Česko chutnalo

Světlou stránkou International Destination Expo byl doprovodný společenský program, během kterého mohli účastníci vnímat Českou republiku doslova všemi smysly. Nejvíce napilno měly chuťové pohárky…

Nejoficiálnější akcí byl úvodní galavečer ve Španělském sále Pražského hradu 21. března. Neobešel se bez uvítacích projevů členů organizačního výboru, krátkou návštěvou účastníky poctil i český premiér Jiří Paroubek. Po hudební stránce se večer nesl v mozartovském duchu – Virtuosi Pragensis se sólisty Národního divadla přednesli několik ukázek z Mozartových oper. O žaludky hostů se skvěle postaral tým pražského Interhotelu Ambassador Zlatá Husa – podávaly se nejen typické české speciality, ale také sushi, losos na několik způsobů a další lahůdky. Pila se moravská vína, becherovka, slivovice a další české destiláty, chybět nemohlo plzeňské pivo. Soudě podle nejčastějšího slova během tohoto večera, tedy typického „WOW!“, byli Američané velmi příjemně překvapeni. Čeští účastníci naopak lehce vyvedeni z míry. Především pohledem na některé z amerických delegátů pohybujících se v nablýskaných prostorách Španělského sálu v teplákových soupravách…

Další večery se nesly v méně formálním duchu. Úspěch sklidil jak večer v režii Národní federace hotelů a restaurací ČR, během kterého si mohli účastníci vybrat jednu ze zhruba tří desítek špičkových pražských restaurací, tak závěrečná večeře, kdy mohli okusit něco z toho, co je čeká na korejském ostrově Jeju v rámci příštího ročníku International Destination Expo.

Ministr Martínek a členové organizačního výboru připili
na Hradě na úspěch ASTA IDE 2006

 

Sympatie procházejí žaludkem

Jednou z nejpovedenějších a nejnápaditějších akcí programu ASTA International Destination Expo a zároveň geniálním tahem organizátorů byl gastronomický fam trip po České republice, který se odehrával v kongresovém sále TOP Hotelu Praha.

Večer v TOP HOTELu Praha byl gastronomickým fam tripem
po českých a moravských regionech

Po obvodu sálu byly rozmístěny stoly jednotlivých krajů, jež se prohýbaly pod kulinářskými specialitami. Valašské frgále, štramberské uši, jihočeská cmunda, zvěřina na všechny možné způsoby, krkonošské kyselo, borůvky se šlehačkou, jaké nám dělal jeden z posledních krkonošských boudařů pan Lutschka, který měl na Severce ještě krávy….. Gulášky, zeleninové a houbové polévky, jablka plněná křenem, švestky v nejpřekvapivějších podobách…. Jedna z amerických delegátek na to dost nevěřícně zírala a svěřila se mi, že v životě netušila, že tak malá země může mít tak rozmanité krajové kuchyně. I otázal jsem se, cožpak tam, odkud pochází, nemají také své speciality? Odvětila, že samozřejmě mají: hamburgery.

Celá věc má ovšem malý háček. Všechny ty dobroty nepřipravovali krajoví mistři šéfkuchaři, ale Asociace kuchařů a cukrářů ČR. Což o to, svého úkolu se zhostila skvěle a připravila Američanům i Neameričanům nezapomenutelný gastronomický zážitek. Ale, říkal jsem si, zdaliž já, když navštívím východní Čechy, tam někde narazím na onu nebeskou smržovou omáčku, která mi tak učarovala? A zdaliž se báchorečných specialit, za kterými přece také přijeli, dostane v našich regionech také americkým turistům, až nám je sem nadšení touroperátoři začnou cpát pod tlakem?

Text a foto: -dva- a -pmu-