Zlínskýkraj je geograficky velmi zajímavý. Jeho západní část vyplňuje kromě nevysokéhoa lesnatého pohoří Chřiby také severní polovina Dolnomoravského úvalu ajižní část Hornomoravského úvalu. Východní hranici regionu tvoří Bílé Karpaty,které směrem k severu přecházejí v Javorníky a Moravsko-Slezské Beskydy.Severu dominuje Hostýnsko-Vsetínská hornatina. Kraj je pozoruhodný rozmanitostísvých přírodních scenérií. Východní Morava je spektrem drsných horskýchhřebenů chráněné krajinné oblasti Beskydy s původními pralesními porostya výskytem vzácných živočichů i rostlin. Unikátní flórou proslula rovněžbiosférická rezervace UNESCO v Bílých Karpatech, kde lze najít na sedmset rostlinných druhů, mezi nimiž vévodí vzácné orchideje – vstavače. Zlínskýkraj to jsou také léčivé prameny, úrodná rovinatá Haná nebo rozlehlé vinicena prosluněných stráních Slovácka.
Kulturnía turistické dominanty jednotlivých okresů
Jinde v České republice nelze najít oblast, která by současně nabízelahory, manýristickou zahradní architekturu, lázně, vinařská údolí, pozůstatkyVelkomoravské říše, řadu církevních památek a historicky cenných staveb,jakož i ojedinělý příklad moderní baťovské funkcionalistické architektury.K originalitě Zlínského kraje přispívá i skutečnost, že se zde setkávajítři národopisné celky: Valašsko, Slovácko a Haná.
Vsetínsko je lákadlem pro všechny milovníky lyžování a horské turistiky.Okres Vsetín totiž patří k nejhornatějším a nejlesnatějším u nás. Navícdodnes skýtá množství zachovalých lidových dřevěnic, které jsou soustředěnyv půvabném valašském skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Nelehký život Valachův minulých dobách včetně silné protestantské tradice názorně dokládajíexpozice muzea v nově zrekonstruovaném Vsetínském zámku, ale také ve ValašskémMeziříčí a Velkých Karlovicích.
Kroměřížskose těší celosvětovému uznání díky unikátnímu stylu Podzámecké i Květnézahrady a vznešenosti arcibiskupského zámku. Právě výjimečnost těchto místbyla důvodem zapsání Kroměříže do Listiny světového dědictví UNESCO v roce1998. Nejen „Hanácké Atény“ samotné, ale také jejich okolí je protkánohustou sítí pozoruhodných památek. Za zmínku stojí například Holešov spohnutou historií silné židovské komunity. Zejména Šachova synagoga s muzeemžidovské kultury patří k vzácným a ojedinělým stavbám svého druhu.
Uherskohradišťsko je kraj „slunce a vína“. Je to však také území,jehož bohaté dějiny připomíná gotický hrad Buchlov, architektonický komplexbarokního zámku v Buchlovicích nebo poutní místo Velehrad, centrum křesťanství,spojené s příchodem slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu.Kulturu Velkomoravské říše, státu, který již v 9. století ovládal celoustřední Evropu, dokládá expozice Památníku Velké Moravy ve Starém Městě.
Centrem zlínského okresu i celého kraje je město Zlín. Lokalita,v níž Tomáš Baťa ve 20. a 30. letech 20. století realizoval svůj velkorysýpodnikatelský plán, je dodnes magnetem pro obdivovatele funkcionalismuz celého světa. Pozastavují se nad jednoduchostí a nápaditostí urbanistickéhořešení městské aglomerace, na němž se podepsali architekti Gahura, Le Corbusier,Kotěra a Karfík. Průmyslové areály už dnes nejsou využívány k původnímvýrobním účelům – vzhledem k tomu, že obuvnický průmysl zde prakticky zanikl.Zda se jej podaří znovu oživit a jak budou tovární komplexy, připomínajícíslavnou baťovskou éru nadále využity, to je zatím otázka. Lázně Luhačovice,postavené podle projektu Dušana Jurkoviče ve svérázném stylu lidové secese,lákají ročně na dvacet tisíc návštěvníků, kteří se do malebného městečkarádi vracejí načerpat síly fyzické i duševní. Vzhledem k celé řadě kulturníchaktivit (divadlo, galerie, koncerty) i k přívětivosti mnoha útulných kavárničeka restaurací jsou Luhačovice vděčným cílem víkendových výletů pro spoustulidí z nedalekého okolí.
Zoologická zahrada se zámečkem v Lešné u Zlína, poutní kopec svatýHostýn, majestátní středověký hrad v Brumově-Bylnici, to jsou jen některéz řady pozoruhodných, s velkou oblibou vyhledávaných míst na území Zlínskéhokraje.
Možnosti rekreace ve Zlínském kraji
Region je protkán hustou sítí dobře značených turistických tras. Horolezcisi svou kondici a odvahu mohou trénovat v Pulčinských, Lačnovských, Lu-kovskýchnebo v Čertových skalách.
Ideální podmínky pro lyžování skýtají například Pustevny, Portáš, VelkéKarlovice i Mikulčin Vrch. Možností je daleko více.
K letním pobytům láká zejména okolí vodních nádrží Horní Bečva, Bystřička,Ostrožská Nová Ves, Rusava, Pozlovice a Smraďavka.
Originální zážitek přináší plavba po Baťově kanálu, vybudovaném vetřicátých letech souběžně s tokem Moravy. Úsek dlouhý 60 km je možné projetna vypůjčeném motorovém člunu nebo v kánoi.
Krajina má dobré podmínky také pro cykloturistiku. Prochází tudy imezinárodní Moravská dálková cyklotrasa.
Kromě již zmíněných Luhačovic zvou k ozdravným pobytům rovněž další,menší lázeňská místa: Kostelec u Zlína s moderním golfovým hřištěm a zejménasirnaté prameny v Ostrožské Nové Vsi, blahodárné pro léčbu pohybového ústrojía kožních chorob.
Jeden kraj – tři etnografické oblasti
Zlínský kraj vznikl na území, kde se projevují vlivy tří výraznýchnárodopisných celků: Hané a Slovácka s lidovou kulturou nížinného typua Valašska – etnika horského typu.
Oblast Slovácka se táhne od Napajedel až k soutoku Moravy sDyjí. Na jihu hraničí s Rakouskem, na východě se Slovenskem, na severus Hanou. Z národopisného hlediska se Slovácko rozděluje na Horňácko (horskáoblast moravských Kopanic v okolí Starého Hrozenkova), luhačovické Zálesí(tvoří přechod mezi Slováckem a Valašskem) a Dolňácko (nížinatá oblastv Pomoraví).
V rovinatém území je zřetelná souvislost se starou rolnickou kulturou.Vyvrcholením jarních obyčejů je dosud udržovaná svatodušní Jízda králů.Ta se coby velkolepá slavnost zachovala pouze v jediné obci – ve slováckémVlčnově.
Označení Valašsko má svůj prapůvod v Rumunsku, odkud zde žijícíValaši migrovali od 14. století Karpatským obloukem na západ a sever. Naseverovýchodní Moravu přišli ze Slovenska a ze Slezska. Přinesli s sebousalašnickou tradici extenzivního pastevectví. Obyvatelstvo se muselo přizpůsobitnovým značně nepříznivým podmínkám spojením tradic s hospodářským využívánímpůdy. To krajině vtisklo charakteristickou podobu. Nejstarší dochovanéformy obydlí mají jizbu s pecí a ohništěm, nad nímž je komín. Typickouroubenou architekturu lze spatřit ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnověpod Radhoštěm. V obživě se velmi zásadně uplatňovalo plátenictví avyšívačská tradice, která už od začátku 19. století dosahovala špičkovékvality. Hlubokou tradici má na Valašsku také ovocnářství a pálenictví– především slivovice.
Haná se vyznačuje lidovou kulturou nížinného typu. Základnímivlastnostmi staveb jsou jednoduchost, prosté členění ploch a střech a účelnéi užitkové rozmístění budov kolem dvora. Charakteristické objekty tétokultury se nacházejí v Rymicích. Jde o chalupy s doškovými střechamia o roubené domy omazané hlínou. Hanácký kroj v sobě snoubí malebnost srázovitostí, starobylost s bohatstvím a patří k nejhonosnějším na Moravě.Z lidové výroby se dodnes zachovala např. hanácká výzdoba velikonočníchvajec – kraslic, lepených slámou.