S Jaroslavem Páchou, majitelem a ředitelem společnosti Gastro Žofín, jsem se sešel 12. srpna, tedy v době, kdy Prahou protékala už téměř stoletá voda. Zaměstnanci firmy v tu chvíli z paláce Žofín chvatně odváželi vše, co se odvézt dalo, jejich šéf však zůstával až nepochopitelně klidný a situaci měl pod kontrolou. Tehdy ještě nemohl tušit, že o den později voda stoupne téměř o další dva metry a v jeho kanceláři se budou vesele prohánět vltavští kapři. Stejně tak nemohl předpokládat, že když večer bez problémů odjede domů do Lipenců, probudí se na ostrově odříznutém od světa špinavou vodou Berounky. Přestože málem přišel o střechu nad hlavou a i jeho firma utrpěla mnohamilionové škody, nevzdal se a za svoji společnost se bije jako lev, což jsem zjistil při našem příštím setkání necelý měsíc po povodních.
Jaké škody Vám přesně Vltava způsobila?
Ten den, kdy jsme se viděli naposledy, byl jedním z posledních příjemných. Podle informací z Krizového štábu, kam jsem průběžně volal, měla voda stoupnout o dva metry, přičemž palác byl v tu dobu ještě o něco výše, takže jsme byli celkem klidní. Leč ukázalo se, že ani Krizový štáb, ani magistrát tenkrát neměly dostatek informací. V tu chvíli se vařilo z vody. Doslova a do písmene. Legrace skončila, když voda překonala i tuto hranici a byli jsme evakuováni. Vltava zaplavila palác asi do výšky 150 cm, tedy zhruba do poloviny oken. Voda ale nebyla pro nás tím nejhorším, po návratu na Žofín jsme se museli potýkat především s neuvěřitelným množstvím bahna. Celý ostrov byl pokryt třiceticentimetrovou páchnoucí vrstvou, kterou jsme museli v první fázi uklidit. To byl úkol zřejmě nejtěžší. Pak přišel na řadu inventář. Prakticky vše bylo zničeno a na skládku jsme odvezli 18 kontejnerů zničeného vybavení.
Dokážete škody na Žofíně vyčíslit?
Pokud jde o budovu, mohu je v současné době jen odhadnout. Tento odhad se navíc neustále mění, protože jednotlivé firmy pracující na opravách průběžně často radikálně zvyšují či snižují své prvotní kalkulace. Pohybujeme se kdesi mezi 40 a 60 miliony korun. Nejvíce zasažen byl „mozek“ Žofína – velíny se vzduchotechnikou, klimatizací, topením a kotelnami – tedy to nejdražší, co v budově existovalo. Tyto škody ponese z velké části na svých bedrech majitel paláce, tedy Úřad městské části Praha 1. Škody ale utrpěla také společnost NKL, která budovu spravuje.
A bezpochyby také Vaše společnost, není-liž pravda?
Pochopitelně. Záplavy přišly v nešťastnou dobu – krátce před zahájením podzimní sezony. Způsobily nám přímou škodu zhruba 12 milionů korun, její výše se ale stále zvětšuje. Musíme ale navíc počítat i s ušlým ziskem a s fixními náklady, zejména mzdovými. A to hovořím pouze o Žofínu, nikoli už o našem hotelu Nová Rabyně, jehož provoz musel být kvůli problémům se zásobováním pitnou vodou přerušen.
Nedalo se těmto škodám zabránit? Například lepší spoluprací s Úřadem městské části Praha 1?
V dané situaci byly škody asi neodvratitelné, protože obvodní úřad a Krizový štáb neměly dostatečné informace. Když dnes otevřu noviny, nestačím se divit, jaké kritice a obviněním z nezvládnutí situace jsou tyto instituce podrobovány. Já bych situaci tak černě neviděl. Podle mých zkušeností jejich pracovníci dělali v daný moment a s dostupnými informacemi maximum. Naopak musím říct, že s obvodním úřadem spolupracujeme velmi dobře i nyní při nápravě škod. Konkrétně například s místostarostou Prahy 1 Vladimírem Vihanem, který stejně jako my dělá maximum pro to, aby se Žofín brzy zaskvěl ve své původní kráse.
Z jakých zdrojů budete škody financovat?
Především z vlastních. Ačkoli jsme prakticky na všech myslitelných místech žádali o pomoc, nedostali jsme zatím ani korunu. Část škod by měla být kryta z pojištění, cenným příspěvkem byl měl být výtěžek z benefičního koncertu Žofín pro Žofín, na kterém vystoupí řada známých umělců. Ten pořádáme společně se společností NKL, bez jejíhož přičinění by náprava škod trvala mnohem déle. Jako soukromé firmy se ale musíme spolehnout hlavně na vlastní síly, přestože spravujeme národní kulturní památku. Tento paradox se ostatně projevil už během povodní. Zatímco například o zatopení sklepních prostor Národního divadla byla veřejnost průběžně informována prakticky ve všech médiích, lidé posílají peníze na speciální účet zřízený na jeho opravu a další finance získalo z televizí přenášeného charitativního koncertu, o Žofínu, který utrpěl mnohem větší škody, nepadla téměř jediná zmínka. Mrzí mě, že se s tímto nelogickým přístupem setkáváme téměř denně.
Není tajemstvím, že 9. září se na Žofíně měla konat Poslední tropická noc, tedy tradiční setkání osobností cestovního ruchu. Kvůli povodním musela být tato akce, stejně jako desítky dalších, posunuta. Kdy se do prostor paláce Žofín vrátí život?
Jde pochopitelně o běh na dlouhou trať. Revitalizace Žofína bude probíhat v několika etapách. Nejprve musíme zprovoznit klimatizaci, teplou vodu a sociální zařízení a zajistit hygienickou nezávadnost všech prostor. Jakmile toto vše bude fungovat, což by se mělo podařit do konce září, může se vrátit život do foyer a do Velkého sálu, který nebyl zatopen. Zprovozněna už byla restaurace i kuchyň, jejíž vybavení jsme museli demontovat a odvézt na repasi. Nyní se snažíme o to, aby byl v říjnu alespoň provizorně zajištěn provoz Malého sálu a kavárny. V tomto režimu by měl Žofín fungovat do doby, než se podaří vysušit prostory, které byly zatopeny. Tuto dobu odhaduji na dva až tři měsíce. Poté bychom měli začít nabízet k pronájmu i prostory Rytířského sálu. Vše ale záleží na tempu sušení.
Jak funguje spolupráce s partnery? Překládají akce do jiných prostor, nebo Vám zůstávají věrní a pouze odkládají jejich termíny?
Bohužel musím konstatovat, že v sedmdesáti procentech případů se naši partneři obracejí na konkurenci, jen třetina je s námi solidární a spoléhá na nás, že budeme schopni zajistit přijatelné podmínky pro zorganizování jejich akcí. A já věřím, že toho schopni budeme. V Malém sále a ve foyer jsme sice museli částečně odkrýt zdivo, aby zdi mohly dýchat, ale velice elegantně jsme tuto situaci vyřešili formou řasených závěsů, které zdi zakryjí. Stejně tak jsme museli zajistit provizorní podlahu. Kráse těchto prostor to ale prakticky vůbec neubralo. Rádi o tom každého přesvědčíme.
Petr M. Ulrych
GASTRO ŽOFĺN, s.r.o.
Slovanský ostrov, Žofín 226
110 00 Praha 1
Reservation tel./fax: +420 224 919 139,+420 290 000 662-4
mob.: 602 343 517
e-mail: gastrozofin@eol.cz
www.gastrozofin.cz