Summit podnikatelů z oboru hotelnictví a gastronomie, který každoročně pořádá společnost INCOMA Consult, doznal letos zásadních změn. Z HORECA Summitu se stal Hospitality & Tourism Summit 2007 – nový název lépe vystihuje obsahovou náplň akce. Poprvé v historii se summit uskutečnil mimo hlavní město. Dějištěm letošního ročníku, který se uskutečnil ve dnech 29. – 30. října 2007, se stal Interhotel Voroněž v Brně. Program oborové konference se navíc prvně rozprostřel do dvou dnů, což umožnilo jít do větší tematické hloubky.
Podpora cestovního ruchu u nás a ve světě
První blok referátů moderoval Pavel Hlinka, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR. Nejprve v krátkosti představil nejen řečníky prvního bloku, ale také změny, které konference zaznamenala oproti loňskému roku – přemístění konference do Brna, její rozšíření na dva dny atd. Uvítacího projevu se pak ujala Helena Pískovská, prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Připomněla zejména, co slíbila vláda ve svých prioritách – podporu cestovního ruchu v regionech.
Řečníci prvního konferenčního bloku |
Prvním zahraničním účastníkem konference byl Dejan Podgoršek, ředitel Slovenian Tourism Board. Ve svém referátu s názvem „Využití předsednictví EU jako impulz rozvoje cestovního ruchu“ nejprve porovnal statistické údaje Slovinska a EU, ze kterých bylo patrné, že ve Slovinsku roste příjem z turistického ruchu jednou tak rychleji než v EU. Velmi pozitivně se projevilo na turistickém ruchu přijetí eura, tento krok podpořil příliv turistů ze států EU. Dále zmínil problém s řízením lidských zdrojů a zaměstnaností v gastronomii a dotkl se též trvale udržitelného rozvoje, který je pro Slovinsko klíčovou otázkou. Jednou z priorit při svém předsednictví v EU je pro Slovinsko kulturní dialog, dále pak propagace sebe sama, aby nedocházelo k tak časté záměně se Slovenskem či částí Chorvatska. Bohužel více než samotnému tématu využití předsednictví EU pro rozvoj cestovního ruchu se Podgoršek věnoval prezentaci Slovinska a jeho HDP.
„Nový přístup CzechTourism k propagaci ČR mezi zahraničními touroperátory a novináři“ bylo téma pro Rostislava Vondrušku, ředitele agentury CzechTourism, který představil novou strategii realizovanou v letošním roce – projekt hromadných poznávacích cest do České republiky pro zahraniční touroperátory a novináře pod názvem Hledáte kouzlo a atmosféru? Užijte si Českou republiku! (Enjoy the Czech Republic 2007!). Jedná se o krátkodobé poznávací cesty, jejichž cílem je poukázat na to, že v ČR lze strávit dovolenou v každém ročním období, a představit české regiony a jejich nabídku na konkrétní zvolené téma. V době konference přiblížil Vondruška již tři realizované cesty (jaro, léto, podzim). Každá z nich byla doplněna workshopem s českými subjekty. Během prvních třech akcí navštívilo Českou republiku na pozvání agentury CzechTourism 285 zahraničních účastníků, z toho 112 novinářů a 173 touroperátorů.
Vystoupení Václava Stárka, generálního sekretáře Asociace hotelů a restaurací ČR, s projevem „Současnost a budoucnost českého hotelnictví a gastronomie“ bylo hodnoceno účastníky konference jako jedno z nejlepších a mnozí litovali, že s ohledem na čas nemohl jít v některých údajích více do hloubky. Nejprve věcně specifikoval základní rysy současného hotelnictví a gastronomie. Mezi nimi i negativa jako např. stále přežívající amatérismus v podnikání, spokojenost s průměrem, nerovné konkurenční podmínky u neplátců DPH atd. Dále analyzoval vývoj za pomoci současných čísel obsazenosti, růstu kapacit, která ukazují, že trh ubytovacích i konferenčních kapacit se pomalu naplňuje. V závěru nastínil budoucnost, jež u úspěšných musí přinést vyšší kvalitu služeb, kvalifikované pracovníky, nové technologie atd.
Text a foto: Eva Frindtová
Bronzová plaketa Jaroslava Vašaty
|
Stav a trendy v hospitality sektoru
Druhý konferenční blok, který řídil prorektor Vysoké školy hotelové v Praze 8 Jiří Jindra, zahájil svým příspěvkem hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek. Ten měl sice vystoupit již v bloku úvodním, kvůli povinnostem při slavnostním zahajování provozu na nové pravidelné letecké lince Brno – Barcelona / Gerona však přijel do hotelu Voroněž později. V místy poněkud nesourodém projevu hovořil o tom, čím kraj láká návštěvníky, jak je pohostinný a co nabízí pro cestovní ruch. Zmínil se například o tom, že se kraji velmi vyplatila účast na světové výstavě EXPO v Japonsku – už v roce 2006 na jižní Moravu zavítalo na 160 tisíc Japonců. Dále pak Juránek ocenil přínos brněnského letiště pro cestovní ruch na jižní Moravě a pohovořil o některých velkých projektech, které cestovní ruch v regionu dále podpoří. Tedy například o projektu Jihomoravské lázně. Zmínka padla samozřejmě i o tom, jak kraj čerpá či hodlá čerpat prostředky z fondů EU.
Hejtman Juránek hýřil ve svém projevu vtipem a bonmoty |
S analýzou výkonnosti hotelových kongresových středisek v kontextu mezinárodního srovnání vystoupil na konferenci Jan Ficek z Labartt Investment. Šlo o výsledky průzkumu provedeného v Praze, Bratislavě, Budapešti a Vídni. Z něj mj. vyplynulo, že hotely v Praze mají v průměru 9 kongresových místností, tedy o dvě méně než v Budapešti a o tři méně než ve Vídni. Vídeň také zvítězila v nejobvyklejší velikosti kongresových akcí, Praha skončila na posledním místě ze zkoumaných měst. Naše hlavní město naopak zvítězilo v průměrném počtu akcí konaných v měsíci, v průměrné délce akcí jej předstihla pouze Bratislava. Průzkum dále ukázal, že pražské hotely si účtují nejvyšší průměrné pultové ceny za celodenní pronájmy konferenčních místností. Zajímavé bylo srovnání, kolik % kongresových účastníků v průměru využije ubytování v hotelu, ve kterém se účastní kongresu. Zatímco ve Vídni jde téměř o 80 %, v Budapešti 50 %, v Bratislavě asi 45 %, v Praze pak 60 %. Praha také vykázala druhou nejvyšší průměrnou obsazenost kongresových kapacit za rok (63 %), za Budapeští zaostala o 5 %.
Rovněž Karel Mayer z INCOMA Research přispěl do programu výtahem z unikátního průzkumu, který jeho společnost nedávno zpracovávala. Cílem bylo odpovědět na otázky po počtu gastronomických provozoven, kolik z toho je kaváren a restaurací, kolik míst by měla mít restaurace, zda jsou hospody v Praze opravdu dražší, jaké podniky vyhovují mužům a jaké ženám či kam až může provozovatel restaurace jít s cenou nealka. Výzkum například ukázal, že v posledních letech klesá počet gastronomických jednotek nižší kategorie, u střední a vyšší kategorie je patrný nárůst. Celkově ale gastronomických zařízení spíše ubylo – mezi lety 2004 a 2006 se jejich počet snížil z 61 050 na 56 700. Mayer dále ukázal, jaká je struktura provozoven podle typů v jednotlivých krajích ČR a kolika místy k sezení tyto provozovny nejčastěji disponují. Upozornil přitom na jedno zajímavé číslo – pouze 45 % provozoven může svým hostům nabídnout tolik oblíbené posezení pod širým nebem. Bez zajímavosti nebyl ani graf o oblibě jednotlivých typů podniků muži a ženami. 81% převaha mužů v pivnicích jistě nepřekvapí, 49% podíl v cukrárnách už ano. Další Mayerovy grafy znázorňovaly průměrnou cenovou úroveň jídel a nápojů v jednotlivých krajích a typech provozoven.
Aktuální trendy hotelnictví ve světě slíbil ve svém příspěvku představit Josef Meringer, konzultant v oblasti gastronomie a viceprezident Foodservice Consultants Society International. Ač se v jeho podání „svět“ zúžil pouze na Rakousko a Německo, bez zajímavosti jeho přednáška určitě nebyla. Právě naopak – v závěrečném hodnocení patřila k nejlepším. Meringer v podstatě představil hlavní rysy cestovního ruchu obou zmíněných zemí. Účastníci summitu se tak například dozvěděli, že perspektivou pro turistiku na obou trzích jsou hlavně produkty zaměřené na preventivní zdravotní péči, pobyty v přírodě, relaxační pobyty apod. Za velmi důležitou označil Meringer přátelskost personálu a upozornil, že toto je podle něj slabé místo českého cestovního ruchu. Rakouský i německý trh charakterizoval Meringer jako velmi konkurenční. Projevuje se na nich trend ke krátkým dovoleným, který snižuje využití ubytovacích kapacit, roste poptávka po inovativních produktech, po lokální a etnické gastronomii. Šanci na další rozvoj budou mít podle Meringera hotely s individuálním charakterem, specialisté a silné značky. Pokud jde o cílové skupiny, do budoucna by se měli podnikatelé zaměřit na seniory, mladé, postižené, nezadané a ty, kteří vyhledávají apartmány s gastronomickým servisem.
Přednáška Josefa Meringera patřila k nejlépe hodnoceným |
Přednáška posledního řečníka tohoto bloku, Tobiase Jäkela, tematicky spadala spíše do bloku třetího, ve kterém byly prezentovány úspěšné podnikatelské projekty. Jäkel totiž posluchače seznámil s historií a současností gastronomického konceptu MoschMosch, který již pátým rokem úspěšně funguje na německém trhu. Tobias Jäkel a jeho společník Matthias Schönberger vyšli z toho, že stále více žen chodí do zaměstnání, lidé mají stále méně času a častěji se stravují mimo domov. A od restaurací očekávají rychlé a zdravé jídlo za rozumnou cenu. Poptávka je ovlivněna asijskými trendy a také trendem wellness. Jako odpověď na tyto požadavky zákazníků vznikl koncept MoschMosch, japonských nudlových barů, který se zařadil kamsi mezi rychlé občerstvení a restaurace s plnou obsluhou. Základem jídelníčku jsou nízkokalorické japonské nudle, které neobsahují tuk, doplněné o nabídku předkrmů, salátů a sezonních jídel. Koncept, který vyniká lehkou a neformální atmosférou, je cílen na úředníky, bankéře, administrativní pracovníky, obchodníky a další zaměstnance.
Příklady úspěšných podnikatelských řešení
Ve třetím bloku se mohli účastníci seznámit s vybranými úspěšnými podnikatelskými řešeními. Jako první dostal slovo Jiří Guzdek, majitel hotelu Gong ve Štramberku. A také Hoteliér roku 2006. Ten na svém vlastním příkladu demonstroval platnost některých marketingových pouček, když vyprávěl, co vše dělá pro spokojenost svých hostů. Z jeho prezentace mohli mít posluchači chvílemi dojem, že kdyby to bylo v jeho možnostech, vše by v hotelu nejraději dělal sám. Hovořil též o různých společenských a gastronomických akcích, které v hotelu pořádá, či o pozornostech, kterými obšťastňuje pravidelné hosty, oslavence či ty, kteří do hotelu přivedou další hosty. Důležitá je podle Guzdeka evidence hostů, kdy hoteliér sleduje jejich narozeniny, profese, oblíbené požadavky atp. Ještěže v daný moment neseděl v sále nikdo z Úřadu pro ochranu osobních údajů! Guzdek se věnoval i problematice snižování nákladů, marketingového plánování, monitorování konkurence, vzdělávání a dalším oblastem.
Velká očekávání vkládali mnozí do příspěvku Kateřiny Vlčkové ze společnosti Trigema, v němž dotyčná hovořila o zkušenostech s čerpáním dotací z programu SROP při výstavbě hotelu Academic v Roztokách u Prahy. A zklamáni asi nebyli – Vlčková velmi detailně popsala vývoj projektu od podání žádosti o podporu na MMR až po uvedení hotelu do provozu v prosinci loňského roku, stejně jako jeho financování. V závěru se Vlčková s posluchači podělila o cenné zkušenosti. Poradila, že je třeba neustále hlídat celkové rozpočtové náklady, upřesňovat rozpočet a s předstihem řešit krytí případných vícenákladů. K administraci projektu je nutno vyčlenit odpovědnou osobu, která po celou dobu zajišťuje komunikaci s poskytovatelem dotace a hlídá soulad mezi žádostí a skutečností. Ve fázi přípravy doporučila Vlčková nepodcenit řešení veškerých detailů v rámci projektové dokumentace a výběrového řízení na generálního dodavatele stavby. Nezbytné je také včas a v dostatečné výši projednat finanční krytí akce. Již při startu projektu je nutné řešit následný provoz, personální obsazení a marketing, který po dokončení investice umožní rychlý náběh tržeb.
Příspěvkem dokumentujícím výstupy práce a spolupráce v oblasti destinačního managementu v Českosaském Švýcarsku vystoupil na summitu Jiří Rak ze společnosti České Švýcarsko. Ten danou oblast označil za modelový region pro turistiku v EU. Klíčová je v něm spolupráce turistického svazu Sächsische Schweiz a o.p.s. České Švýcarsko, zejména na poli šetrné turistiky. Rak vysvětlil, jak funguje společný marketing a společná přeshraniční nabídka, zmínil koncepci rozvoje cestovního ruchu v regionu a jí definované cílové skupiny. Dále uvedl příklady turistických balíčků ušitých potenciálním návštěvníkům na míru a zmínil se též o netradičních trasách po regionu. Dále Rak účastníkům představil nové publikace a místopisné letáky, které euroregion vydal v letošním roce. Ukázal také, jak je v regionu řešena turistická doprava. V závěru pak vysvětlil, že v regionu ještě stále chybí společná nabídka, která by plně obsáhla veškerý jeho potenciál, stejně jako kvalitní infrastruktura či společně řízený marketing. Řešením by mělo být vytvoření společné česko–saské destinační agentury Českosaské Švýcarsko. Na jejím vzniku se pracuje.
Nové gastronomické a pivní koncepty společnosti Plzeňský Prazdroj přijel do Brna představit starší obchodní sládek tohoto pivovaru Václav Berka. V úvodu sebevědomě, leč po právu konstatoval, že nejúspěšnějším konceptem firmy je samo pivo. O gastronomických a pivních konceptech pak řekl, že jsou připravovány na míru jednotlivým značkám a cílovým skupinám. Jsou podle něj náročné na čas, přípravu i realizaci, jsou ale oblíbené a úspěšné. Prvním z nich je koncepce značkových provozoven Pilsner Urquell Original Restaurant. Druhým představeným konceptem byla Pilsner Urquell – Master Bartender, mezinárodní soutěž výčepních s edukační působností. Ta podle Berky přispívá k podpoře a zvyšování české pivní kultury, zvyšuje profil značky a napomáhá docílit toho, aby byl Pilsner Urquell podáván vždy optimálním způsobem. Poté Berka představil webového průvodce, který každoročně uveřejní 100 nejlépe hodnocených restaurací vybraných na základě hlasování spotřebitelů, se zaměřením na kvalitu podávaného piva a servisu. Z pivních novinek zmínil Václav Berka polotmavý ležák Master a 18° speciální pivo Master tmavý. Řeč byla také o projektu Kozloven či o pivotékách v hypermarketech.
Předposlední slovo dostali v rámci plenární části konference šéfsommeliér Francouzské restaurace Obecního domu v Praze Jakub Bratánek a marketingový ředitel Bohemia Sektu Martin Fousek, kteří se pokusili přítomné přesvědčit, že kvalitní restauraci dělá nejen šéfkuchař, ale také sommeliér. Fousek ve svém vstupu vysvětlil, proč by restaurace měla mít sommeliéra a co je vlastně jeho prací. Jedním z hlavních důvodů pro angažování člověka, který pro restauraci vybírá a nakupuje vína, stará se o správu vinného sklepa, dohlíží na výcvik personálu, stará se o spolupráci mezi kuchyní a personálem restaurace a v neposlední řadě také radí zákazníkům při výběru vín k jídlům, je fakt, že jeho profesionální přístup může ovlivnit až 40 % obratu restaurace a zásadně zvýšit její image. Fousek také poradil, kde sommeliéry hledat a krátce pohovořil o desetileté historii soutěže Trophée Bohemia Sekt Sommelier ČR. Úřadující vítěz této soutěže Jakub Bratánek vše výše uvedené doložil na své vlastní práci ve Francouzské restauraci Obecního domu.
Posledním řečníkem byl Tomáš Karpíšek, jednatel Ambiente System Gastronomie. A jelikož tato firma zvítězila se svým konceptem Restaurante Brasileiro v letošním (již osmém) ročníku soutěže časopisu Food Service, Karpíškův úkol byl jednoduchý – představit jej účastníkům konference. Učinil to z gruntu, tedy od prvotního nápadu, který dostal na svatební cestě do Brazílie, kde jej oslovily tamní churrascarie, až po realitu dnešních dní, kdy firma provozuje již dvě takto zaměřené restaurace. Karpíšek do detailů popsal, jak vypadá brazilská gastronomická show v podání jeho personálu. Neváhal odtajnit, že masa na churrasco jsou dovážena z Brazílie a Uruguaye, podělil se i o taková tajemství, jako jsou průměrná útrata na hosta či spotřeba masa na restauraci a den.
Co říci závěrem? Určitě jen to nejlepší. Pokud se někomu zdálo, že organizátoři trochu riskují, když summit přesouvají mimo hlavní město, musel uznat, že risk se vyplatil. Do Brna se sjely asi tři stovky účastníků, z nichž naprostá většina pěla po skončení akce chvály. I z ankety, kterou organizátoři z INCOMA Consult tradičně monitorují spokojenost účastníků, vzešel letošní ročník jako nejlépe hodnocený. Doufejme, že tuto stoupající úroveň si konference udrží i nadále. Její osmý ročník by se měl podle prvních informací uskutečnit na přelomu jara a léta příštího roku.
Text a foto: Petr Manuel Ulrych
Doprovodné soutěže
|
