České služby kolům na míru pod drobnohledem

Cyklistů stále přibývá a v domácím cestovním ruchu jsou nezanedbatelnou cílovou skupinou klientů, zejména v regionech mimo Prahu. Když se jako já na kole či s kolem pohybujete stále, zvyknete si vnímat služby pro cyklisty jinou optikou. Jsou ty u nás lepší, nebo horší než ty v zahraničí? Posviťme si na každou z nich zvlášť a zkusme srovnávat.

Ubytování

Když jsem před 6 lety doprovázela štáb televize ZDF po Panevropské cyklotrase, vkráčeli jsme s naloženými koly před recepční v plzeňském Marriotu a ptali se, kam je zaparkovat. Nehnula brvou a dovedla nás do malého příručního skladu, kde jsme mohli kola uložit. Pro mne téměř šok, pro Němce, které jsem doprovázela samozřejmost. Roli průvodce cizinců na kole jsem si ještě párkrát vyzkoušela a dokonce inkognito jako anglicky mluvící cizinka. Ne vždy a ne všude bývají překvapeni. Snaha vyjít cyklistovi vstříc je ale vždy závislá především na dvou faktorech: ochotě, resp. vstřícnosti a vlastních zkušenostech s kolem. Kdo jich má víc, má pro klienta-cyklistu větší pochopení. Kdo na kole nejezdí vůbec, některé požadavky hůř chápe.

Drážďany – pro svačinu na nádraží i s kolem

Čeští podnikatelé nabízející ubytování se za poslední roky posunuli o pěkný krok vpřed. V cyklisticky vyhledávaných oblastech je úschova kol pod zámkem většinou již samozřejmostí, mnozí ubytovatelé nabízejí i základní servisní nářadí, náhradní díly i místo pro umytí kola, jak to vyžadují požadavky certifikace Cyklisté vítáni. Koncept požadavků na ubytovatele, kteří chtějí používat značku Cyklisté vítáni, byl inspirován zkušenostmi z Německa a Rakouska. Nadace Partnerství jako provozovatel tohoto systému, registrujícího více než tisícovku ubytovacích, stravovacích ale i jiných zařízení, již jedná o rozšíření do ostatních států v Evropě a o propojení s obdobnými systémy v jiných evropských státech. Pro českého a slovenského cyklistu (obdobný systém funguje na Slovensku od roku 2008 pod značkou Vitajte, cyklisti!) je zeleno-bílá značka usmívajícího se kola signálem, že bude dobře postaráno nejen o něj, ale i o jeho kolo.

Restaurace

Většina cyklistů jezdí hlavně v létě, a tak je zřejmé, že posezení venku na terase pod slunečníkem s výhledem na kolo je základem úspěšné restaurace pro cyklisty. Některé zahrádky tak bývají v létě doslova obloženy bicykly všeho druhu. Jen málokde ale mohou dobře zaparkovat kola s dětskou sedačkou nebo ta obtěžkaná brašnami. Nevhodné stojany, kterým cyklisté přezdívají „lamače kol" totiž stále u restaurací převládají. Ať v kovové podobě, tak v provedení dřevěného kmene se zářezy na kola. Není divu, že tyto stojany často zůstávají prázdné a cyklista hledá k zaparkování lepší místo. Než aby použil „lamač kol" a poškodil si přehazovačku nebo kotoučové brzdy, případně dokonce ohnul ráfek, zaparkuje tam, kde kolu neublíží. Přesto, že se situace co do vybavenosti stojanů zlepšuje, jejich kvalita zůstává až na výjimky stále špatná.

Postupně se také mění zavedené klišé, že cyklista je „levný turista". Právě o cizincích projíždějících na kole dlouhé vzdálenosti, to neplatí. Na jídlo či na ubytování zastaví tam, kde potřebují nebo kde se jim prostě líbí. Sama jsem takovou situaci zažila coby doprovod v jednom deštivém dni, kdy se ukázalo, že restaurace v plánovaném místě již nefunguje. Bylo zřejmé, že další možnost využijeme, ať bude jakákoli. Zastavili jsme v luxusním čtyřhvězdičkovém wellness & spa resortu poté, co nás zcela promočila letní bouřka. Profesionální přístup personálu hotelové restaurace mám dodnes před očima. Přesto, že u nás někde stále ještě bývá problém objednat si vodu z kohoutku, jinde vám ochotně naplní i cyklistickou láhev na cestu a rádi tuto službu sami nabídnou.

Takovýchto stojanů na kola je před našimi restauracemi poskrovnu. Většinou tam najdete lamače kol

Nástup s kolem je do modernizovaných nízkopodlažních vozů ČD mnohem snazší

S kolem do vlaku

Vlak se pro přesun s kolem naučilo používat již hodně cyklistů. Největší nával tak bývá na nádražích zpravidla v sobotu ráno, kdy vyjíždějí na cyklovýlety organizované skupinky. Zlepšila se i kvalita vozů. S jejich rekonstrukcí se do provozu dostává stále více vagonů s nově řešeným přepravním prostorem pro kola. Modernizované soupravy Regionova a nové soupravy RegioShark, CityElefant a RegioPanter mají prostor pro přepravu kol ve snížené části vozu, kam cyklista pohodlně najede s kolem, aniž by musel odstrojovat brašny. České dráhy s modernizací vozů postupně přecházejí na standardy zavedené v Německu, Rakousku, Švýcarsku či Holandsku, tedy přepravu kola jako spoluzavazadla bez asistence vlakového personálu. Nově rekonstruované vozy, které se již v loňském roce objevily například na trati mezi Prahou a Plzní, jezdí nyní i na dalších tratích např. do Českých Budějovic. Moderně provedené vozy s vyhrazenými kupé pro cyklisty cestujícími s kolem ale neumožňují sledovat během jízdy kolo, což zejména ti s dražšími bicykly právem kritizují. Cestování v takových vozech sice je na evropském standardu, ale v případě, že má vlak povinnou rezervaci Místo+kolo, je otázkou, zda cyklisty od jeho použití spíše neodradí.

Letošní změna tarifu za přepravu kol je po mnoha letech výraznou změnou, na kterou si postupně zvykají nejen cyklisté, ale i vlakový personál. Cena za přepravu se totiž odvíjí nikoli od počtu spojů, ale od počtu s kolem ujetých vlakových kilometrů. Stále ale málo cyklistů využívá možnosti koupit si jízdenku přes internet či chytrý telefon v e-shopu, přestože je tato koupě výhodná hned v několika ohledech – umožňuje zakoupit k e-jízdence zdarma místenku, ale také využít bezplatného SMS infoservisu o zpoždění vlaku. Pro cesty s kolem vlakem do zahraničí je často nutná rezervace s velkým časovým předstihem. Na některých mezinárodních tratích kopírujících oblíbené dálkové cyklotrasy, například Labskou, zájem o přepravu s kolem silně převyšuje nabídku. Kapacitně nyní již nestačí ani přeprava kol na mezinárodních spojích mezi Prahou, Vídní a Štýrským Hradcem.

S budováním bezbariérových přístupů se cyklistům zpřístupňují i železniční nádraží. Ne vždy lze například z časových důvodů použít pro přesun mezi nástupišti výtah, častěji musí cyklista i s kolem vytáhnout kolo po schodech, protože vodicí ližiny téměř všude chybí. Ani s přístupem k pokladnám to nemají lehké. Zatímco na nádražích v Německu mohou s kolem vejít i do některých obchodů, v Praze na hlavním nádraží s ním nemohou ani k pokladně a informační přepážce.

Půjčovny kol

Nyní operují hlavně v oblíbených cyklistických destinacích. Síť půjčoven po jejich dřívějším téměř zrušení postupně obnovují České dráhy. Půjčovny provozují na větších nádražích již ve většině krajů. Letos přibyly dvě nové v Plzeňském kraji. V nabídce jsou kola pánská, dámská i dětská, ale i elektrokola a v jižních Čechách dokonce nyní tak oblíbené koloběžky. Možnost vypůjčit si více kol najednou například pro zájezd na prohlídku města na kole, jako tomu je například v Berlíně, Paříži či ve Vídni, stále ještě mnoha českým městům chybí. Přitom například vyjížďka na půjčeném kole s cykloprůvodcem podél berlínské zdi je už nyní běžnou součástí doprovodného programu pro účastníky kongresů v německé metropoli. Kolo umožní podívat se na větší počet zajímavých míst, je proto atraktivní hlavně do větších měst se zajímavostmi ve větší vzdálenosti od sebe.

Cykloservisy

S trochou nadsázky lze říci, že Češi jsou národ nejen dobrých hokejistů či tenistů, ale také cyklistů. Kolo má asi každý druhý Čech a většinou ho používá k volnočasovým aktivitám. Máme hodně domácích výrobců a širokou nabídku. Na rozdíl od našich cyklisticky vyspělých sousedů, kde z klasických kol letí nejvíc městská a trekkingová, si Češi kupují nejvíce horská kola, i přesto, že s nimi jezdí většinou po silnici. Zlaté české ručičky ale právě při opravách mnohdy převyšují západní standard. I v malém krámku bývá šikovný mechanik, který si poradí s problémem i přesto, že nemá ten správný náhradní díl na skladě. A ceny za servis jsou u nás stále výrazně nižší než v Rakousku či Německu.

Převoz kol a bagáže

Služba, kterou znají hlavně němečtí cyklisté z dálkových tras, je u nás téměř neznámá. Když jsme ji zkoušeli na jedné z dálkových tras v Německu, ukázalo se, že mnozí z těch, kdo jsou zvyklí jezdit s kolem na těžko, ji rádi využili. Možnost vyzvednout si těžkou bagáž na recepci hotelu a jet jen s malou brašničkou ocenili až poté, co službu vyzkoušeli na vlastní pedály.

Skupiny cyklistů jezdí s průvodcem podél Berlínské zdi

Mnohem důležitější může být zejména v hornatějších oblastech převoz kol. Přestože síť cyklobusů zajistí dopravu na místo či zpět z dané lokality, mnohde by využili převoz kol na míru. Tedy jen pro několik osob a ve vhodnou dobu. Vyvézt se na kopec i s kolem cyklobusem ocení třeba bikeři, kteří se v horské oblasti ubytovali ve vyšších polohách a chtějí si užívat sjezdy. Cyklobus či malou dodávku ale nahradí i lanovka s výbavou na převoz kol. Možnost vychutnat si sjezd po krátkém úseku i několikrát zvyšuje atraktivitu dané lokality a pomůže udržet zákazníky na delší dobu. A to i ty méně zdatné, co by si na náročnější stoupání prostě netroufli. Jak přeprava bagáže, tak skupinová přeprava kol, jsou u nás zatím popelkou.

Cykloprůvodci

Jakou přidanou hodnotu z cesty na kole v podobě zážitku z výletu dokáže přidat zkušený cykloprůvodce, pozná až ten, kdo se s průvodcem vydal do míst, kde jezdil dřív jen sám podle mapy. Dobře naplánovat trasu na míru schopnostem a požadavkům klientů, vybrat vhodné místo na oběd či jen občerstvovací zastávku, dobře načasovat stoupání, sjezdy i zastávky na trase a hlavně poutavý výklad opepřený místní historií z vyprávění pamětníků, to je devizou této dosud u nás Čechy ne příliš využívané služby. Dobrý průvodce dělá z výletu zážitek a z náročného šlapání dobrodružné putování za dosud nepoznaným. Dává do souvislostí historické stavby s osobnostmi, které je nechaly postavit nebo v nich žily, pomáhá oživit znalosti přírody ze školních let a buduje vztah k regionu i naší národní kultuře a historii. Ne nadarmo se říká, že bez poznání vlastní minulosti nemůžeme jít do budoucnosti. Právě průvodce, a to i ten na kole, je vodítkem spojujícím imaginární historii a popis zajímavých míst z prospektů s realitou v terénu, které mohou, pokud službu nabízí nějaký místní patriot, vytvořit jedinečný zážitek. Průvodce totiž musí stále vnímat okolí i své klienty a průběžně, třeba vlivem počasí, trasu či výklad upravovat. Nejen fyzická kondice, ale i znalosti a zkušenosti patří k základní výbavě dobrého cykloprůvodce, za kterým na doporučení neváhají přijet další cyklisté i z větší dálky.

S cykloprůvodcem se z výletu stává zážitek.

Proč ale Češi tuto službu u nás zatím nevyhledávají? Přitom na zájezdech do zahraničí ji berou jako samozřejmost. Nabízí se několik důvodů. Tím hlavním je šetření. Nabízet službu, která při dovolené není nezbytná, znamená navyšovat cenu pobytu, která bývá často hlavním kritériem. Koupit si mapu bývá levnější. Jen málokde ale službu cykloprůvodce nabízejí. Najít vhodného člověka s odpovídajícími schopnostmi a vědomostmi není tak lehké, přesto se výjimky najdou. Pak se stanete jen ovcí ve stádu či stádečku dvoukolých beránků a následujete ho. Asi nejvíc tuto službu ocení lidé, kteří pracují hlavou, protože na takové vyjížďce přijdou na jiné myšlenky, vidí a dozví se mnohem více a od startu až do cíle mohou „vypnout mozek".

Závěr

Služby pro cyklisty se v posledních letech v České republice výrazně změnily k lepšímu. Stavíme je na míru našim cyklistům, ale ještě ne vždy umíme chápat odlišné potřeby a zvyky těch zahraničních. Právě to je ale cesta k tomu, aby se Česká republika stala rájem cyklistů nejen českých, ale i těch evropských.

Autorkou textu a fotografií je Radka Žáková, cykloprůvodkyně, editorka regionálního cykloportálu www.plzenskonakole.cz a členka pracovního týmu národního cyklokoordinátora. Věnuje se popularizaci cyklistiky na regionální i národní úrovni. Připravuje marketingové projekty pro cykloturisty, píše články a dlouhodobě se věnuje tématu parkování kol.