Počet osob cestujících do zahraničí se meziročně neustále zvyšuje. Za celý loňský rok se na cesty vydalo téměř 1,8 miliardy turistů, což je čtyřnásobně více než před deseti lety, a dokonce dvěstěnásobně více než v roce 2000. Stále častěji míří do zahraničí riziková část populace, tedy senioři, těhotné ženy či malé děti.

Cestování především do exotických zemí s sebou nese pro děti větší rizika nákazy. Je proto třeba věnovat zvýšenou pozornost dodržování hygienických a preventivních zásad, řekli vedoucí Centra cestovní medicíny v Ostravě Rastislav Maďar a infektolog ze Slezské nemocnice v Opavě Ivo Hiemer. Nejvýznamnějšími rizikovými faktory jsou věk dítěte a místo pobytu. Výskyt zdravotních problémů v průběhu nebo po pobytu v zahraničí je tím častější, čím nižší je věk dítěte. Pravděpodobnost nákazy nezávisí pouze na navštívené zemi, ale i na dalších faktorech, jako je délka a účel pobytu, plánované výlety a aktivity, způsob ubytování a stravování či míra kontaktu s místní populací. Nejvyšší rizika nákazy jsou ve střední, západní a východní Africe, dále v Jižní Americe a jižní a jihovýchodní Asii. Obecně rizikovější jsou poznávací než pobytové zájezdy.
„I když může být cestování pro dítě bez zásadnějších zdravotních problémů velmi pozitivní zkušeností, musí mít svá pravidla,“ řekl Maďar. Odborníci proto v zásadě nedoporučují cesty letadlem s dětmi mladšími než půl roku. Ohrozit je totiž může velká koncentrace lidí či změny tlaku a výkyvy teplot. Pro děti od šesti měsíců do dvou let jsou doporučovány kratší lety po Evropě či do Turecka v rámci, děti by ale měly být očkované. Se staršími dětmi není problém vyrazit i do exotičtějších zemí. „Destinace v exotické cizině je vhodné vybírat ještě před zaplacením zájezdu po konzultaci s odborníky na cestovní medicínu tak, aby nebylo malé dítě vystavené riziku nákazy,“ upozornil Maďar.
Mezi nejčastější zdravotní komplikace, které si děti z dovolených vozí, patří akutní průjmy, kožní problémy, horečnatá onemocnění a nemoci dýchacích cest. „I velice oblíbené destinace jako například Turecko, Egypt nebo Tunisko mohou být rizikové. Egypt je pořád Afrika, takže je třeba se tak chovat. Kromě průjmových onemocnění je rizikem i nákaza žloutenkou typu A,“ řekl Heimer.
Zmínění odborníci proto zdůrazňují potřebu očkování. V letech 2010 až 2016 aplikovali v celostátní síti Center očkování a cestovní medicíny Avenier dětem do 15 let v souvislosti s cestou do zahraničí 4389 vakcín, z toho nejvíc proti břišnímu tyfu (35,7 procenta), virové hepatitidě A (25,9 procenta) a proti žluté zimnici (9,9 procenta). „Prevencí na cesty však není jen očkování. Chránit zdraví dětí pomůže užívání probiotik, nezbytností je účinný repelent, a to i pro evropské destinace v teplých měsících. I v evropských přímořských oblastech totiž přežívají druhy komárů, schopné přenosu infekčních nákaz,“ doplnil dále Hiemer.
Maďar také upozornil, že by rodiče neměli u svých dětí podceňovat rizika u návštěv letních hudebních i jiných festivalů či různých setkáních dětí a mládeže, kde je velmi vysoká koncentrace lidí, tudíž i vyšší pravděpodobnost výskytu zdravotních komplikací. U starších dětí ve věku 12 až 18 let byl totiž ve rovnání s rodiči zaznamenán výskyt středně závažných zdravotních problémů na úrovni 17,4 procenta.
Foto: Shutterstock.com