Pro svůj mimořádně dochovaný vzhled coby středověkého feudálního města s unikátními architektonickými památkami se v roce 1992 historické jádro Českého Krumlova dostalo na prestižní Seznam světového dědictví, pro který se v České republice vžilo spíše označení Seznam památek UNESCO.
Nakolik celosvětový fenomén UNESCO láká do tohoto téměř patnáctitisícového města turisty a nakolik tato účast v prestižní společnosti dalších míst pomáhá hoteliérům, správcům památek, galeristům či podnikatelům a živnostníkům poskytujícím své služby v oblasti cestovního ruchu? Je slovo UNESCO dostatečným magnetem, anebo město a jeho destinační management musí pro přilákání návštěvníků ještě něco dělat?
Zápis městu rozhodně pomohl
„Zápis do Seznamu v roce 1992 přinesl našemu městu umístění na mapu světa. Paradoxem bylo, že si lidé mysleli, že už na nějakém seznamu jsme. Zatímco my byli rozbité město, ztracené kdesi v kopcích, o kterém věděli akorát turisté z NDR," vzpomíná na dobu před dvaceti lety tehdejší starosta města Jan Vondrouš, který nyní v jednom z měšťanských domů v centru města provozuje Muzeum loutek – Pohádkový dům.
„Šlo tehdy vůbec o první zápis českého města. Na Seznam jsme se tehdy dostali spolu s Prahou a Telčí. Dostat se na tento prestižní seznam jsme chápali spíš jako výhodu než závazky, protože o památky jsme pečovali vždycky," ohlíží se zpět Vondrouš. Městu se tak otevřela cesta, jak citlivým turistům, kteří milují památky, přiblížit toto autentické místo podél meandrů Vltavy spolu s druhým nejrozsáhlejším hradním a zámeckým komplexem v republice. „Městu to pomohlo. Stoprocentně," míní Jan Vondrouš.
„Z marketingového hlediska je označení UNESCO jakousi značkou kvality a jedinečnosti," souhlasí vedoucí úseku cestovního ruchu Destinačního managementu Český Krumlov Eliška Koričarová. „Zároveň díky zápisu se podařilo získat peníze pro obnovu historického centra a zámeckého komplexu. Umístění na Seznamu samo o sobě ale není dostatečným tahákem pro turisty. Označení UNESCO bývá pro ně jedním z prvních impulsů k návštěvě města, ale samozřejmě je nutné připojit nabídku zajímavých atraktivit, kulturních akcí a také kvalitní ubytovací a stravovací služby," vysvětluje Eliška Koričarová.
Jaké aktivity a marketinkové koncepce tedy Destinační management vymýšlí pro přilákání turistů? Pracovníci z destinačního managementu propagují Krumlov podobně jako jejich kolegové z jiných měst na veletrzích cestovního ruchu, spolupracují s novináři, vymýšlejí různé formy inzerce, vydávají a distribuují propagační materiály a využívají oficiální internetové stránky. Zároveň ale musejí vytvářet a podporovat nové produkty cestovního ruchu a kulturní akce, především mimo sezonu. A tak vznikly pobytové balíčky, nabídka výletů pro školy, třicetidenní karta plná slev Český Krumlov Card a různé zážitkové programy.
Návštěvníky města tvoří z šedesáti procent cizinci. „Převažují Němci a Rusové, dále Američani, Japonci nebo Rakušané. Hlavním důvodem pobytu u nás je dovolená," popisuje turistický ruch v Krumlově Eliška Koričarová. Turisté pobudou ve městě průměrně necelé tři dny. Nejčastěji ale zůstávají pouze na jednu noc. Mezi způsoby cestování dominuje individuální forma bez využití služeb cestovní kanceláře. Spíše výjimečně jezdí lidé sami, převažuje cestování ve společnosti partnera. Architektura a památky lákají nejvíce lidí.
„Mezi nejlépe hodnocené atributy města mimo architektury a péči o památky, patří genius loci, tedy celková atmosféra místa a také pocit bezpečí. Z turistických produktů návštěvníci nejvíce využívají prohlídky města a muzeí, galerií i památek. Zámecké interiéry loni navštívilo více než 323 tisíc lidí. Oblíbené Slavnosti pětilisté růže, kdy se město vrací do atmosféry středověku, si loni nenechalo ujít téměř 20 tisíc návštěvníků. Divadelní představení před ojedinělým otáčivým hledištěm v zámeckém parku vidělo necelých 49 tisíc diváků. Na Mezinárodní hudební festival Český Krumlov zavítalo přibližně 20 tisíc posluchačů. Ubytovatelé hlásí necelých 247 tisíc přenocování," popisuje loňské statistiky Koričarová.
Z dat vyplývá, že převažují zahraniční turisté ze vzdálených, ale i sousedních zemí. „Samozřejmě rádi bychom u nás viděli turisty spíš ze sousedních zemí, protože je u nich vyšší pravděpodobnost opakované návštěvy a vytvoření si jakéhosi vztahu k městu a šíření dobrých zkušeností dále. Stejně důležití jsou pro nás ale i tuzemští turisté. Potenciálním návštěvníkům se snažíme ukázat, že Český Krumlov není drahou destinací, ale každý si najde odpovídající služby a nabídku," míní Eliška Koričarová.
Typický japonský klient?
Důchodce-žena
Kdo však nepotřebuje žádné složité marketingové výzvy k návštěvě, jsou Japonci. „Pro asijskou klientelu je jejich cesta do Krumlova z devadesáti procent ovlivněna médii. V Japonsku a Číně se vysílají televizní programy, které se věnují památkám UNESCO. Jsou v těchto zemích velmi populární a například Japonci se velice rádi na tyto programy dívají. To, co vidí v televizi, pak chtějí vidět na vlastní oči," vysvětluje příliv japonských turistů do Krumlova jednatel Sdružení průvodců Český Krumlov Oto Šrámek, který se už dvacet let specializuje právě na japonskou klientelu.
„Ročně do města podle odhadů přijede 60 až 80 tisíc japonských turistů. Až 94 procent z nich Krumlovem jen projedou, nepřespí tu," upřesňuje Šrámek. Dodává, že mají velice málo dovolené a v minimu času chtějí vidět maximum. Jejich program v Krumlově mají rozpočítán na minuty. Z Prahy rychle přijedou, chtějí vidět zámek, centrum. Ve městě obědvají, ale restaurace musí být dostupné v centru, vše okolo náměstí. Osmdesát procent japonské klientely si podle Šrámkových letitých zkušeností objedná pstruha. Ryby milují, a proto chtějí zkusit nějakou říční, sladkovodní rybu. Občas si dají i guláš. Mají ovšem problém, protože knedlíky neznají, neexistuje ani slovíčko, jak jim tuto českou přílohu přeložit. Je ale pro ně zajímavostí. Neví sice, jak ho mají jíst, a tak ho jí rukama a jednoduše si ho namáčejí do omáčky.
Kdo z Japonska nejčastěji přijíždí? Ze sedmdesáti a více procent jsou to senioři a většinu skupin tvoří ženy. Jen v březnu a začátkem dubna jezdí mladí lidé, protože počátkem března dělají v Japonsku maturity a v dubnu pak nastoupí do práce. Už nikdy nebudou mít tak dlouhé volno. Až v důchodu.
Na přespání mají podle Šrámka jiné nároky než evropská klientela. Zásadně chtějí vanu a oddělené postele, a to i manželské páry. „U nich funguje i taková rovnocennost, kdy všichni klienti chtějí mít stejné pokoje, se stejným vybavením, se stejným výhledem za stejnou cenu. V čemž je v Krumlově někdy těžké jim vyhovět," dodává Šrámek. Ke smutku obchodníků si v drtivě většině neodvážejí nic, protože mají tak málo času, že většinou ani nemají rozchod. Město si rychle prohlédnou a hned odjíždějí. Z 90 procent si v Krumlově nekoupí nic, až na pár výjimek – to pak zvolí dřevěnou loutku nebo nějakou knížečku o městě. V Krumlově už jsou k mání i v japonštině.
Text: Stanislava Neradová
Foto: CzechTourism