Zlaté Hory otevřou unikátní středověkou Poštovní štolu

Zlaté Hory na Jesenicku otevřou v polovině června veřejnosti poprvé brány historické zlatorudné Poštovní štoly. Středověkou památku získalo město před třemi lety a od té doby se pracovalo na jejím zpřístupnění. Štola je prohlášena za kulturní památku a byla dosud uzavřena. Město si od podzemní atrakce slibuje zvýšení turistického ruchu. Prohlídky budou zahájeny v úterý 16. června.

O získání štoly usilovalo město řadu let. Před třemi lety zastupitelé uvolnili na výkup pozemků od státního podniku Diamo 300 tisíc korun. „Odkoupili jsme tehdy pozemky kolem Poštovní štoly, štola jako taková byla bezúplatně převedena na město. Od té doby se zde pracovalo na vyčištění chodeb a na tom, aby mohlo být štola veřejnosti zpřístupněna,“ řekl starosta Milan Rác.

Práce byly podle starosty poměrně náročné, veškerá hornina, která tam byla uložena, musela být ručně vyvezena na kolečkách. „Byla tam místa, kde se dalo jen proplazit zúženým prostorem, nyní se tam dá všude vzpřímeně chodit. Nánosy tam byly místy až metr a půl vysoké, byl tam zasypaný komín. Vše se muselo vyvézt,“ doplnil Rác.

 Městu se zatím podařilo zpřístupnit první okruh v délce téměř 400 metrů, v budoucnu by měly být otevřeny další okruhy. Ve středověké štole lze ještě nyní nalézt pozůstatky hornické činnosti a představit si způsob historické těžby. „Jsou tam k vidění unikátní věci, které se datují několik set let zpátky. Vidět zde jdou pozůstatky ruční práce, když se štola sekala do skály,“ dodal starosta.

Poštovní štola se nachází zhruba šest kilometrů od Zlatých Hor, nedaleko podzemních prostorů Speleoterapie. První zmínka o Poštovní štole pochází z roku 1513. Největšího rozvoje důlní činnosti na tomto díle bylo dosaženo ve druhé polovině 17. století, kdy se tam těžily kyzovité měděné rudy, později pak pyrit. V různých úrovních důlního díla jsou dobře zachovalé části ručně sekaných chodeb a komínů z nejstarších období, ale i původní vodotěžní zařízení ze dřeva. Nejpozoruhodnějším prvkem v podzemí je však modrá alofánová výzdoba. Alofán je minerál.

Dobývání zlata má v místě staletou tradici. Prvními písemnými zprávami je doloženo ve 13. století, odborníci ale počátek těžby cenného kovu odhadují už na přelom 10. a 11. století. Novodobá těžba zlata skončila v polovině 90. let. Historie tím však zřejmě neskončila. S obnovením těžby kovů včetně zlata počítá nová surovinová politika státu, kterou nedávno připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Mezi zvažované těžební lokality patří právě Zlaté Hory, v jejichž okolí jsou podle odhadů několikatunové zásoby zlata. Obnovená těžba zlata by v regionu sužovaném vysokou nezaměstnaností mohla v následujících letech dát práci možná i stovkám lidí. Při návštěvě Zlatohorska ji nedávno podpořil i prezident Miloš Zeman.

Foto: Město Zlaté Hory