Žilinský kraj je co do rozlohy 3. největším krajem Slovenské republiky. Rozkládá se na území 6 788 km2 a zabírá 13,8 % plochy státu. Na severozápadě hraničí s Českou republikou, na severu a severovýchodě s Polskem, na východě s Prešovským, na jihu s Banskobystrickým krajem a na jihozápadě s Trenčínským krajem. Z hlediska geomorfologie je Žilinský kraj mnohotvárný. Má krásná údolí vodních toků Váhu, Kysuce, Turca a Oravy, zemědělskou a lesní krajinu, ale i neosídlená vysokohorská hřebenová pásma pohoří Vysokých a Nízkých Tater, Chočských vrchů, Velké a Malé Fatry, Javorníků a Strážovských vrchů. Na území Žilinského kraje se však vyskytují i další rarity a zvláštnosti, které nenajdete v jiném kraji.
Největší drátařská expozice „Drátařství“ se nachází ve správě Povážského muzea v Žilině, v prostorech Budatínského zámku. Hovoříme o jediné a největší specializované expozici svého druhu na světě. Zahrnuje přes 350 sbírkových předmětů vyrobených z drátu.
Část betlému Josefa Pekary
Nejstarší a největší celonárodní kulturní ustanovení Slováků – Matica slovenská se sídlem v Martině (1863–1875, v r. 1919 znovu obnovená). Ve dnech 6.–7. června 1861 se v Martině setkalo shromáždění aktivistů z různých částí Slovenska a přijalo odvážný dokument Memorandum slovenského národa. Jedním z požadavků memoranda bylo založit celonárodní kulturní ustanovení. V roce 1863 se to podařilo. Byla založená Matica slovenská se sídlem v Martině. V 19. století existovala Matica jenom 12 let, ale toto období proměnilo město Martin na centrum intelektuálů. Matica založila první národní knižnici, vydávala odborné publikace a monografie. Největší rozmach v téměř 150leté historii zaznamenala Matica slovenská ve 30.–40. letech 20. století, když se kolem ní zformoval jedinečný kruh vzdělanců, literátů i manažerů, v čele s Josefem Cígerem Hronským. Revoluční změny v roce 1989 umožnili Matici slovenské vrátit se k spolkovému uspořádaní a obnovit původní rozsah činností.
Nejstarší festival neprofesionálního divadla existuje pod názvem Scénická žatva a koná se v Martině. Hovoříme o nejstarším festivalu neprofesionálního divadla v Evropě, který se vyvinul z martinských srpnových kulturních slavností a v roce 1923 se osamostatnil. Scénická žatva je vrcholnou akcí a hlavně celostátní přehlídkou neprofesionálního divadelnictví na Slovensku.
Nejdelší řekou na Slovensku je Váh. Vznikl soutokem Černého a Bílého Váhu pramenících v tatranské oblasti. Váh je dlouhý 403 km a překonává výškový rozdíl kolem 900 metrů. Svoji pouť ukončuje v Dunaji, do kterého se vlévá ve městě Komárno. Název Váh pochází z latinského slova „vagus“ – toulavý.
Jediná přehlídka slovenských profesionálních divadel – Dotyky a spojení – se koná od roku 2005 ve Slovenském komorním divadle Martin. Přehlídka se soustřeďuje na konfrontaci nejnovější tvorby divadel na Slovensku, nabízí veřejnosti ty nejzajímavější divadelní produkce z předcházející sezony, umožňuje setkání a diskuze divadelníků ze všech regionů Slovenska a vytváří prostor divadelní veřejnosti získat přehled o úrovni našich divadel.
Zříceniny hradu Blatnice pod hřebenem Velké Fatry
Unikátní kamenné koule jsou geologickou raritou
Nejstarší veřejnou knihovnou na Slovensku je Knižnice Gašpara Fejérpataky-Belopotockého v Liptovském Mikuláši. Vznik knihovny v Liptovském Mikuláši je datovaný prvním listopadem 1829. V té době Gašpar Fejérpataky-Belopotocký, významná osobnost slovenského národně-kulturního dění minulého století, založil v Liptovském sv. Mikuláši první veřejnou knihovnu na Slovensku pod názvem Slovenská půjčovací bibliotéka. Při jejím zakládaní měl na mysli instituci výchovně-vzdělávací, což vyplývalo i z jeho přesvědčení, že síla národa je ve vzdělanosti.
Nejnavštěvovanějším muzeem je Oravské muzeum Pavla Országa Hviezdoslava v Dolním Kubíně. Vzniklo v roku 1980 sloučením Oravského muzea v Oravském Podzámku a Literárního muzea P. O. Hviezdoslava v Dolním Kubíně. Muzeum dokumentuje přírodní poměry a společenský vývoj celého regionu Oravy. Součástí sbírek je také historický knihovnický fond Čaplovičové knihovny. Hviezdoslavovo muzeum je literárně-biografickou expozicí umístněnou v historické budově Čaplovičové knihovny. Bylo otevřené v roce 1949.
Největší dřevěný kostel v Evropě se nachází za obcí Svatý Kříž, nedaleko vodní nádrže Liptovská Mara a města Liptovský Mikuláš. Tento dřevěný artikulární kostel, který patří mezi největší dřevěné kostely v Evropě, byl do katastru obce Svatý Kříž přenesený v průběhu výstavby Liptovské Mary v letech 1974 až 1982 ze zatopené obce Paludza. První dřevěný evangelický kostel v obci Paludza byl vystavěný v letech 1693 po Šopronském zemském sněmu, na kterém bylo přijato 82 článků – artikulů, když císař Leopold povolil protestantům stavět dřevěné kostely. Svatostánky měly stát mimo obce a musely být postavené jen ze dřeva. Později byl kostel přestavěný tesařským mistrem Josefem Langem, který neuměl číst ani psát, bez projektů za osm měsíců v roce 1774 do dnešní podoby. Kostelní věž byla postavená v roce 1781 a v roce 1921–1922 byly ve věži osazené nové zvony. V interiéru je barokní oltář, kazatelna, kamenná křtitelnice, malby s biblickými výjevy, lustry z benátského skla a varhany. Kostel má kapacitu 6 000 osob.
Největší výstavní síní na Slovensku je výstavní síň Galerie Petra Michala Bohúně v Liptovském Mikuláši, která se nachází na ploše o rozloze 400 m2. Galerie Petra Michala Bohúně je současně i galerií s největším počtem přechodných výstav za rok. V prostorách se též koná největší fotografický workshop pod názvem Letní fotoškola Domu fotografie.
Druhou nejnavštěvovanější galerií (po Slovenské národní galerii v Bratislavě) je Oravská galerie v Dolním Kubíně. Jako jediná ve střední Evropě se kromě toho, že je nejnavštěvovanější, může pochlubit nejojedinělejší expozicí – vlastní totiž loď s názvem Slanica, která převáží návštěvníky po Oravské přehradě na Slanický ostrov umění, kde jsou zpřístupněné expozice „Slovenská tradiční lidová plastika a malba“ a „Oravská kamenářská tvorba“.
Největší kamenné koule se jmenují Megoňky, jedná se o světovou přírodní raritu. Nacházejí se v okrese Čadca, v obci Milošová. Jejich velikost se pohybuje od 0,3 m do 2,6 m.
Největší dřevěný betlém – unikátní světové řezbářské dílo lidového umělce a řezbáře Josefa Pekary. Nachází se vedle baziliky Narození Panny Marie v Rajecké Lesné, je 8,5 m dlouhé, 2,5 m široké a 3 m vysoké, obsahuje víc jako 170 postav v pohybu.
Text: Žilinský samosprávný kraj Foto: SACR a Jan Pomykal