Zprávy z A.T.I.C. ČR

Asociace turistických informačních center uskutečnila na přelomu měsíce září a října největší dotazníkový průzkum v dějinách informačních center v České republice. Ze stávajících 165 členů A.T.I.C. ČR se dotazníkového šetření zúčastnilo 134 členů organizace, tedy o 45 subjektů více než v roce 2004.

Cílem dotazníku bylo co nejjednodušší formou zjistit současné postavení informačních center z několika pohledů. Chtěli jsme podchytit stabilitu informačních center ve společnosti a jejich podmínky k provozu, tj. kdo jsou zřizovatelé, kolik přispívají, jaká je fluktuace pracovníků, jaké je k dispozici zázemí a technika apod. Dalším cílem bylo zachytit pohled provozní, tedy rozsah nabídky služeb, otvírací dobu, návštěvnost a postihnout personální stránku provozu, jako např. věk, dosažené vzdělání a jazykovou vybavenost pracovníků informačních center. Obrovskou výhodou formy zpracování průzkumu je, že dotazník umožňuje filtrování různých souvislostí mezi jednotlivými otázkami.

Výsledky průzkumu ukázaly, že síť turistických informačních center (TIC) v České republice výrazně snižuje trend svého rozšiřování, přičemž dvě třetiny TIC vznikly v období 1995 – 2005. Informační centra nalezla své postavení v obcích a městech všech velikostí. Nejvíce TIC se nachází v obcích velikosti od 5 000 do 15 000 obyvatel (40,3 %). Podíváme-li se na to, kdo provozuje TIC, pak jsou to z více než tří čtvrtin obce (53 %) a jejich příspěvkové organizace (23 %). V porovnání s rokem 2004 se jedná o stejný výsledek. Za uplynulé čtyři roky však došlo ke zvýšení podílu příspěvkových organizací z tehdejších 12 % na 23 %, u obcí k poklesu z 64 % na 53 %. V soukromém sektoru se nejčastěji jedná o formu fyzické osoby nebo s. r. o., přičemž některé s. r. o. jsou také zřízeny obcí. Zde se stav od roku 2004 v podstatě nezměnil. Nově získaným údajem je, že takřka 83 % prostor, v nichž se TIC nachází, je ve vlastnictví měst a obcí. Velikost prostor pro informační centra se ovšem oproti roku 2004 zvýšila, přičemž 41 % TIC má prostory pro svou činnost větší než 60 m² (viz Grafy 1, 2, 3).

Graf 1 – Období založení TIC, člena A.T.I.C. ČR

Graf 2 – Velikost obce, kde TIC působí (počet obyvatel)

Graf 3 – Velikost prostor vyčleněných pro potřebu TIC

Další pozitivní posuny nastaly v lokalizaci informačních center na náměstí (70,1 %) a zabezpečení bezbariérovým přístupem (58,2 %). K 67,9 % TIC se návštěvníci dostanou za pomoci místního orientačního značení a 3/4 TIC již mají prezentaci na webu. Na druhou stranu takřka 1/4 TIC není samostatnou jednotkou, ale součástí knihovny, muzea nebo podatelny městského úřadu (viz Graf 4).

Graf 4 – Poloha a přístup k TIC

Ke značnému zlepšení došlo od roku 2004 v oblasti technického vybavení. Dříve měla TIC buď černobílou, nebo barevnou tiskárnu, nyní již ve většině případů disponují TIC oběma. Černobílou tiskárnu má již 90,3 % TIC (v roce 2004 jen 51 %) a barevnou tiskárnu má 61,2 % (v roce 2004 jen 33 %), skener má 75,4 %, (v roce 2004 jen 50 %). Naopak TIC již pravděpodobně tolik nevyužívají fax. Od roku 2004 došlo ke snížení jeho četnosti v TIC z 84 % na 70,9 %. Velký nárůst zaznamenala služba internetu pro veřejnost, kterou již nabízí 71,6 % TIC, přičemž před 4 lety to bylo 50 % TIC. V rámci průzkumu jsme se také zaměřili na zjištění dalšího vybavení. Víme tedy např., že vypalovačku CD má více než 2/3 TIC a podobné je to s řezačkou na papír.

V rámci provozní stability TIC zůstává nejdůležitější otázkou, jak jsou TIC financována z veřejných zdrojů. Je všeobecně známo, že provoz informačních center je vysoce prodělečný. U hlavní činnosti, tj. poskytování informací, jsou na vstupech mzdové a provozní náklady, ale výstupem je bezplatná služba bez tržeb (za informace se neplatí). Celou tíži nákladů nese zřizovatel, nejčastěji město či obec. V této otázce jsme dospěli k zajímavým výsledkům. Nejčastěji dostávají TIC dotaci od 200 do 600 tisíc a více než jeden milion korun. TIC, která dostávají dotaci mezi 600 tisíci a jedním milionem, je 17,2 %, a těch, která mají do 200 tisíc korun, je 21,6 %. Zajímavým výstupem šetření je, že třináct TIC odpovědělo, že nemají žádnou dotaci. Po telefonickém zjištění skutečnosti se však ukázalo, že se jedná o široké spektrum důvodů. Někde jde o TIC, která omylem nepochopila termín „veřejné zdroje“, případně informace poskytují pracovníci v rámci rozšíření svých povinností zaměstnance obce (což je podobný omyl), jinde je financování služeb TIC založeno na příjmech z odlišných zdrojů podnikání a současně vždy kumulováno s jinou činností, v jednom případě je TIC před zrušením, jinde je hlavní činností provoz muzea a ten, kdo obstarává TIC, je financován muzeem (tedy opět z veřejných zdrojů), nebo se jedná o subjekty, které financují TIC nepřímo z příjmů z pronájmu městského majetku (viz Graf 5).

Graf 5 – Odhad výše prostředků pro TIC z veřejných zdrojů

Pro turisty je také velmi důležité, aby mělo TIC co nejdéle otevřeno. Provozní doba se obvykle odvíjí od toho, jak je místo působení TIC turisty vyhledáváno a jaká je ochota zřizovatele financovat tuto službu nad rámec pracovního týdne. Otevírací doba je také jedním z kritérií kategorizace a certifikace TIC. Z výsledků vyplývá, že provozovatelé TIC se chovají ekonomicky a kopírují zvýšený zájem turistů v období sezony (nejčastěji duben – říjen) rozšiřováním otevírací doby. TIC, která mají celoroční otevírací dobu do třiceti hodin týdně, je jen několik (3,7 %), přičemž v červenci a srpnu je takových TIC ještě o polovinu méně. Nejvíce je TIC s otevírací dobou od jednatřiceti do čtyřiceti čtyř hodin (44,8 %), přičemž v měsících červenci a srpnu má tuto otevírací dobu již jen 14,9 % infocenter. Celoroční týdenní provoz v rozsahu čtyřicet pět až šedesát hodin má 38,8 % TIC, ale v červenci a srpnu jich je s touto otevírací dobou více než polovina (54,5 %). Nad šedesát hodin má celoročně otevřeno jen 10,4 % TIC, ale v měsících červenci a srpnu až 28,4 %. Podíváme-li se na otevírací dobu o sobotách, zjistíme, že celoročně má takto otevřeno 50,7 % TIC a od dubna do září se toto procento zvyšuje až k hodnotě 71,6 % v měsících červenci a srpnu. V neděli má celoročně otevřeno asi 1/5 TIC (21,6 %), ale od dubna do září se počet TIC, která mají otevřeno v neděli, zvyšuje až na 59,7 % v měsících červenci a srpnu. Také otevírací doby ve svátky kopírují sezonnost cestovního ruchu. V lednu má otevřeno ve svátek jen 15,7 % (21), o Velikonocích již 25,4 %, v květnových svátcích 35,1 % (47) a v červenci takřka polovina TIC (45,5 %).

Graf 6 – Kategorie turistických informačních center v A.T.I.C. ČR

S délkou provozní doby a zejména atraktivitou lokality souvisí návštěvnost TIC. Protože TIC v uplynulém desetiletí musela svoji existenci velmi často obhajovat, začali pracovníci TIC návštěvnost informačního centra zaznamenávat.

Evidence počtu obsloužených klientů a návštěvníků

TIC zaznamenává:

• počet návštěvníků TIC – 85,8 %
• počet telefonátů – 35,8 %
• počet e-mailových dotazů – 24,6 %
• počet místních obyvatel – 13,4 %
• počet česky mluvících návštěvníků – 58,2 %
• počet zahraničních návštěvníků – 64,2 %
• něco jiného – 26,90 %

Z výsledků průzkumu je také patrné, že celoroční počet návštěvníků TIC se pohybuje nejčastěji mezi 10 000 a 20 000 osob, 35,8 % TIC obslouží méně návštěvníků a 31,4 % více.

Celkový počet klientů v TIC za rok 2007

• Do 5 tisíc – 14,2 %
• Od 5 do 10 tisíc – 21,6 %
• Od 10 do 20 tisíc – 23,1 %
• Od 20 do 40 tisíc – 16,4 %
• Od 40 do 80 tisíc – 6,0 %
• Nad 80 tisíc – 9,0 %

Z rozsahu služeb lze vypozorovat, že se oproti roku 2004 příliš nezměnilo. Pozitivní trend lze zaznamenat u nabídky internetu pro veřejnost, který nabízí takřka 3/4 TIC. Snížilo se procento TIC, která zajišťují rezervace ubytování, z 65 % na 50 %. Při pohledu na TIC, která fungují jako součást muzea, podatelny nebo knihovny, se ale obratem nabízí vysvětlení: většina z těchto TIC (15 % z celkového počtu TIC) vůbec nezajišťuje rezervace ubytování. Podobná situace je v průvodcovských službách. Mezi dalšími, již nestandardními službami TIC vyniká vydávání časopisů či úschovna zavazadel nebo kol. Vlastní elektronickou databázi služeb na internetu uvádí 37,3 % TIC. Často se však jedná pouze o služby ubytování. Novinkou v nabídce služeb je CzechPoint, který má ale v nabídce jen každé desáté TIC.

Rozsah služeb, které TIC poskytuje

• info o památkách, zajímavostech, rekreačním a jiném vyžití – 100,0 %
• info o službách pro turisty, ubytování a stravování – 98,5 %
• zdarma propagační a informační materiály – 98,5 %
• prodej zboží ve vazbě na cestovní ruch – 97,8 %
• info o autobusových a vlakových spojích – 97,8 %
• info o službách pro veřejnost z místa a okolí – 94,0 %
• prodej a rezervace vstupenek – 79,9 %
• kopírování – 76,1 %
• internet pro veřejnost – 73,9 %
• tvorba nebo účast na organizaci turistických produktů – 71,6 %
• prodej turistických produktů – 65,7 %
• rezervace ubytování – 50,7 %
• faxové služby – 50,0 %
• průvodcovské služby – 48,5 %
• skenování – 47,8 %
• plakátovací služby – 46,3 %
• vlastní elektronická databáze služeb na internetu – 37,3 %
• vydávání časopisů – 17,2 %
• úschovna zavazadel nebo kol – 14,9 %
• prodej zájezdů – 11,2 %
• směnárenská činnost – 9,7 %
• CzechPoint – 9,7 %
• jiné služby (půjčovna kol, překlady, audio-průvodce, inzertní služba, laminování atd.) – 36,6 %

Nahlédneme-li pod pokličku personálních otázek, ukázaly nám výsledky, že nejběžnější počet stálých zaměstnanců jsou dva (viz Graf 7). Ve většině TIC se provoz neobejde bez brigádníků. Zajímavé je, že tam, kde mají jen jednoho zaměstnance, nemají většinou žádného brigádníka nebo mají maximálně jednoho až dva brigádníky. Tam, kde jsou dva zaměstnanci, mají běžně jednoho až dva brigádníky (48 % TIC), ale i tři až čtyři brigádníky (1/4 TIC), nebo žádného (1/4 TIC) – viz Graf 8. Fluktuace pracovníků je značná. Za uplynulých pět let vyměnilo 80 % TIC alespoň jednoho pracovníka (viz Graf 9). Za uplynulé čtyři roky se také výrazně změnila věková struktura pracovníků TIC. Zaměstnanci jsou výrazně starší. Největší pokles (o 9 %) byl ve věkové kategorii do 33 let a nejvíce přibylo zaměstnanců nad 50 let (o 11,8 %). Přesto v této profesi zůstává dominantní zastoupení mladších osob. Nevelká změna za uplynulé čtyři roky se projevila v růstu vysokoškolsky vzdělaných pracovníků, ale také středoškolsky vzdělaných bez maturity. Jazykové znalosti jsou uvedeny níže.

Graf 7 – Počet stálých zaměstnanců

Graf 8 – Počet brigádníků zaměstnaných v TIC během roku

Aktivní jazyková vybavenost personálu TIC

• anglicky – 83,6 %
• německy – 81,3 %
• francouzsky – 14,2 %
• španělsky – 3,0 %
• italsky – 4,5 %
• rusky – 29,1 %
• polsky – 8,2 %
• holandsky – 1,5 %
• jiné jazyky – 3,0 %

Pasivní jazyková vybavenost personálu TIC (pozdravy, porozumění otázky apod.)

• anglicky – 39,6 %
• německy – 43,3 %
• francouzsky – 23,1 %
• španělsky – 11,2 %
• italsky – 7,5 %
• rusky – 45,5 %
• polsky – 32,1 %
• holandsky – 5,2 %
• jiné jazyky – 4,5 %

www.aticcr.cz