|
Titulek berte, prosím, s velkou rezervou. Na tomto jedinečném kousku Karlovarského kraje, s kterým vás chci seznámit, rozhodně nenajdete silné erupce gejzírů, prskající bahno, mohutné vodopády ani horké tůně na koupání. Přesto se na české poměry jedná o jedno z nejhodnotnějších území s unikátním prostředím minerálních pramenů, plynných vývěrů, rašelinných lesů a mokřadních společenstev. Národní přírodní rezervace s názvem Soos zde byla na ploše 221 hektarů vyhlášena v roce 1964.
Rašelina a minerálka
Sooská kotlina ležící 6 kilometrů severovýchodně od Františkových Lázní je zhruba 2200 metrů dlouhá a 1400 metrů široká mělká deprese tektonického původu ohraničená Vonšovským potokem na jihu a Sooským potokem na severu. Na konci třetihor se zde rozkládaly dvě prohlubně oddělené valem křemičitého písku. Severní pánev zásobená vodou Sooského potoka zarostla rašelinou a vzniklo hluboké rašeliniště. Jižní prohlubeň byla téměř bezodtoká, napájená jen vodou z minerálních pramenů. Vysoký obsah solí ve vodě umožnil rozvoj brakickým druhům rosivek (jezerních řas), jejichž schránky vytvořily vrstvu křemeliny. Díky nim dnes v rezervaci můžeme obdivovat evropskou raritu – tzv. křemelinový štít. Jde o lehce páchnoucí čočkovitě vyklenutou „měsíční“ krajinu rozbrázděnou erozí a pokrytou žlutou a bílou vrstvou vysrážených minerálních solí. Mimochodem, v prostoru Sooské kotliny je zjištěno přes 200 vývěrů minerálních vod a suchého kysličníku CO2.
Rezervací vede nenáročná |
Chemické reakce vytvářejí
|
Bahenní sopky
A právě probublávání minerálních vod nebo častěji suchého kysličníku uhličitého povrchovou vodou a bahnem způsobuje ve střední Evropě pozoruhodný a ojedinělý jev – tvorbu takzvaných mofet – nepravých bahenních sopek. Klokotající voda a bahno v nich vyvěrají puklinami v malých 10 až 80 centimetrů širokých kráterech. Především díky těmto plynným výronům je lokalita obecně známá a navštěvovaná. Plynný kysličník uhličitý je projevem postvulkanické činnosti a většinu jeho vývěrů najdete právě na vzácném křemelinovém štítu nebo poblíž jeho okrajů.
Fauna a flóra
V rozlehlém rašeliništi i sousedním minerálním slatiništi žije řada chráněných živočichů a roste zde množství slanomilných rostlin. Mozaika mokřadních biotopů střídajících se s rašelinnými lesy způsobuje neprůstupnost území, které tak skýtá vhodné útočiště mnoha druhům ptactva. Z ptáků, které zde trpělivý pozorovatel může zahlédnout, jmenujme alespoň jeřába popelavého, dále vodouše rudonohého a slavíka modráčka, který žije skrytě v rákosinách. Vhodné prostředí tu nacházejí i obojživelníci a hmyzí zástupci. Z obojživelníků se zde vyskytuje několik druhů čolků, z nichž konkrétně čolek velký je druhem, na který je v soustavě Natura 2000 prioritně soustředěna pozornost. Opomenout nesmím ani přítomnost bobra, jehož atributy, tedy do špičky ohlodané kmeny stromů, jsou k vidění především v severní části rezervace.
Zastávka s ochutnávkou |
Bubli, bubli… |
Ve slatiništních společenstvech se daří specifické slanomilné květeně – sivěnce přímořské, smetance besarabské nebo kuřince solné. Na ostatní ploše se nacházejí rozsáhlé i fragmentální rašelinné lesy s převahou břízy pýřité a borovice lesní, v některých místech roste i borovice blatka, jinde se uplatňuje olše lepkavá. Rašeliniště vyhledávají cenné rostlinné druhy, jako jsou rosnatka okrouhlolistá, klikva bahenní nebo hrotnosemenka bílá.
Už víte jak dostat botanika do rauše?
Naučná stezka
V areálu rezervace se nachází podlážková naučná stezka se čtrnácti zastaveními dlouhá 1200 metrů, dále geopark, muzeum s expozicí „Příroda Chebska“ a „Příroda Soosu“ a nový pavilon „Dějiny Země“ s výstavou paleontologie, velkoplošnými reprodukcemi obrazů Zdeňka Buriana a modely prehistorických ještěrů v životní velikosti. Vstup do Soosu je možný pouze s platnou vstupenkou (platí na všechna popsaná místa areálu) a celá trasa je bezbariérová. Součástí naučného chodníku je také zdejší nejvydatnější minerální pramen zvaný Císařský, zachycený ve výtvarně upravené jímce pro možnost ochutnávky. Pokud do Soosu cestujete vlakem, ideální zastávkou je stanice Nový Drahov ležící bezprostředně vedle vstupu do rezervace.
Text: Jan Pomykal
Foto: Jakub Vocetka a Jan Pomykal