Znovuobjevení Hedvábné cesty

Téměř půlstoletí po prvním návrhu umožnilo oteplení vztahů mezi 32 asijskými státy opět oživit myšlenku moderní verze starobylé Hedvábné cesty, která kdysi spojovala Asii s Evropou. Mezi 23 státy, které minulý měsíc písemně potvrdily svůj souhlas se založením 140 000 kilometrů dlouhé sítě dálnic a trajektových spojení, které by spojily oba kontinenty po zemi, byly také Čína a Jižní Korea. S plánem v podstatě souhlasilo celkem 32 států.

Dohoda o Asijské dálnici byla podepsána v čínské Šanghaji a jejím cílem je zajistit stavbu silničního systému, který by pomohl odstranit izolaci mnoha vnitrozemských asijských států a zlepšit obchod a cestovní ruch prostřednictvím vytvoření současné verze obchodní trasy Hedvábné cesty. Po té kdysi putovaly karavany velbloudů, zajišťující čilý obchod s hedvábím, zlatem, slonovinou, exotickým kořením a živočichy mezi Asií a Evropou.

Asijská dálnice nebude jedna silnice, ale síť tras probíhajících z Tokia do Turecka a z Bhútánu do Bulharska. Mapa Spojených národů s plánovanými cestami připomíná pavoučí síť, rozkládající se od Finska a Petrohradu přes Turecko, Indii a jihovýchodní Asii do Japonska.

Návrh na toto spojení vznikl již v roce 1959, ale byl odkládán desítkami let nedůvěry během studené války. Projekt by mohl umožnit sedmi vnitrozemským zemím (Bhútán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Laos, Mongolsko, Nepál a Uzbekistán) širší přístup k vnějšímu světu a k moři. Velké země jako Rusko, Indie, Čína, Jižní Korea a Japonsko by těžily ze zmodernizovaných obchodních spojení s doposud izolovanými částmi Asie. Ostrovy by byly spojeny se sítí pomocí trajektových linek.

V současné době již většina cest existuje, ale je zapotřebí je zmodernizovat tak, aby odpovídaly mezinárodním standardům. Podobně jako byly ve Spojených státech v prvních letech 20. století pospojovány silnice a zlepšeny tak, že začaly tvořit federální dálnice US 1 a Route 66, i v tomto případě se budou muset unifikovat značení a vybudovat hraniční zařízení tak, aby byla schopna obstát při předpokládaném zvýšení provozu.

Ačkoliv klíčovým podporovatelem tohoto projektu je Čína, o většinu přípravných prací se zatím zasloužilo Japonsko. Předpokládá se, že další financování si vezmou na bedra větší státy, které se projektu účastní, Světová banka a Asijská rozvojová banka. Pro dokončení projektu nebylo ještě určeno žádné pevné datum.

-KB-