Nejslavnější stroj všech dob stojí od konce září před hlavní centrálou Českých aerolinií na letišti Ruzyně. Šestašedesát let starý Douglas DC-3 „Dakota“, jehož motory odstartovaly leteckou revoluci, byl nyní kompletně zrekonstruován a představuje se v někdejších barvách ČSA.
Historie Douglasů DC-3 v barvách ČSA odstartovala v roce 1946, kdy bylo rozhodnuto o jejich nákupu. Protože však šlo o transportní verzi vojenských letounů z přebytků americké armády, bylo třeba jejich interiéry změnit pro dopravu cestujících, a to včetně protihlukové izolace. Tohoto úkolu se zhostily československé továrny Aero a Avia.
„Dakoty“ zaznamenaly obrovský zlom ve své době, protože letecká doprava začala konečně vydělávat. Do letadla se pohodlně posadilo, na tehdejší dobu neuvěřitelných, 21 cestujících, „Dakota“ dokázala letět rychlostí 300 km/hod. a měla velmi kvalitní motory. Krom evropských destinací tedy obsluhovala například Izrael, Káhiru či Istanbul. Ve flotile ČSA se v letech 1946 – 1960 objevilo 40 kusů DC-3 „Dakota“.
Legendárního krasavce si České aerolinie nyní zapůjčily od Vojenského muzea Kbely na dobu neurčitou. Na své nynější místo, před centrálu ČSA, byl převezen z nedalekých hangárů, kde na něm technici pilně pracovali, aby kompletně zrekonstruovali jeho vnější plášť. „Na „Dakotu“ se může přijít podívat kdokoli a uvidí ji přesně v takové parádě, jak kdysi létala. Včetně záclonek v okénkách,“
Fakta a zajímavosti o DC-3 „Dakota“:
| Ve službách ČSA: | 1946 – 1960 |
| Poslední let: | 23. 6. 1991 na Memorial Air Show v Roudnici n./L. |
| Počet cestujících: | 21 |
| Počet členů posádky: | 4 – 5 (kapitán, pilot, navigátor/radiotelegrafista, |
| mechanik + palubní průvodčí) | |
| Počet nalétaných hodin: | cca 52 000 letových hodin |
Dakota na filmovém plátně: Předlohou k natočení československého celovečerního hraného filmu „Únos“ byly tři stoje DC-3, které v březnu 1950 vzlétly z Brna, Ostravy a Bratislavy, avšak místo Prahy přistály v Erdingu poblíž Mnichova. Stalo se to v době, kdy mnozí piloti bojující ve válce v řadách RAF museli nuceně odejít z ČSA a chtěli se vyhnout postihům a zatčením. doplnila mluvčí ČSA Marcela Picková.