem pracoval nazahraničním zastoupení ČSA ve Švýcarsku. Pokud vím, bylo to hlavně proto,že Tunis je typicky turistická destinace, v které je velice omezený prostorpro outgoing, tedy pro vytvoření poptávky po České republice a našich návaznýchspojeních dál. Jde o destinaci ideální pro charterové lety a jako takovoujsme ji přenechali charterovým společnostem.
Pojďmese bavit hlavně o oblasti Blízkého a Středního východu, která je z mnoharůzných důvodů zajímavým tématem. Jaká je historie ČSA v této oblasti?
Pro někoho možná nečekaně dlouhá. Například linka do Káhiry, kam jsmezačali létat v roce 1947, patří vůbec k nejstarším. V roce 1948 následovalBejrút, o dvacet let později Kuvajt. Do Dubaje jsme zavedli spojení v roce1983, nejmladší destinací je Tel Aviv, který jsme do nabídky zařadili ažv roce 1992.
Jakému zájmu se tyto cíle těšily v minulosti a jak vypadá situacednes?
Podívejme se na ně postupně. Například Káhira je destinací, kde setradičně dobře prodávají package, z pohledu českých pasažérů předevšímv zimě, kdy rádi létají za teplem, z pohledu egyptských cestujících hlavněv létě. Specifickou destinací je Bejrút, odkud přibližně 80 % cestujícíchvyužívá naše letiště pouze k mezipřistání při cestě do Kanady, případněseverní a západní části Evropy. V Kuvajtu a Dubaji se nám naopak velicedaří propagovat naše a slovenské lázně, takže v letní sezoně profitujemez těchto možností České republiky. V zimních měsících je Dubaj stále vícezajímavějším teritoriem pro český trh.
Zájem o cesty do všech zmíněných cílů pravidelně rok od roku stoupal.Závěr loňského roku a následná zimní sezona byly pochopitelně poznamenányudálostmi v USA, s radostí ale konstatuji, že nyní se vše vrací zpět dostarých kolejí. V posledních dvou měsících jsme dokonce zaznamenali nárůstve výši 15 – 20 %, což považuji za velký úspěch. Samozřejmě tento zájemmusíme podporovat různými propagačními akcemi.
Troufnete si na prognózu vývoje zájmu o blízko- a středněvýchodnídestinace?
V těchto teritoriích vidím ještě stále velký nevyužitý potenciál. Doufámproto, že pokud nedojde k nějakým neočekávaným událostem, mohli bychomsi tyto růstové koeficienty udržet.
Připravujete v tomto směru nějaké novinky?
Pochopitelně se snažíme přicházet s novinkami. Od 1. března letošníhoroku provozujeme náš servis do Dubaje výhradně non-stop na dálkovém letadleA310. Do budoucna bychom pak rádi postupovali cestou navyšování frekvencía celkového zahušťování provozu.
Do jaké míry Vám konkurují charterové společnosti, které se snažípronikat i na tyto vzdálenější trhy?
Asi největší konkurenční boj svádíme na linkách do Tel Avivu, ale myslím,že situaci máme pod kontrolou a soutěž se nám daří úspěšně zvládat. Rozhodněse však z těchto trhů neztrácíme, spíše naopak.
Zmínil jste Tel Aviv. Jak se na tuto destinaci díváte v souvislostise současnou bezpečnostní situací na Blízkém východě?
Je samozřejmé, že situace není zdaleka ideální, ale na druhou stranuje třeba říci, že mediální obraz této oblasti neodpovídá zcela skutečnosti.Z pohledu cestujících se prakticky nic nezměnilo, což mohou potvrdit účastnícinedávného famtripu, který jsme do Izraele pořádali. Přirovnal bych to kloňské situaci v Dubaji, kam se většina českých turistů bála létat kvůliválce v Afghánistánu, nebo ke strachu Američanů z cest do Evropy v doběkonfliktu v bývalé Jugoslávii.
Do jaké míry mají cestující z těchto zemí specifické nároky na služby?
Odlišné zvyklosti či nároky se projevují jak během letu, tak při službáchna zemi. Mnohem častěji se setkáváme s knihováním na poslední chvíli, sčastými změnami rezervací, poměrně častým a negativním jevem je no show.Na tato specifika jsme ale za dobu našeho fungování na těchto trzích zvyklía jsme na ně připraveni. Proti no show se například bráníme překnihovávánímlinek a nemáme větších problémů.
To platí i o specifikách během letu. Cestujícím z Tel Avivu jsme připraveninabídnout košer jídla, naproti tomu pasažérům z Dubaje, mezi kterými jehodně Indů, jídla bez hovězího. Je to běžná součást našeho palubního servisu.
V letecké přepravě je hodně silná konkurence. Co si myslíte, že můžetesvým pasažérům nabídnout navíc ve srovnání s jinými leteckými společnostmi?
Myslím si, že ČSA proslula vysokým standardem při obsluze na palubě.V business třídě na dálkových tratích jsme například schopni pasažérůmnabídnout speciální personální video, které si každý může obsluhovat individuálně.Film si tedy může dle libosti zastavovat, přetáčet a podobně. Další výhodyvyplývají z naší silné pozice ve Sky Teamu, která cestujícím umožňuje mimojiné využívat frequent flyer programů Air France či Delta Airlines, profitujemez možnosti společných propagačních akcí či společných věrnostních programůpro cestovní kanceláře. Na domácím trhu máme výhodu také v tom, že nabízímepřímá spojení z Prahy do všech našich destinací.
Petr Ulrych