Cyklostezka Brno-Vídeň bude značena i v Rakousku

Dálková cyklostezka Brno-Vídeň, na kterou se během letní sezony vydávají tisíce cyklistů, už brzy nepovede od českých hranic do rakouské metropole jen na papíře, ale i v terénu. Dobrovolnému svazku obcí, který se o ni a její propagaci stará na moravské straně, po letech našel partnery na rakouské straně, kteří chtějí spolupracovat a vyznačit stezku jednotným logem, oznámila předsedkyně svazku Jana Drápalová.

Aktivně se svazek do komunikace s Rakušany pustil až loni. Do té doby se soustředil na činnost na moravské straně, aby se postupně dostavěly bezpečné úseky vedoucí mimo silnice. Také se snažil marketingově stezku propagovat, což se mu dle všeho daří. Loni podle sčítačů na trase počet cyklistů vzrostl na 780 tisíc za rok. „I naši starostové byli původně skeptičtí k přínosu cyklostezky. Ale tam, kde jsou postavené bezpečné úseky, cyklistů okamžitě přibylo a například v Přibicích dříve nepříliš využívaná hospoda začala vařit a udělala i zahrádku,“ poznamenala Drápalová.

Loni se členové svazku vydali společně na výlet z Hevlína do Vídně, aby zjistili, v jaké stavu je stezka a její značení, aby mohli dát rakouským starostům konkrétní návrhy. „Do Mistelbachu se jede po rakouské stezce číslo pět, dále se pokračuje po trase EuroVelo9. Bohužel v okolí Mistelbachu je značení velice špatné a asi třikrát jsme zabloudili,“ uvedla Drápalová.

Na aktivitu spolku zareagovalo město Laa an der Thaya, jehož region má vliv zhruba na tři čtvrtiny stezky do Mistelbachu. „Dohodli jsme se, že buď dají podél stezky sloupky se značením, nebo doplní na stávající značení logo stezky, aby cyklista věděl, že jede z Brna do Vídně,“ popsala Drápalová, která věří, že se podaří rozvinout i turistický ruch na rakouské straně. „Jsou to poměrně zapadlé a odříznuté vesničky. Pokud by se to povedlo, mohlo by být snazší jednání s dalšími, kteří jsou dále na trase,“ doplnila.

Pokud bude mít snaha úspěch, dojedou cyklisté na jednotně vyznačené stezce z Brna zhruba 170 kilometrů až do Vídně k Dunaji. V Rakousku je drtivá většina cesty po polních cestách, nebo silnicích třetí třídy s minimálním provozem. Na moravské straně je 70 ze 77 kilometrů vedeno mimo automobilovou dopravu.

Foto: Jitka Vrtalová / Centrum dopravního výzkumu

Cykloturistice bude věnováno květnové vydání časopisu COT. Vychází již 9. května! Pokud vás tento segment cestovního ruchu zajímá a nemáte ještě předplatné našeho měsíčníku, klikněte na obrázek vpravo!