Zážitková konference ve městě s přívlastkem

Zážitky v regionech byly hlavním tématem prvního ročníku přeshraniční konference cestovního ruchu Vítejte u nás, která proběhla 14. května v prostorách Soukromé vysoké školy ekonomické ve Znojmě. Tento vzdělávací ústav byl spolu se společností InPuncto organizátorem akce. Účastníci vydařené akce se seznámili s řadou příkladů přeshraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu, získali přehled o možnostech propagace turistického potenciálu regionů a poodhalili tajemství úspěšných regionálních projektů zaměřených na zážitkovou turistiku.

Po krátkých úvodních slovech organizátorů dostala prostor Zuzana Vojtová z Centrály cestovního ruchu Jižní Morava. Ta představila tříletou historii této instituce a její činnost. Vystoupila s myšlenkou, že cestovní ruch by měl být spíše otázkou spolupráce než konkurence, a posluchače seznámila s vybranými statistikami cestovního ruchu na jihu Moravy. Jihomoravský kraj je mezi regiony na prvním až druhém místě co do návštěvnosti, potýká se ale s krátkou dobou přenocování turistů. Na jejím prodloužení musí podle Vojtové kraj spolupracovat se sousedními regiony a s poskytovateli služeb. Dále upozornila na fakt, že kraji ubývají západní turisté, sílí naopak příjezdy z Ruska či Polska. Tito turisté nemusí být vždy tolik lukrativní, ovšem i oni se musí v destinaci cítit příjemně a je třeba je tam udržet. Dále Vojtová hovořila o jedinečnostech jižní Moravy, tedy o množství hradů a zámků, potenciálu pro kongresovou a incentivní turistiku, dopravní dostupnosti, boomu vinařské turistiky apod. Zmínila se o realizovaných projektech finančně podpořených z evropských fondů či o nedávno vydaných propagačních materiálech. V závěru pak hovořila o internetu jako nejdůležitějším zdroji informací – řeč byla o snaze propojit webové prezentace regionu, což umožní jejich jednodušší aktualizaci. Připravuje se též regionální rezervační systém.

Mojmír Mikula z agentury CzechTourism se pak jednoznačně podepsal pod myšlenku spolupráce a subjektům v cestovním ruchu doporučil propagovat se v zahraničí přes vyšší územní celky, v domácí turistice pak nabídnout více alternativ. Převážnou část svého vystoupení věnoval tomu, jak mohou regionální podnikatelé a další subjekty spolupracovat s agenturou CzechTourism. Účastníci tak vyslechli informace o tuzemských i zahraničních veletrzích, roadshow a workshopech, o možnostech mediální spolupráce, prezentaci v katalozích, analytickém poradenství, informačním servisu a dalších formách spolupráce. Mikula upozornil i na některé aspekty účasti na veletrzích, například na 30% finanční podporu vystavovatelům. Regionálním subjektům doporučil účast společně s krajským úřadem.

Další dva řečníci pak ukázali, jak v praxi funguje přeshraniční spolupráce. Prvním z nich byl Roland Kern, vedoucí oddělení marketingu pro oblast Východ Rakouských drah. Ten nejprve popsal polistopadovou historii železničního spojení mezi Rakouskem a Českou republikou – do roku 2001 mezi oběma zeměmi fungovaly pouze dálkové spoje, kterými byla propojena prakticky pouze velká města. Ke změně došlo v roce 2002 díky projektu EUregio, který propojil příhraniční regiony a zákazníkům nabídl atraktivní jízdní řády a srozumitelné tarify. Cílovou skupinou pro tento projekt jsou lidé dojíždějící za prací, studenti a turisté. Jízdenky EUregio je možno v Rakousku zakoupit v pokladnách, automatech i u průvodčích, v jejich ceně je automaticky zahrnuta zpáteční jízda a možnost přepravy jízdního kola. Od zavedení tohoto produktu se zájem o něj meziročně zvyšoval o víc než 30 %, loni přilákal 22 tisíc rakouských cestujících. Snahou Rakouských drah je přivézt na jih Moravy co nejvíce turistů, proto vytvářejí atraktivní nabídky, školí personál apod. Nyní je rozvoj tohoto produktu poněkud brzděn stavebními pracemi na železničním mostě ve Znojmě a stanici v Břeclavi.

Na stejné téma pak hovořil Pavel Karšulín z Českých drah. Účastníkům konference popsal, že do Rakouska se cestuje přes přechody v Břeclavi a Znojmo-Retz, partneři z obou stran hranice usilují o obnovení přechodu Hevlín – Laa, který je uzavřen od druhé světové války. Karšulín si pochvaloval, jak kvalitní a rychlé spojení může železnice nabídnout díky koridorům přes Břeclav a zápůjčce rychlých lokomotiv od Rakouských drah. Dále pak hovořil o novinkách v této oblasti, zejména o zastávce Unterretzbach na trati mezi Znojmem a Retzem, která by měla být ideálním východiskem pro cykloturistiku a výlety do přírody. Budována je také zastávka Znojmo – Nový Šaldorf, jež podpoří vinařskou turistiku a cykloturistiku v oblasti. Karšulín představil tarifní nabídky ČD, konkrétně jízdenky Wien Spezial, SONE+ a EUREGIO, část prezentace věnoval službám ČD Centra ve Znojmě a snaze více oživit znojemské nádraží. Hovořil hlavně o půjčovně jízdních kol ČD a spolupráci s incomingovými agenturami, ubytovateli atp.

Druhý blok příspěvků odstartoval Pavel Kovařík z pořádající agentury InPuncto, který se zamýšlel, jak je možné marketingově podpořit cestovní ruch v regionech. V obecnějším úvodu vysvětlil základní vztahy mezi nabídkou a poptávkou v cestovním ruchu a zamýšlel se nad tím, jak turisty dostat do regionů. K tomu mohou pomoci třeba specializované agentury, kterou zpracují analýzu situace a navrhnou marketingové nástroje, nastaví marketingový plán apod. V druhé části svá teoretická slova doložil Kovařík praktickým příkladem, tedy „ochutnávkou“ z výzkumu, který jeho firma realizovala před dvěma lety pro Znojmo a v němž pátrala po tom, s čím je město v myslích lidí spojeno. Výsledkem bylo zjištění, že hlavní asociací jsou okurky, velká část lidí si město spojuje také s vínem. Ukázalo se ale rovněž, že image města se rozchází se skutečnou nabídkou. Na tomto základě pak byla postavena následná komunikační kampaň města. V závěru svého příspěvku Kovařík konstatoval, že marketing je sice mocný nástroj, ale sám o sobě návštěvníky do destinace nepřivede. „Nezapomínejme na návštěvníky,“ varoval Kovařík a dodal, že destinace musí splnit očekávání návštěvníků a pokud možno nabídnout ještě něco navíc. Spokojený návštěvník je totiž alfou a omegou všeho.

Do přírody se alespoň virtuálně účastníci konference přenesli díky příspěvku dalších dvou řečníků. Ředitel Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl představil toto území a jeho atraktivity. Hovořil o tom, že park je sice malý, ale významný – a to především díky vysoké druhové rozmanitosti tamní fauny i flóry a kombinaci přírodních krás s unikátními památkami, množstvím vyhlídkových bodů a dalšími atributy. O NP Podyjí jeho ředitel hovořil jako o „státní hranicí uměle rozděleném dvojčeti“. Dobrou zprávou ale je, že se v posledních letech úspěšně rozvíjí spolupráce mezi NP Podyjí a rakouským národním parkem Thayatal. Dokonce tak úspěšně, že byla oceněna certifikátem kvality přes–hraniční spolupráce federace Europark. Rothröckl dále ukázal, co správa parku dělá ve vztahu k návštěvníkům – řeč byla o webu, mapovém turistickém serveru, návštěvnických střediscích, exkurzích, kulturních akcích apod. Upozornil ale i na rizika – park na malé rozloze je mnohem zranitelnější než parky velké, musí proto být stanoveny takové podmínky, aby nebyla příroda nevratně narušena.

Rothröcklův protějšek z národního parku Thayatal Robert Brunner navázal a představil „svoji“ část parku. Ta se co do přírodních daností od moravské části prakticky neliší. I zde o pozornost návštěvníků soupeří spíše drobnější atraktivity – tedy jednotlivé vzácné druhy živočichů (např. rak říční) či rostlin (koniklec). V NP Thayatal věnují velkou pozornost přípravě adekvátních nabídek jednotlivým cílovým skupinám a snaží se o prodloužení průměrné doby, kterou návštěvníci v oblasti tráví. Podobně jako v jiných rakouských destinacích se i v NP Thayatal snaží o prohloubení spolupráce s místními podnikateli (ubytovateli, provozovateli restaurací, výrobci lokálních produktů). Díky tomu může park nabídnout vysoce kvalitní produkty. Spolupráci tohoto druhu chce rozšířit i do dalších regionů. Cílem parku je podle Brunnera přilákat kvalitní turisty, kteří si cení přírodního bohatství, nikoli rozvíjet masovou turistiku.

Posledním řečníkem dopolední části konference byl rektor Soukromé vysoké školy ekonomické Miroslav Foret, který se ve svém příspěvku chtěl podívat do nitra dnešního turisty. Kvůli časovému skluzu, který konference nabrala, však svoji řeč významně zkrátil do pouhých několika bodů. Mluvil například o tom, že marketingové výzkumy pro oblast Znojemska zpracovává už přes deset let, k intenzivnější spolupráci pak dochází od vzniku SVŠE před čtyřmi lety – každým rokem jeden až dva výzkumy (včetně návrhů na zlepšení) pro město dělá škola a její studenti.

Zážitky v praxi

Po polední pauze následovaly dva bloky příspěvků zaměřených hlavně na konkrétní příklady turistických zážitků v regionech. Jako první v této části konference vystoupila Denisa Šipošová, tisková mluvčí znojemského Městského úřadu. Mluvila o tom, že městu s velkým turistickým potenciálem dlouho chyběla koncepce rozvoje cestovního ruchu, proto byla v roce 2007 zpracována strategie rozvoje cestovního ruchu. Město se mimo jiné dočkalo nového loga a sloganu (Znojmo – město s přívlastkem). Šipošová navázala na vystoupení Pavla Kovaříka a jeho slova o výzkumu, který pátral po image města. Následně pohovořila o kampani „nabízíme víc“, která upozorňovala na potenciál města, a popsala, jak se město snaží oživit své historické centrum (pomocí různých akcí, benevolentnějším přístupem k předzahrádkám apod.). Město se snaží nabídnout návštěvníkům zážitky, ne jen nudné prohlídky pamětihodností – součástí jsou tajemné prohlídky podzemí, nová koncepce tradičního vinobraní, bezplatné prohlídky města a mnoho dalšího. Z plánů města zmínila Šipošová rozšíření nabídky znojemského podzemí, instalaci nového informačního systému či opravu hradebního systému a jeho zpřístupňování.

Jednatel Agentury Bungee Broněk Mikulášek toho příliš nenamluvil, přesto jeho vystoupení upoutalo pozornost. Nejprve pomocí propagačního filmu představil svoji firmu, která firmám a dalším skupinám nabízí teambuildingové a incentivní zážitky. V nabídce firmy není zdaleka jen bungee jumping, který má v názvu a který do České republiky kdysi jako první importovala, ale prakticky nepřeberná škála více či méně adrenalinových aktivit. Novinkou je například středověký program na hradu Cornštejně. Kromě toho může firma nabídnout také posezení ve vlastním vinném sklípku a další programy.

Poté dostala slovo jedna z hlavních „hvězd“ konference Eva Ginzelová, jednatelka společnosti Den jak sen. Tedy firmy, která jako první na český trh přišla s nabídkou zážitků pro jednotlivce pod jednou střechou. Stalo se tak v roce 2004. Dnes má firma v nabídce asi 200 různých zážitků, ale také má asi čtyři desítky konkurentů. Ginzelová řekla, že po zážitcích je u nás hlad, a doložila to informací o vývoji obratu – v prvním roce dosáhla její firma obratu asi 0,9 mil. Kč, loni již 15 mil. Kč. Důvodů je několik – kromě jiného fakt, že lidé nechtějí riskovat, že se věcným darem nestrefí do vkusu obdarovaného. Své služby nabízí na internetu, ale také ve dvou vlastních prodejnách v pražských nákupních centrech. V nabídce jsou různé druhy adrenalinových zážitků, ale také třeba kurzy vaření či masáže, po kterých v poslední době roste poptávka. Certifikáty na zážitky slouží jako osobní i firemní dárky, případně jako incentivy. Novinkou v nabídce firmy jsou tzv. Black Boxes, tedy dárková balení několika různých miniatur parfémů, kosmetiky či kvalitního alkoholu, které slouží jako vzorky. Obdarovaný si vše otestuje a dle vlastního uvážení si vybere jeden produkt, který obdrží ve velkém balení. V souladu s tématem konference se Eva Ginzelová zamyslela i nad zážitky v regionech – řekla, že jde o poněkud problematickou oblast, neboť nabídka je omezená, avšak poptávka po zážitcích z regionů sílí. Ne každý klient z regionu je však za zážitkem ochoten cestovat. Je proto důležité rozšiřovat nabídku v regionech, lidé často vybírají zážitky podle lokální nabídky.

Kdo chce v současnosti být „in“, musí být také „free“ a „cool“. Ale může být „cool“ také vážná hudba? Kladnou odpověď na tuto provokativní otázku se svým příspěvkem pokusil dát prezident Znojemského hudebního festivalu Jiří Ludvík. Popsal vývoj kulturního života ve Znojmě v posledních letech. Ten je podle jeho slov tak bouřlivý, že v této době neuplyne ve městě měsíc, aby se v něm nekonal alespoň jeden hudební festival. Je tomu tak i díky aktivitám neziskových organizací. Ludvík připomněl historii znojemských hudebních festivalů, které se snaží klasickou hudbu zpřístupnit široké veřejnosti a hlavně mladé generaci. K tomu přispívají inscenace v netradičních a atraktivních prostředích, méně obvyklé aranže, spolupráce s Pavlem Šporclem a další aktivity. Z novinek zmiňme dohodu, která umožní některá představení festivalu uvádět v rajském dvoře minoritského kláštera, který vyniká skvělou akustikou a kapacitou 500 diváků. Do budoucna by se aktivity festivalu měly podle plánů Jiřího Ludvíka rozšířit i do jiných měst na Dyji.

Vstup do posledního bloku příspěvků obstaral Lukáš David, pedagog Soukromé vysoké školy ekonomické a také jednatel REMO-Agency, což je agentura poskytující zejména průvodcovské služby a doprovodný servis ve Znojmě, ale též na dalších místech Moravy. Za vznikem firmy stojí „pár kantorů, kteří se v létě nudili, a tak si založili agenturu“. Firma poskytuje služby jak jednotlivcům, tak skupinám či firmám. V nabídce má například programy pro rodiny či výlety na míru, od loňska také díky dotačnímu programu radnice zajišťuje pravidelné bezplatné prázdninové prohlídky Znojma. Ty se odehrávají dvakrát denně během letních prázdnin. Novinkou v nabídce je program Znojmem jako za časů renesance s měšťankou Kateřinou, který je určen rodinám s dětmi. Ty mohou vždy v pátek a v sobotu zábavnou formou nahlédnout do dávné historie města. Kuriozitou jsou prohlídky města v historickém automobilu, na popularitě získávají cykloprohlídky Znojma. Jak David informoval, ve městě se nyní připravuje první hlídané parkoviště pro cyklisty, které by mělo atraktivitu města pro tyto návštěvníky ještě zvýšit.

Místostarosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina nazval svůj příspěvek Jak zachraňujeme epopej a poezie živlů na jižní Moravě. Podstatnou část svého příspěvku věnoval popisu situace kolem Muchovy Slovanské epopeje. Toto dílo věnoval malíř hlavnímu městu, ovšem pouze za podmínky, že pro ně bude postaven pavilon. Do dnešního dne se tak nestalo, proto jsou plátna vystavena právě v Moravském Krumlově, kam jsou každoročně pražským magistrátem zapůjčována. Místostarosta Třetina konstatoval, že jeho město má na Slovanskou epopej morální právo, protože ji tamní odborníci kdysi zachránili a dodnes je o ni na moravskokrumlovském zámku náležitě pečováno. Ze zcela logických důvodů se město nechce díla vzdát – jeho věhlas pronikl do celého světa a je hlavním magnetem pro turisty. Jak Třetina poznamenal, soubor obrazů asi v Krumlově zůstane i v příštích letech, výstavba pavilonu by byla pro Prahu velkou finanční zátěží. V další části příspěvku Třetina hovořil o marketingové strategii města pro cestovní ruch a jejím naplňování – zazněly informace o cílené propagaci města, o novém logu, sloganu, webových stránkách apod.

Poslední příspěvek přednesl Miroslav Lancouch, předseda představenstva Vinařství Lahofer, tedy jedné z menších vinařských firem působících na Znojemsku. Obecněji pohovořil o vinařské tradici v této oblasti a déle se zastavil u novodobé historie, respektive u žhavé novinky, kterou je zcela nový systém zatřídění vín, který byl nedávno schválen. Nese název VOC Znojmo a jedná se o první apelační systém u nás, jakousi protiváhu současně používanému třídění postavenému na hodnotách zbytkového cukru. Při hodnocení VOC (Víno Originální Certifikace) jsou pro komisi podstatné senzorické vlastnosti vína, nikoli cukernatost hroznů. Důvody pro vznik systému byly marketingové, snahou vinařů bylo zviditelnit kvalitní vína z oblasti Znojemska. Lancouch seznámil posluchače s některými podmínkami pro zařazení vín do VOC. Dále pak informoval o aktivitách své firmy, mimo jiné o připravované stavbě stylového čtyřhvězdičkového hotelu Lahofer ve Znojmě.

Konec dobrý, všechno dobré

Tečkou za odborným programem konference Vítejte u nás byla konference tisková. Při té organizátoři mimo jiné vyjádřili spokojenost s premiérovým ročníkem akce a naznačili, že počítají s ročníky dalšími. Ty by se měly více otevřít také dalším regionům, objevit by se v nich měla nová témata a více akcentován by měl být rovněž přeshraniční význam akce.

Závěrem nezbývá než konstatovat, že první ročník, přestože byl připraven za pouhý měsíc, se vydařil. Sympatické je také to, že nezůstalo pouze u slov, některé z produktů, o kterých byla během konference řeč, si mohli účastníci vyzkoušet na vlastní kůži. V pauzách mezi jednáními mohli okusit produkty několika vinařských firem, připomenout si chuť tradičních znojemských okurek a seznámit se se službami a výrobky dlouhé řady společností z regionu. Večer pak byla pro zájemce připravena opulentní zvěřinová hostina s řízenou degustací znojemských vín, návštěva historického podzemí, prohlídka nočního Znojma v doprovodu průvodců v historických kostýmech a posezení ve sklípku. Dokonce se dá říci, že odborným i doprovodným programem si letos organizátoři nastavili laťku hodně vysoko. O tom, zda se podařilo stejné kvality dosáhnout i napřesrok, budeme samozřejmě také rádi informovat.

Text a foto: Petr Manuel Ulrych

www.vitejteunas.eu