Anketa: Lázně sužuje nedostatek personálu

Anketa, ve které jsme pátrali po tom, co aktuálně nejvíce tíží tuzemské lázeňské společnosti, přinesla jednoznačné výsledky – problémem číslo jedna je nedostatek personálu. Zajímali jsme se ale nejen o potíže, nýbrž i o možnosti jejich řešení.
  

Monika Kubíková
primářka, Lázně Velichovky 1897

1. Jedním z problémů v lázeňství je nedostatek kvalifikovaného personálu, s kterým se obecně potýká celé zdravotnictví. Rychlý nárůst mzdových požadavků vede k tomu, že za vyšším výdělkem odchází do zahraničí nejen lidé v produktivním věku, ale i absolventi, anebo tito lidé začnou pracovat na zcela odlišné pozici neodpovídající jejich kvalifikaci za vyšší mzdu/plat v České republice. Navíc populace postupně stárne, a tudíž přirozeně ubývá lékařů, sester, fyzioterapeutů a masérů.
   Dalším problémem je nedostatečné krytí poskytované lázeňské péče dané úhradovou vyhláškou.
   Situace v našich lázních je o to složitější, že jsme nestátní zdravotnické zařízení, tudíž nemáme k dispozici žádné dotace apod.
    
2. Budu-li navazovat na předchozí dotaz, pak je nutná změna strukturalizace vzdělávacích systémů. O tomto tématu se hovoří dlouhodobě, bohužel dosud s mizivými výsledky. Zjednodušení vzdělávání by možná přilákalo více zájemců. V současné době je tomu však naopak.
   Co se týče úhrady lázeňské péče, je potřeba zvýšení cenového ujednání mezi pojišťovnami a lázněmi.
    

Jana Vaňková
předsedkyně řídicího výboru
MEDISPA, s. p. o., Karlovy Vary

1. V uplynulých letech řešily lázeňské firmy především obchodní strategii (různé výkyvy v poptávce jak v tuzemsku, tak v zahraničí, spolupráce se zdravotními pojišťovnami apod.) a investiční akce (modernizace a výstavba nových kapacit, inovace přístrojového vybavení apod.). V současné době se absolutní prioritou stala personální oblast. Lázeňská zařízení v Karlovarském kraji se potýkají s výrazným nedostatkem pracovníků ve všech profesích – už se nejedná jen o vysoce kvalifikované profese, jako jsou lékaři, fyzioterapeuti a zdravotní sestry, ale rovněž o kuchaře, servírky, recepční i pokojské. Volných pracovních míst jsou stovky. Pro mladé lidi přestala být práce ve službách atraktivní (směnný provoz 7 dní v týdnu, nižší mzdy oproti jiným odvětvím, požadavky na jazykové vybavení atd.), na trhu práce si dnes mohou vybrat z celé řady jiných nabídek. Situaci navíc zhoršuje přibývající počet průmyslových zón a blízkost hranice s Německem.
2. Krátkodobým řešením nedostatku pracovníků je zaměstnávání cizinců, především Ukrajinců. Problémem jsou ale legislativní bariéry a nejasná strategie orgánů státní správy v této oblasti. Pracovní víza jsou vydávána na 3 měsíce, výjimečně na 6 měsíců (pouze u vybraných profesí typu lékař jsou možné výjimky). To znamená časté střídání zaměstnanců, nemožnost je dlouhodobě jazykově a odborně vzdělávat a v oboru je stabilizovat.
   Dlouhodobějším řešením je práci v lázeňství více propagovat, spolupracovat s odbornými školami a snažit se znovu získat zájem mladé generace o tento obor se staletou tradicí.
    

Alexandr Rebjonok,
generální ředitel, Imperial Karlovy Vary

1. Za největší problém v současné době považuji kritickou situaci na pracovním trhu. Myslím, že v tomto se naše odvětví nijak neliší od těch ostatních, tento problém se týká celé naší ekonomiky. Strmý růst personálních nákladů se samozřejmě do určité míry musí promítat do ceny produktů, ale tento proces logicky nemůže být stejně rychlý.
2. V krátkodobém horizontu by velmi pomohlo usnadnění podmínek  zaměstnávání cizinců. Česká republika v této oblasti jenom srovnává krok se zbytkem Evropy. Na západ od nás je běžné, že v hotelech a restauracích pracují cizí státní příslušníci a nám nezbývá nic jiného, než se zachovat podobně.
    

Jan Ludvík
ředitel, Léčebné lázně Lázně Kynžvart

1. Krom problémů, se kterými se potýká zdravotnictví obecně (nedostatek personálu, jeho stárnutí a v lázeňství ještě ostřeji, z důvodů odloučenosti lázeňských městeček, finance, …), je to hlavně podceňování léčebně-ozdravného procesu ve všech jeho aspektech. Konkrétně se po příjezdu do léčebny v prvním týdnu až deseti dnech aklimatizuje jak na prostředí, tak na nový kolektiv, léčebné procedury. Dochází i k jakési očistné fázi organismu. To vše se může projevit krátkodobě zhoršením projevů (kašle, rýmy, ekzému, …) někdy i zvýšenou teplotou aj. Teprve po adaptaci nastupuje plnohodnotná léčba. A pro účinnost všech procedur, včetně klimatoterapie, je nezbytné jejich opakování a dostatečně dlouhý pobyt v léčebném prostředí. Zkráceně tedy: jeden z velkých problémů je snaha zatraktivnit a zkrátit dobu léčby.
    
2. Řešení je dlouhodobý proces. Spočívá v informovanosti doprovodu nemocných dětí. A na tom musíme spolupracovat my, zaměstnanci léčeben, ošetřující lékaři, kteří návrhy podepisují, ale v neposlední řadě i zdravotní pojišťovny.
    

Patricie Irlveková
marketingová a obchodní ředitelka,
Léčebné lázně Mariánské Lázně

1. Myslím si, že aktuálně je největším problémem nedostatek kvalitních zaměstnanců, a tím i přetahování zaměstnanců mezi jednotlivými subjekty. Jedná se o celkový problém na trhu zaměstnanosti, a bytostně se dotýká též oboru lázeňství. Dalším problémem je zneužívání definice lázní či značky spa, kterou dnes může každý libovolně použít na jakékoliv služby.
2. Jednoznačný předpis pro definici spa a postihy těch, kteří spa používají neoprávněně, protože jde o klamavou reklamu a klamání klienta.
    

Jiří Dědek
výkonný ředitel, Lázně Luhačovice

1. V posledních několika letech považujeme za hlavní problém českého lázeňství a jeho dalšího růstu především nedostatek pracovních sil. K uspokojení převisu poptávky nám další budovy, lůžka a vany nepomohou. Stojí proti nám totiž nedostatek pracovních sil v celém systému. I když zvyšujeme platy, máme k dispozici byty, nabízíme řadu benefitů nebo financujeme zaměstnanecké vzdělávání, tak je jasné, že musíme systematicky rozvíjet i nabídky ze sféry wellness či dovolené a usilovat o to, aby léčebné pobyty u některých onemocnění mohli vést i naši fyzioterapeuti. Jedním z hlavních úkolů a cílů bude proto zajištění pracovníků na pozice od lékařů přes fyzioterapeuty až po kuchaře a číšníky.
2. Nedostatek zaměstnanců jsme nuceni řešit angažováním především Slováků, ale i Ukrajinců, kteří jsou jazykově i kulturně blízcí a mají potřebnou kvalifikaci. U ukrajinských zaměstnanců bychom přivítali zpružnění systému jejich získávání. Do budoucna budeme muset stále více přizpůsobovat nabídku tak, aby její zajištění bylo méně náročné na pracovní sílu. Počítáme s další spoluprací se středními školami, např. formou stipendií nebo využíváním personálních agentur.
    

Anketu sestavil:

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor časopisu COT a portálu iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz