ADAC: pražští taxikáři jsou špatní, nejlepší má Barcelona

Barcelona a Mnichov nabízejí nejkvalitnější taxislužby v Evropě. Vyplývá to z testu německého autoklubu ADAC, v němž se Praha umístila z 22 testovaných evropských velkoměst na 17. příčce v poli „nedostatečných“, těsně před Vídní a Amsterodamem. Autoklub ADAC jako konkrétní nedostatek pražských taxikářů vyzdvihl umělé prodlužování trasy. Celkově nejhůř dopadly italská metropole Řím a slovinské hlavní město Lublaň, které jako jediné dostalo hodnocení „velmi nedostatečné“. Inspektoři ADAC, kteří se nechali převážet taxíky, se vydávali za byznysmeny. Hodnotili pak řidiče, vůz i dodržování nejkratší trasy. Jedním z kritérií byla rovněž cena.

Blýská se v problémové Praze na lepší časy?

Za nejčastější neduhy řidičů taxislužeb označil ADAC nesprávně vyplněné účtenky, chybějící licenční průkazky, nepřijímání kreditních karet a umělé navyšování ceny jízdou nesmyslnými oklikami. Právě to se ukázalo jako hlavní problém pražských taxikářů. Zatímco v některých evropských městech zaznamenal ADAC po jednom případu takového podvádění, v Praze seto kontrolorům stalo hned třikrát. ADAC popisuje jeden do očí bijící případ předražení, kdy pražský taxikář zpočátku jízdu nabízel za 900 korun a teprve po protestu testujícího cenu srazil na 600 korun, což aleještě stále bylo výrazně víc, než odpovídalo stanoveným taxám. Dotyčný vůz neměl taxametr. Šofér se navíc musel radit s kolegou, zda zná cíl, amusel se dodatečně dívat do mapy. Nakonec kýžený cíl našel s podporou kolegy na telefonu. Kontrolor ADAC spočítal, že zbytečně najel 46,5 procenta z celkové trasy.

Jak už jsme na stránkách COT business informovali, hlavní město chce situaci v taxislužbě řešit novelou zákona o silniční dopravě. Její návrh, který byl nedávno postoupen poslanecké sněmovně, počítá například s tím, že by mohly úřady zabavovat auta černým taxikářům bez ohledu na vlastníka. Pražský magistrát to pokládá za nástroj, jak získat peníze z dlužných pokut. Pokud by řidiči uhradili všechny dosavadní postihy do tří měsíců, vozidlo by se jim vrátilo. V opačném případě by propadlo do majetku obce. V případě schválení návrhu by přicházely v úvahu také kauce ve výši 10–50 tisíc korun, které by mohli kontroloři chtít od řidičů, u nichž zjistí pochybení. Tyto peníze by sloužily jako záruka zaplacení následně uložené pokuty. V souladu s novým zněním zákona by také mohl být nepoctivým taxikářům ukládán zákaz činnosti, jehož porušení by bylo trestným činem.

Chyby našli i jinde

Čím chlubit se nemá ani nedaleká Vídeň. Tam například jeden z taxikářů odmítl vzít v noci zákazníka z ulice Operngasse ke Karlovu chrámu, což je asi 1,3 kilometru. Testujícího odbyl s tím, že čeká na jiného zákazníka a že danou vzdálenost je možné ujít pěšky.

Lepší hodnocení než „dostatečné“ žádné z měst v dílčí kategorii taxikáři neobdrželo. Naopak téměř polovina v tomto ohledu zcela propadla, neboť šoféři nesplnili ani nejzákladnější standardy. Nejlepší hodnocení 78,1 procenta získali mnichovští taxikáři. Ale i to stačilo jenom na „dostatečnou“.

Celkový vítěz Barcelona vděčí za své umístění i poměrně ochotným řidičům, kteří dostali 77,8 procenta, a umístili se tak na druhé příčce před šoféry z Paříže, Kolína nad Rýnem a Berlína. Nejhorší jsou prý taxikáři v Římě. V dalších dílčích kategoriích – vozy a jejich čistota, správně zvolená trasa a vyúčtování – se katalánská metropole umístila dokonce na prvním místě.

Pořadí kvality taxislužeb v evropských velkoměstech

Nedodržování pravidel silničního provozu se objevilo v téměř 30 procentech všech případů v evropských městech. Mnoho taxikářů například telefonovalo za jízdy bez handsfree nebo nedodržovalo povolenou rychlost.

V cenové příznivosti zvítězila portugalská metropole Lisabon, kde svezení na vzdálenost sedm kilometrů se zavazadlem a s čekací dobou pět minut stojí za bílého dne zhruba osm eur (asi 200 korun). Následují Záhřeb, Madrid, Barcelona a Praha. Nejdražší je cestování taxíkem ve švýcarském Curychu, kde stojí sedm kilometrů více než 770 korun.

Text: -čtk- a -red-; Foto: Thinkstockphotos.com