Přeshraniční spolupráce je financována ze strukturálních fondů Evropské unie. Oslovili jsme proto všechny kraje, kterých se tato problematika týká, a zeptali se jich na konkrétní zkušenosti s přeshraniční spoluprací v cestovním ruchu, jaké realizovaly projekty a na výhled do budoucna v této oblasti.
Ústecký kraj
Vzhledem k poloze Ústeckého kraje je pro region příhraniční spolupráce klíčová, a to nejenom v oblasti cestovního ruchu. „Se sousedním Saskem spolupracujeme i v oblasti dopravní infrastruktury, územního plánování, krizového řízení, dopravní obslužnosti apod. Naším krajem prochází mezinárodního koridor jak silniční, železniční tak i plavební. Po dokončení posledního úseku dálnice D8 přes České středohoří bude spojení téměř ideální,“ vysvětluje Ing. Jiří Válka z Odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Ústeckého kraje.
V regionu se zaměřují na všechny typy cestovního ruchu. „Snažíme se oslovit cílové skupiny s připravenou nabídkou, která by je mohla oslovit. Stále však bojujeme se špatnou ‚nálepkou‘, kterou si náš kraj nese z minulosti. Proto se snažíme náš kraj propagovat a nabízet jako čtyři destinace, kdy každá má odlišný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. České Švýcarsko s Národním parkem, České středohoří s řekou Labe, Krušné hory pro cyklisty a lyžaře a Dolní Poohří s královskými městy a tisíciletou historií pěstování chmele,“ vypočítává Jiří Válka. Dodejme, že portál Ústeckého kraje www.branadocech.cz byl na letošním veletrhu Regiontour oceněn jako nejlepší v kategorii Nejlepší turistický portál soutěže Velká cena cestovního ruchu 2010.
Příklady úspěšných projektů v Ústeckém kraji
V minulosti byl úspěšné realizován například projekt zaměřený na řešení krizových situací a vznikl krizový portál www.krizovy-portal.cz . V současné době realizují velký projekt s názvem „Česko-saský turistický region – NOVÁ KVALITA“. Ten odstartoval letos v lednu a jeho hlavním cílem je společná propagace Krušnohoří jako uceleného a společného turistického regionu.
„V současné době připravujeme dva velké projekty do programu Cíl 3. Jeden je zaměřený na zvýšení kvality poskytovaných služeb a je připravovaný s Asociací hotelů a restaurací ČR a partnery v Sasku. Druhý je zaměřen na společný marketing příhraničních regionů Českosaského Švýcarska a Krušných hor. Součástí bude i doplnění chybějící infrastruktury podél cyklostezky Labe (odpočívadla, navigační systém, dětská hřiště apod.,“ doplňuje Jiří Válka. Co se týká budoucnosti cestovního ruchu v regionu, má jasno: „Hlavním úkolem do budoucna je dokončení chybějících úseků cyklostezky Labe a Krušnohorské magistrály a napojení těchto páteřních cyklostezek na již existující síť v sousedním Sasku. Ta samé situace je i v zimní sezoně, kdy bychom rádi propojili Krušnohorskou běžkařskou magistrálu se sítí udržovaných běžkařských tratí v Sasku. Dále větší propojení a rozvoj osobní lodní dopravy na Labi na obou stranách hranic. Velkou výzvou a potenciálem pro budoucí rozvoj cestovního ruchu je také společná snaha Českosaského Švýcarska o zápis na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.“
Karlovarský kraj
Jaké mají v Karlovarském kraji zkušenosti s přeshraniční spoluprací v cestovním ruchu, jsme se zeptali Ing. Eleny Hávové, pověřené vedoucí oddělení cestovního ruchu z Odboru kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu Krajského úřadu Karlovarského kraje. „Zkušenosti máme dobré i špatné. Pozitiva a dobrý výsledný efekt převažují. Problémy byly spojeny se spoluprací především v začátcích, a to v administraci projektů, kdy ještě nebylo natolik jasné, co a jak správně dělat. Nyní, kdy jsou naši partneři i my zkušenější je spolupráce na velice dobré úrovni. Postupně dochází k lepšímu propojení informacemi z obou stran hranic, jednoduššímu získávání podkladů pro cestování a pobyt pro německé i české turisty, zpřístupňují se nové památky a přírodně zajímavá místa Karlovarského regionu, pracuje se na vytvoření velmi kvalitní a podrobné databáze montánních památek, záchraně a zpřístupnění pozůstatků důlní činnosti v celém Krušnohoří. Přeshraniční spolupráce je cesta, kterou bychom rozhodně měli jít i v budoucnu, protože je ekonomicky výhodná pro nás i naše partnery v zahraničí, navíc pomáhá sbližovat oba národy, rozvíjet dobré i nové sousedské vztahy a chránit kulturně-historické dědictví našich předků i životní a přírodní prostředí, kterým jsme obklopeni,“ uvádí Elena Hávová.
Z úspěšných projektů lze uvést Euregio Mobil a rozpracované projekty Tournet, Montanregion, Česko–bavorský geopark.
Plzeňský kraj
Již řadu let spolupracuje Plzeňský kraj s bavorskými sousedy. Funguje příhraniční skupina cestovního ruchu, která se pravidelně schází, mimo to funguje spolupráce s těsným příhraničím, (Regen Schonsee…). „Přeshraniční spolupráce má pozitivní vliv nejen na rozvoj různých typů cestovního ruchu, ale i po stránce společenské, jazykové, rozvoje znalostí, zkušeností a utužování osobního přátelství. Nelze opomenout samozřejmě také zásadní vliv na zaměstnanost různých věkových i vzdělanostních skupin obyvatelstva, zvláště a právě v dříve dlouhodobě omezovaném pohraničí. Snažíme se prosazovat – Šumava zelená střecha Evropy (bez hranic) vzájemná propojenost a co je důležité, informovanost na obou stranách,“ říká Ing. Ludmila Navrátilová z Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Plzeňského kraje.
Příklady úspěšných projektů Plzeňského kraje
Propagační materiály průvodce Plzeňským krajem, Cyklotrasa RT 3 Regensburg–Plzeň–Praha, krátké filmy Cyklotoulky Šumavou a Bavorským lesem, Svatební den v PK a bavorském příhraničí, Mapová hudební historie Plzeňského kraje a východního Bavorska Bavorské odpoledne na ITEPU
Jihočeský kraj
Spolupráce v cestovním ruchu v příhraničních regionech mezi příhraničními národy je téměř nezbytná. V turistice totiž neexistují žádné hranice, v jižních Čechách jsou navíc turistické zajímavosti, které státní hranice přesahují, například Šumava. V Jihočeském kraji se věnují všem typům cestovního ruchu. „Projekty směřujeme ke zcela konkrétním cílovým skupinám, tedy rodiny s dětmi, generaci 50 plus, cyklisty, turisty, lázeňské hosty a další. Nově se zaměřujeme i na propagaci kongresové turistiky, k níž jižní Čechy nabízejí ideální podmínky i v mimosezonním období, a na propagaci wellness služeb, odvětví, které má velký potenciál do budoucna,“ říká Ing. Pavla Konopová, PhD., ředitelka Jihočeské centrály cestovního ruchu.
Příklady úspěšných projektů v cestovním ruchu
v Jihočeském kraji
„Troufám si tvrdit, že všechny realizované projekty byly úspěšné. JCCR realizovala a realizuje například marketingové projekty zaměřené na propagaci jižních Čech a Bavorska či Horních Rakous, dále v letošním roce pokračuje realizace projektu Školní výlety do jižních Čech a příhraničních oblastí Horního Rakouska www.jiznicechy.cz/skolnivylety . To je projekt zaměřený na popularizaci zajímavých míst v našem regionu a v Rakousku ve vztahu k základním a středním školám, ale i široké veřejnosti,“ vypočítává Pavla Konopová.
V budoucnu se chtějí v jihočeském regionu zaměřit na kongresovou turistiku, ale i další produkty a služby, které přilákají další návštěvníky. „Lepším výsledkům by pomohla nejen užší kooperace, ale ještě intenzivnější koordinace. Ta však stále díky chybujícímu zákonu o řízení a (finanční) podpoře cestovního ruchu není plně možná. Kooperace je tak založena pouze na ‚svobodné vůli‘ aktérů, působících na poli cestovního ruchu,“ vysvětluje Pavla Konopová.
Pardubický kraj
Nositeli projektů přeshraniční spolupráce v Pardubickém kraji jsou zejména organizace destinačního managementu, tedy Destinační společnost Východní Čechy a Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko. Jiří Světelský z druhé jmenované instituce k problematice přeshraniční spolupráce říká: „Vytvořili jsme marketingovou strategii společně s polským partnerem Sdružení obcí Kladské země a v následujících pěti letech se budeme zabývat její realizací. Hlavním tématem strategie jsou společné marketingové produkty, které mohou turisté využívat na obou stranách hranice. Projekt se jmenuje Marketingová strategie Orlických a Bystřických hor.“ Na tento projekt podle jeho slov přirozeně navázal další marketingový projekt se stejným polským partnerem. Jeho náplní jsou aktivity, které propagují výše zmíněné produkty. „Při propagaci se zaměřujeme hlavně na aktivity a atraktivity v sezonách, tedy v létě a v zimě. A dále na tradice, specifická řemesla, a mimo sezonní produkty. Jako výstupy projektů můžeme uvést turistické noviny, které vycházejí dvakrát ročně, propagační materiály na téma cykloturistika a zimní sporty, nebo společný image materiál,“ uvádí Jiří Světelský. Partnerství se sdružením obcí kladské země bude podle něj rozvíjeno dlouhodobě. „Již teď stojíme na začátku aktivit v oblasti rozvoje cyklodopravy a společných témat je mnoho,“ říká Světelský.
Destinační společnost Východní Čechy pak aktivně spolupracuje s polskou organizací cestovního ruchu ve Vratislavi, která má na starosti propagaci Dolnoslezského vojvodství. „Zatím je spolupráce na bázi výměny zkušeností ze stejné oblasti činnosti a společná propagace na veletrhu Holiday World Praha 2011. Více příhraničních aktivit si slibujeme od česko-polského mikroprojektu Euroregionu Glacensis, který je nyní ve schvalovací fázi. Dolnoslezská turistická organizace je v tomto projektu partnerem,“ vysvětluje Alena Horáková z Destinační společnosti Východní Čechy.
Královéhradecký kraj
Královéhradecký kraj se skládá z pěti turisticky významných území, přičemž každé z nich významně rozvíjí zejména formy cestovního ruchu, které jsou typické pro danou lokalitu. Pro Krkonoše i Orlické hory a Podorlicko jsou nejvýznamnější atraktivitou zimní sporty – sjezdové a běžecké lyžování. Na kombinaci pěší a cykloturistiky spolu s historickými památkami a geoturistikou se soustředí Český ráj, Kladské pomezí na kulturní turistiku a historické památky ve spojení s aktivní turistikou. Hradecko, které také využívá zdrojů své lokality dané zejména dominantní rolí metropole, se zaměřuje na kulturní turistiku, historické památky, místní produkty a gastroturistiku.
Vzhledem ke své geografické poloze má Královéhradecký kraj velký potenciál v rozvoji příhraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu. „Mezi naše důležité partnery, se kterými prohlubujeme již několik let trvající vzájemnou spolupráci, patří Dolnoslezské vojvodství, Opolské vojvodství a Banskobystrický samosprávný kraj,“ uvádí Mgr. A. Martina Kulhavá, vedoucí odboru regionálního rozvoje, cestovního ruchu a kultury Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, a dále dodává zkušenosti s příhraniční spoluprací v cestovním ruchu: „V současné době rozvíjíme partnerství s Dolnoslezským vojvodstvím i Opolským vojvodstvím zejména v oblasti marketingových aktivit, jakým jsou např. společné prezentace na veletrzích cestovního ruchu, aktuálně jednáme o společné prezentaci (1 ostrovní expozice) na veletrhu ITB Berlín 2012. Již druhým rokem probíhá spolupráce formou partnerství na společných projektech, jejichž součástí jsou tematické konference Vojenské památky a cestovní ruch 2011, v loňském roce bylo téma konference ‚Šlechtická sídla a cestovní ruch‘, oba projekty byly realizovány společností Revitalizace Kuks, o. p. s., Královéhradeckého kraje. V loňském roce byla také vydána brožura s názvem Perly pohraničí, která nabízí nejen významné hrady, zámky v Dolnoslezském i Opolském vojvodství a Královéhradeckém i Pardubickém kraji, ale i další turistické atraktivity v jejich okolí. Pro letošní rok je již ve výrobě brožura, která nabídne zájemcům (turistům) více než 40 objektů – vojenských památek ze sedmi regionů na česko-polské hranici. V rámci realizace konferencí probíhají i oficiální jednání politických reprezentací zastoupených regionů s cílem nejen udržet, ale rozvíjet trendy a oblasti spolupráce v cestovním ruchu i po roce 2013.“
Další příklady probíhající spolupráce:
Spolupráce s Dolnoslezským vojvodstvím (Polsko) – vzájemné zveřejňování kontaktů na portálech cestovního ruchu „Partnerské regiony“
Opolské vojvodství (Polsko) – projekt Muzea východních Čech v Hradci Králové (příspěvková organizace Královéhradeckého kraje) a Muzea Slasku Opolskego s názvem „Projekt digitalizace a internetové prezentace archivních fondů vztahujících se k archeologickým památkám ve východních Čechách a Slasku Opolskim“, projekt je v přípravě, žádost bude podána do Fondu mikroprojektů – OP ČR-PL v září 2011
Banskobystrický samosprávný kraj (Slovenská republika) – spolupráce převážně v oblasti kultury (vzájemná spolupráce kulturních institucí Královéhradeckého kraje a Banskobystrického samosprávného kraje)
Liberecký kraj
Díky své poloze má Liberecký kraj v přeshraniční spolupráci velký potenciál. Je oblastí s bohatou historií a velkým množstvím přírodních, kulturních i historických památek, která je právem označována jako ráj turistů, lyžařů, milovníků přírody i obdivovatelů historie a vyznavače regionálních produktů. „Na relativně malém území (rozlohou druhý nejmenší kraj po Praze) nabízíme velké množství možností, jak strávit v Libereckém kraji dovolenou. Letošní rok se věnujeme v prezentacích rodinám s dětmi, v předchozích letech jsme se zaměřovali na cykloturistiku. Již od roku 2003 využíváme partnerství s Německem a Polskem jak na poli investičních, tak neinvestičních akcích. Mezi první akce patřily zejména marketingové aktivity, první akcí z investiční oblasti v rámci přeshraniční spolupráce byl projekt Jizerská magistrála pro pěší turistiku, jenž byl zároveň součástí projektu Nová Hřebenovka, který začínáme realizovat v letošním roce. V současné době realizujeme přeshraniční projekty zejména s německým partnerem, Landkreis Görlitz, a to jak v podobě zlepšování turistické infrastruktury, tak v marketingu,“ říká Mgr. Eva Hornová, vedoucí oddělení cestovního ruchu Krajského úřadu Libereckého kraje.
Příklady úspěšných projektů v Libereckém kraji
„Velmi úspěšný byl projekt jazykový průvodce v příhraničí, který vznikl pro oblast Trojzemí v roce 2003, již zmiňovaná Jizerská magistrála pro pěší turistiku z roku 2006, rozjíždějící se projekt Nová Hřebenovka, který je zaměřen i na stavební část a vybudování odpočinkových míst a informačního a vybavovacího systému, nebo propagační materiál Rozhledny v Euroregionu Nisa, který je zaměřen jak na českou část, tak na německou část Euroregionu,“ vyjmenovává Eva Hornová.
Vysočina
Kraj Vysočina má konkrétní zkušenosti s přeshraniční spoluprací s Rakouskem. Společně s dolnorakouskou centrálou cestovního ruchu Niederösterreich Werbung a také Centrálou cestovního ruchu – Jižní Morava realizuje příspěvková organizace Vysočina Tourism již od roku 2009 projekt NEWMARKETS, jehož cílem je společná propagace turistických regionů pomocí nejrůznějších aktivit (webová prezentace, dvojjazyčné publikace, fam/press tripy, databáze kontaktů, mediální kampaň apod.).
Příklady úspěšných projektů kraje Vysočina
„Například projekt NEWMARKETS, který budeme realizovat až do konce letošního roku. Vyvrcholí na Vysočině závěrečnou konferencí a výstavou připomínající nejvýznamnější realizované aktivity. Při té příležitosti zavzpomínáme také na veleúspěšnou Dolnorakouskou zemskou výstavu, která se v roce 2009 konala vedle rakouských měst Horn a Raabs i v Telči u nás na Vysočině. Právě tento projekt bych vyzdvihl v rámci česko-rakouské přeshraniční spolupráce, významně se do něj kromě města Telče a mikroregionu Telčsko zapojil kraj Vysočina, přičemž nezastupitelnou roli hrála jeho příspěvková organizace Muzeum Vysočiny Jihlava. Ale projektů je celá řada. Dalším z řady významných jsou ‚Rodinné pasy‘, díky nimž mohou čerpat zajímavé slevy rodiny z Vysočiny, Dolního Rakouska, ale i dalších regionů. Nerad bych opomenul význam projektů dopravní infrastruktury, projektů zaměřených na vzdělávání, životní prostředí, realizovaných nejrůznějšími žadateli z kraje Vysočina ve spolupráci se svými rakouskými partner,“ odpovídá na dotaz ohledně úspěšných příhraničních projektů Ing. Tomáš Čihák, ředitel příspěvkové organizace Vysočina Tourism.
O budoucnost spolupráce v cestovním ruchu se rozhodně nebojí. „Evropská komise mnohokrát deklarovala, že má zájem i nadále podporovat územní spolupráci včetně té přeshraniční. Jedním z cílů Evropské unie je vyrovnávat rozdíly mezi regiony a k tomu je přeshraniční spolupráce vhodným nástrojem. Záleží však na vyjednávání politiků, kolik peněž se podaří na tuto oblast získat. Na Vysočině jsme připraveni finanční prostředky efektivně využít,“ uvádí Tomáš Čihák.
Jihomoravský kraj
Jihomoravský kraj je situován na hranici s Dolním Rakouskem a dvěma slovenskými kraji, proto usiluje o spolupráci s oběma sousedy. „Spolu se slovenskými, rakouskými a maďarskými kolegy jsme se podíleli na vytvoření první publikace Víno a architektura – první z připravované řady Zážitkové trasy v centru Evropy. Projekt Centrope, v jehož rámci byla publikace vytvořena, spojuje obyvatele regionu překračujícího hranice čtyř států – Česka, Slovenska, Maďarska a Rakouska,“ říká Mgr. Zuzana Vojtová, ředitelka Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava.
Spolupráce s Dolním Rakouskem, zejména s regionem Weinviertel, je pro přeshraniční kontakty v oblasti cestovního ruchu dominantní. Příkladem může být například EUREGIOTOUR.net – síť partnerů v Jihomoravském kraji a Weinviertlu, jež se odráží v neformální kooperaci mezi turistickými informačními centry obou regionů i ve vytváření nových témat v oblasti cestovního ruchu, na jejichž rozvíjení a realizaci pracují obě strany.
Příklady úspěšných projektů Jihomoravského kraje
„Při setkáních partnerů z obou stran hranice vznikla řada nových projektů. Například spolupráce na nedávné Zemské výstavě, propagace regionálních produktů, projekty zaměřené na rozvoj přeshraniční turistiky a cykloturistiky. Významné pro nás bylo vytvoření marketingové značky ‚Ziele-TOP-Cíle‘ ve spolupráci se společností Niederösterreich Werbung. Vybrané špičkové turistické cíle na jihomoravské straně, zařazené do projektu, vede Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava nejen k dalšímu zvyšování úrovně poskytovaných služeb, ale také k vzájemné spolupráci, k vzájemnému sledování a společné propagaci této značky, která podle výzkumu Masarykovy univerzity získává již mezi návštěvníky dobrý zvuk,“ prozrazuje Zuzana Vojtová.
Čísla potvrzují úspěšnost realizovaných projektů. Plných 46,4 % návštěvníků přichází do Jihomoravského kraje v sezoně za poznáním. (Průměr za ČR je 35,8 %). Na druhém místě je s 18,15 % relaxace (ČR 19,16 %), na třetím turistika a sport s 15,72 % (ČR 15,57 %) atd. K nejlákavějším aktivitám v regionu patří poznávací turistika (54,16 %) pěší turistika (36,89 %), cykloturistika (25,2 %), společenský život a zábava (22,4 %), koupání a vodní sporty (14,48 %), méně jsou zastoupeny další aktivity.
Zlínský kraj
Východní Morava je držitelem ocenění pro nejlepší destinační management v České republice, které vyhlásila Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism v rámci projektu „Česko – to letí“ za období 1993–2010.
Ve Zlínském kraji činí podíl návštěvníku z ciziny 14 % z celkové návštěvnosti regionu. „Nejvíce hostů přijíždí ze Slovenska, Německa, Polska a Rakouska, tj. jedná se o pro nás zajímavou cílovou skupinu. Rovněž nás takto vnímají i Slováci, proto je spolupráce na společné nabídce zajímavostí pro nás, jako příhraniční region, obzvlášť důležitá,“ uvádí PhDr. Dana Daňová, ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy a dále vypočítává, jaké má konkrétní zkušenosti s přeshraniční spoluprací v cestovním ruchu.
„Spolupráce probíhá na úrovni kraje i jednotlivých měst a organizací (např. hvězdárna Valašské Meziříčí – www.astrocesty.eu ). Na některých aktivitách se podílí i naše společnost (projekt Odklinanie hradov a zámkov, projekt Jantarová stezka, Javorina – symbol spolupráce Slovákov a Čechov – prírodné perly Euroregiónu – vrcholy, rozhľadne a chaty, projekt Hradná cesta – legendy, feudálne osobnosti na Hradnej ceste, projekt Společnou cestou česko-slovenským pohraničím, konference Nové príležitosti regiónov v Bratislavě apod.). S euroregionem Bílé-Biele Karpaty konzultujeme tvorbu produktů v cestovním ruchu, připravujeme tipy na výlety a tyto zveřejňujeme na našich webových stránkách. V současné době zde můžete nalézt např. rozhledny z obou stran Bílých Karpat, z české i slovenské.“
Příklady úspěšných projektů ve Zlínském kraji
Velmi úspěšný byl projekt Moravská jantarová stezka, který byl zaměřen na východní trhy včetně Slovenska, navázal na neméně úspěšný projekt Jantarová stezka – spolupráce moravsko-slovenského příhraničí při tvorbě a marketingu turistických produktů. V současné době se zahajují aktivity projektu Odklinanie hradov a zámkov. Dále se zlínský kraj partnersky podílel v projektech „Společnou cestou česko-slovenským pohraničím“; „Javorina – symbol spolupráce Slovákov a Čechov – prírodné perly Euroregiónu – vrcholy, rozhľadne a chaty“ a „Hradná cesta – legendy, feudálne osobnosti na Hradnej ceste“.
A jak vidí ředitelka Dana Daňová budoucnost cestovního ruchu v regionu? „Jak uvádí ve své studii Globální ekonomické trendy Euromonitor (zdroj: webové stránky CzT) bude spotřebitelským trendem více dovolených blíže k domovu. A v tomto ohledu může spolupráce pomoci oběma stranám.“
Moravskoslezský kraj
Lepší povědomí, propagace a znalost Moravskoslezského kraje a vyšší návštěvnost, to vše si slibují od příhraniční spolupráce v cestovním ruchu v Moravskoslezském kraji. „V oblasti cestovního ruchu realizujeme dva projekty v rámci přeshraniční spolupráce, a to se Žilinským samosprávným krajem Vitajte v Žilinskom a Moravskoslezskom kraji a Moravskoslezský kraj – nevšední zážitky,“ uvádí Ing. Petra Papoušková, vedoucí oddělení cestovního ruchu při Odboru regionálního rozvoje a cestovního ruchu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, a dodává: „Našimi nosnými tématy jsou památky, a to zejména technické (industriální turismus), dále lázeňství a odpočinek, sport letní a zimní (pěší turistika po krásných horách, cyklistika – nejhustší síť cyklostezek v České republice, lyžování, běžkaření coby masový sport, adrenalin, golf a mnoho dalších). Náš kraj je velmi vhodný jak pro sportovní a kulturní cestovní ruch, tak pro cestovní ruch incentivní či kongresový, díky službám, které poskytuje.“
A jaké mají v Moravskoslezském kraji plány do budoucna? „Naším hlavním cíle je propagace pozitivního image našeho kraje a stabilní růst návštěvnosti. Za poslední dvě čtvrtletí návštěvnost našeho kraje roste jak ze strany zahraničních, tak ze strany domácích turistů. Tedy cíle je tento růst zachovat a posílit,“ prozrazuje Petra Papoušková.
Eva Dekařová