Cestovní ruch na VŠE: studenti svou perspektivu v oboru stále vidí

O tom, jak se nouzový stav vyvolaný pandemií onemocnění COVID-19 dotkl výuky na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, jsme hovořili s proděkanem pro pedagogiku Pavlem Hnátem a s vedoucí katedry cestovního ruchu Liběnou Jarolímkovou.

Pavel Hnát	Liběna Jarolímková

Soudě dle počtu studentů, kteří loni nastoupili do prvního ročníku bakalářského studia cestovního ruchu na vaší fakultě, je o obor značný zájem. Předpokládáte, že se ve vztahu k současným událostem a omezením, která tento obor ovlivňují, bude zájem potenciálních studentů zmenšovat?

PH: Studium cestovního ruchu má na naší fakultě tradici a vzhledem k tomu, že předností našeho bakalářského studia je důraz na mezinárodní vztahy v kombinaci se studiem cizích jazyků, jedná se o program, který má v našem portfoliu jasné místo. Také v praxi se setkáte s mnoha našimi úspěšnými absolventy, takže se program těší poměrně stabilnímu zájmu uchazečů. Co se týká aktuální situace, v tuto chvíli je velmi těžké cokoli předpokládat. V obecné rovině významný propad zájmu nepředpokládám, ale je naším prvořadým úkolem udržet i v této době důraz na autentickou mezinárodní zkušenost a propojení výuky s praktickými zkušenostmi. To platí dvojnásob pro magisterské studium, které musíme koncipovat podstatně více jako manažersky orientovaný obor. Velkou výhodou magisterského studia na VŠE v Praze přitom je fakt, že si každý student k hlavnímu programu volí také vedlejší specializaci, kterou rozšiřuje soubor svých znalostí a kompetencí, a která mu umožní lépe uspět na současném trhu práce. V posledních letech také děláme maximum pro to, abychom studenta vybavili kromě komplexních znalostí také dlouhodobými kompetencemi. Vzděláváme odborníky, ekonomicky zdatné, kteří budou schopni způsobem svého myšlení a uvažování reagovat na změny, včetně těch dnešních, které jsme si ještě před pár měsíci možná neuměli ani představit.

Jsou studenti vzděláváni také po dobu všech omezení, které přináší nouzový stav COVID-19, nebo je jejich studium přerušeno?

PH: Rychlost, s jakou Fakulta mezinárodních vztahů přešla na on-line výuku mne osobně naplňuje hrdostí. V zásadě se nám během dvou dnů od uzavření vysokých škol pro studenty podařilo přejít z prezenční formy vzdělávání do on-line prostředí. Všechny předměty cestovního ruchu jsou v tuto chvíli v on-line podobě, včetně vý­uky, na které spolupracují odborníci z praxe. Studenti nejsou kromě osobního kontaktu o nic ochuzeni, často dokonce cítíme, že způsob výkladu, rozsah úkolů zadávaných v proběhu semestru i připravované metody zkoušení jsou náročnější na kritické myšlení a analytické schopnosti. Považuji za velký úspěch, že jak vyučující, tak i studenti v některých případech překročili své hranice komfortu a věřím, že výsledky jim budou odměnou. Kromě spíše vynuceného přechodu do on-line prostředí jsme navíc zrovna letos v březnu spustili i některé déle plánované projekty v oblasti e-learningu. Studentům Fakulty mezinárodních vztahů jsme zpřístupnili licenci interaktivního ­e-learningového portálu Skills for Study Campus společnosti Macmillan, který vy­užívají prestižní univerzity ve Velké Británii, USA a řadě zemí západní Evropy. Moderní e-learning nabízí studentům speciálně zaměřené on-line kurzy v celkem dvanácti modulech od základních akademických dovedností, jako je akademické psaní nebo týmová práce, až po širší dovednosti, jako je kritické myšlení nebo příprava na pracovní pohovor a assessment centra.

Ovlivňuje současný nouzový stav práci katedry cestovního ruchu?

LJ: Současný stav samozřejmě práci na katedře ovlivňuje, jsme ochuzeni o vzájemnou interakci se studenty, spolupracovníky, kolegy z praxe i s projektovými partnery. Jsem však potěšena tím, že akademická práce se nezastavila, pouze přizpůsobila svůj charakter současným nelehkým podmínkám. Vše včetně výuky se přesunulo do on-line prostředí. Jako zástupkyně České republiky v organizaci AIEST (International Association of Scientific Experts in Tourism), která sdružuje 49 zemí světa, intenzivně pracuji na přípravě společného mezinárodního reportingu – ten vyhodnocuje vývoj současné situace a přijímaná opatření v daných zemích. Cílem je zprostředkovat informace a příklady z praxe mezi státy navzájem a mezi praxí a akademickou sférou při hledání toho nejlepšího řešení pro podporu cestovního ruchu. Mně samotné kontakt s kolegy i studenty velmi schází, osobní setkávání má své kouzlo v tom, že se vzájemně inspirujeme a motivujeme – v on-line prostředí to vše vyžaduje větší úsilí.

Mají studenti strach o svou budoucnost? Přece jenom, vybrali si obor, který v tuto dobu prochází, troufám si tvrdit, jednou z největších krizí, které zažil…

LJ: Máte pravdu, situace v oboru je v těchto dnech skutečně nejistá, tíživá a proměnlivá. Jsem přesvědčena, že naši studenti v oboru svou perspektivu stále vidí. Jsou otevřeni novým výzvám a příležitostem a mnozí se zapojují do různých projektů, které pro podporu cestovního ruchu vznikají. Naši studenti opouštějí studium nadstandardně vybaveni ekonomicko-manažerskými dovednostmi, takže věřím, že v praxi uspějí i ve složitých časech, snadno se přizpůsobí měnícímu prostředí a nezaskočí je fakt, že praxe je prověří důkladněji, než tomu bylo v minulých letech. Cestovní ruch je obor flexibilní, současná krize je dočasná a obor se opět vzchopí a přinese našim absolventům zajímavé pracovní příležitosti a výzvy.

Foto: VŠE