Chorvatský cestovní ruch očima ministryně

Chorvatsko se pro rok 2003 stalo partnerskou zemí Středoevropského veletrhu cestovního ruchu Holiday World. Díky této významné události se do Prahy sjelo několik zástupců politické scény Chorvatska, působících v oblasti cestovního ruchu. Mezi nimi jsme mohli přivítat též chorvatskou ministryni cestovního ruchu, paní Pave Župan-Ruskovič, která byla tak laskavá a sdělila nám několik horkých novinek pro rok 2003.

Můžete stručně shrnout svoji cestu do čela ministerstva cestovního ruchu? S jakými plány a očekáváními jste do funkce vstupovala a jak se Vám je daří naplňovat?

Již ve svých 13 letech jsem začala pracovat jako průvodkyně v němčině a o rok později i v angličtině. Všechny moje školní prázdniny byly pracovní, stejně jako léta v období studií na Ekonomické fakultě v Záhřebu, kde jsem obdržela akademickou hodnost magistra. Po studiích jsem začala pracovat v cestovní kanceláři, prošla všemi druhy činností a od roku 1982 jsem byla v čele firmy až do jmenování ministryní turizmu republiky Chorvatsko v únoru 2000.

Pave Župan-Ruskovič

Politika mě nikdy nepřitahovala, ale nakonec jsem tuto funkci na žádost premiéra pana Račana přijala s vědomím, v jak těžké situaci je chorvatský turistický ruch po válce a poválečných událostech, co by bylo zapotřebí udělat, aby se činnost odrazila v oživení chorvatského cestovního ruchu. Přirozeně z neznalosti práce vedení jsem si myslela, že je stejná jako v každém jiném podniku, a věřila, že půjde vše snadno a rychle. Bohužel moje očekávání byla zjevně nereálná, a proto nemohu říci, že jsem zcela spokojena s výsledky. Jinými slovy řečeno, máme dost důvodů ke spokojenosti ze skutečnosti, že jsme do Chorvatska vrátili turistický ruch a že v té části dosahujeme vynikajících výsledků. Bohužel v zemi se nemůžeme pochlubit tak dobrými výsledky, hlavně pro pomalost a problémy kolem vydávání nových zákonů a privatizace turistického portfeje.

Cestovní ruch je pro Chorvatsko bezesporu životně důležitým odvětvím.

Odpovídají tomu podmínky, které pro rozvoj oboru máte? Jaké prostředky věnuje chorvatská vláda na podporu turistiky? Kolik peněz naopak přináší cestovní ruch do chorvatské státní pokladny a jakým způsobem se prostředky do oboru vracejí?

Turistický ruch je v Chorvatsku skutečně absolutně nejdůležitější činností. Nejen kvůli těm, kteří jsou přímo zapojeni do turistického ruchu, ale i proto, že cestovní ruch je vysoce pracovně intenzivní činnost a má ohromné multiplikační faktory pro ostatní činnosti v zemi. Přesto je nutné zdůraznit, že podmínky, ve kterých pracujeme, nejsou pro cestovní ruch zcela optimální. Základní příčinou jsou následky války, poválečné události a kosovská krize, které nám společně zcela zničily turistický ruch v těchto prostorách a zanechaly takové negativní následky na všech turistických podnicích, že je budeme pociťovat zcela určitě ještě několik následujících let. Z druhé strany stát nemá dostatek finančních možností, aby tuto činnost dodatečně podpořil s cílem osvobození od nevýhodných úvěrů, které se braly na ubytování a stravu uprchlíků v hotelech, obnovu od přímých válečných škod, či na obnovu a rekonstrukci objektů. Z tohoto důvodu je jediným pravým východiskem privatizace našeho sektoru. Vláda kromě toho vynakládá část prostředků na promoci chorvatského cestovního ruchu, a to 45 milionů kun ročně a 150 milionů kun na subvence organizovaného turistického ruchu pod podmínkou, že jde o programy v Chorvatsku, trvající nepřetržitě nejméně 24 týdnů. Tato podpora měla poslední tři roky velký vliv na prodloužení sezony v Chorvatsku a na více než pětiměsíční plnou obsazenost hotelů. Vláda mimo jiné vydala též usnesení o úvěrování malých a středních podnikatelů v turistickém ruchu za velmi příznivých podmínek, aby z jedné strany rozšířila ubytovací kapacitu, která nám chybí, zlepšila kvalitu existujících objektů, obohatila nabídku a z druhé strany umožnila dodatečně zaměstnanost, lépe řečeno snížení nezaměstnanosti, která je v dnešní době jedním z ožehavých problémů v Chorvatsku.

Celkový HDP Chorvatska za rok 2002 byl 25 miliard USD, z čehož odhadnutý zisk z turistického ruchu čítá cca 7 miliard USD. Bohužel se ještě stále tyto peníze v nedostatečné míře vracejí zpět do cestovního ruchu kvůli jiným ohromným závazkům státu, jak sociálním, tak infrastrukturním a rozvojovým.

Český cestovní ruch se dlouhodobě potýká se špatnou či neexistující legislativou. Jaká je situace v Chorvatsku?

Chorvatský turistický ruch má celkově všechnu potřebnou legislativu. S postupným vývojem je však nutné mnoho věcí měnit a upravovat. Proto je před námi dost důležitá práce kolem změn stávajících zákonů a vydávání některých nových směrnic.

Paní Žilič, ředitelka HTZ v Praze, při našem posledním rozhovoru zmínila některé aktuální úkoly, které Chorvatsko musí pro další rozvoj turistiky splnit. Mluvili jsme o rekonstrukci a privatizaci ubytovacích zařízení a o dokončování dálniční sítě. Jaké další úkoly vidíte Vy?

Jak je známo, destinace je to, co přitahuje potenciální turisty. Je nutné udělat ještě mnoho pro to, aby všechny destinace obohatily svoji nabídku a zvýšily její kvalitu. Naší strategií je totiž „kvalitní turistický ruch na základě udržitelného rozvoje“ a v tom smyslu se musí rozvíjet všechny destinace na území Chorvatska. Je jasné, že bez infrastruktury to není možné, a proto jsou již nejdůležitější usnesení na úrovni vlády vydána a práce zahájeny. Jinými slovy nová dálnice ze Záhřebu do Splitu bude dokončena do sezony 2005 a již v této sezoně bude jízda ze Záhřebu do Zadaru trvat o 45 – 60 minut méně a ze Záhřebu do Rijeky o 25 – 30 minut méně díky již dokončeným úsekům těchto silnic. Zároveň bude za dva roky částečně a roku 2006 zcela dokončena zbývající část istrijského ypsilonu. Po roce 2005 se bude pokračovat ve výstavbě dálnice ze Splitu na Dubrovník. Očekává se také začátek výstavby golfových hřišť, wellnes, kongresových center a jiných sportovně-rekreačních projektů.

Chorvatsko je letos partnerskou zemí řady veletrhů cestovního ruchu. Jaký efekt od této aktivity očekáváte?

S ohledem na to, že nikdy není dost finančních prostředků na promoci a ještě pořád bohužel jsou lidé i v nedalekých evropských zemích, kteří mají špatnou vizi o Chorvatsku, ocenili jsme, že prostřednictvím této akce můžeme dosáhnout dobrých výsledků v prezentaci. Doufáme, že díky naší účasti na těchto veletrzích přijede v letošní sezoně z těchto zemí ještě více hostů.

Cestovní ruch není jen incoming, důležitou složkou je i výjezdová a domácí turistika. Jací jsou Chorvati turisté, kam nejčastěji jezdí?

Chorvatští turisté jsou velmi dobří a žádaní hosté, protože zpravidla na zájezdech dost utrácejí. Bohužel kvůli válce a celkové ekonomické situaci v zemi se velký počet domácích turistů snížil, ale v posledních dvou letech opět pociťujeme nový nárůst cestování jak v zemi, tak ještě více do ciziny. V létě
cestují nejvíce na náš Jadran, ale i do jiných středomořských destinací. V zimě buď za lyžováním převážně do sousedních zemí, nebo za teplem do středomořských krajů. Věřím, že se brzy zvýší i počet kulturních túr některými evropskými zeměmi, což bylo před válkou velmi populární, obzvláště pro ty, jejichž cílem bylo poznat jiné země a jejich kulturu. A Česko tehdy hrálo v této oblasti prim.

Kam nejraději jezdíte na dovolenou Vy osobně?

S plachetnicí od ostrova k ostrovu po našem Jadranu.

Připravila Lenka Vargová