Co kdy přinesl 10. říjen v našich dějinách? Většinou znamenal počátek nějaké nové éry. Tak třeba 10. říjen 1988, kdy padla tehdejší Federální vláda a všichni si už už říkali, „teď to ruplo“. Ale na to rupnutí jsme si museli ještě více jak rok počkat. A jak je tomu dnes? Dnes se vláda, potažmo Ministerstvo pro místní rozvoj, snaží svým návrhem novely zákona č. 159/99 Sb., nastolit u nás evropské podmínky turismu.
Co očekávali účastníci tiskové konference svolané na pátek 10. října 2003 do restaurace u Teddybärů v Praze? Šlo tu zjevně o zveřejnění osobních a firemních postojů k návrhu novely zákona č. 159/99 Sb. Jak hlásala pozvánka, „schválení předloženého znění návrhu zákona může nastolit monopol úzké profesní skupiny v cestovním ruchu a může cestovní ruch v ČR velmi výrazně poškodit“. Možná je to o tom, že někdo doposud opomíjený dostal možnost rozdávat karty v obasti koncesí průvodců. Možná je to o tom, že některým cestovním kancelářím současný stav přinejmenším vyhovuje, a proto koncesování průvodců odmítají. Ale otázka spíše zní, bude-li krom Prahy a některých dalších větších měst mít někdo na pořízení této licence, když odhad částky jednoho proškoleného průvodce se pohybuje v řádech desítek tisíc? To už může být pro některá města nepříjemné a pro takové Holašovice téměř likvidační. Český příjezdový cestovní ruch utrpěl mnoho ošklivých ran v očích zahraničních návštěvníků. Vše klient strávil a znovu přijel, ale známe jeho práh pomyslné trpělivosti? Snad ano, nebo lépe řečeno snad ho znají oponenti i předkladatelé novely zákona č. 159/99 Sb. včetně našich zákonodárců. Chci věřit tomu, že přijetím tohoto zákona nejen zrovnoprávníme pozici ČR v EU, ale nastaví se i takové podmínky, které nebudou příjezdovému cestovnímu ruchu bránit, ale budou ho podporovat.
Ale dejme prostor názorům povolanějších, kteří se buď osobně, nebo prostřednictvím naší ankety vyjádřili ke zmíněnému návrhu novely zákona, a připomeňme jen, že se tu projednávala pouhá jedna část z jeho mnoha částí a tou byla problematika průvodců.
Otázka pro pana Petra Dimuna, tiskového mluvčího MMR ČR. Jaký je postoj MMR ČR k novele zákona č. 159/99 Sb.? Domnívá se MMR ČR, že přijetí tohoto zákona narovná vztahy v našem příjezdovém cestovním ruchu?
Vzhledem k tomu, že MMR tuto novelu po diskuzi s odbornou veřejností vypracovalo a navrhlo, tak si za touto novelou stojí. Jako jedna z překážek rozvoje příjezdové turistiky byly ve spolupráci s Českou centrálou cestovního ruchu stanoveny nekvalitní služby tzv. černých průvodců. Proto vedle opatření, která se týkají cestovních kanceláří a která mají přinést větší jistotu pro zákazníky CK, jsou v novele zákona i opatření ohledně průvodcovské činnosti. Průvodcovská činnost je ve všech zemích EU s rozvinutým cestovním ruchem ošetřena velmi striktními nařízeními a pravidly, neboť i tam vědí, že kvalita služeb a jistota turisty jsou předpokladem pro to, aby svoji návštěvu v dané zemi zopakoval. My jsme na rozdíl od těchto zemí šli „minimalistickou“ cestou a systém je pro uchazeče o průvodcovskou činnost ze zahraničí – na rozdíl od jmenovaných zemí – výrazně otevřený.
Otázka pro zástupce společnosti Miki Travel Prague pana Tomia Okamuru. Co bude znamenat případné přijetí návrhu novely zákona č. 159/99 Sb pro cestovní kanceláře, které působí na našem trhu ve stejné oblasti, jako je ta Vaše?
Čím obtížnější bude získat průvodcovskou licenci, tím hůř nejen pro cestovní kanceláře, ale i pro regiony a lidi v nich. Stodesetihodinový kurz mimo bydliště znamená výdaj v řádu desítek tisíc a měsíc dojíždění. Vyřadíme ze hry seniory, kteří dosud v regionech provázejí. Z finančních důvodů znemožníme přivýdělek i například absolventům škol. Omezení počtu průvodců vydá cestovky na milost a nemilost licencovaným průvodcům. Ztíží se možnost průvodcovat Čechům v zahraničí. Tamní průvodci budou celkem logicky trvat na reciproční ochraně svého trhu. Češi si tak budou muset i nadále najímat drahé průvodce. Povinnost najímat pouze licencovaného průvodce znamená omezení prohlídek regionů. Pro Miki travel to znamená existenční ohrožení české pobočky.
Otázka pro paní Ing. Ivanu Vopálkovou, ředitelku Průvodcovské služby města Kutná Hora. Kde přesně spatřujete konflikt zákonů u předkládaného návrhu novely zákona č. 159/99 Sb. (zmíněný Švarc-systém) a co může znamenat jeho přijetí v důsledku pro regionální turismus v ČR?
K první části otázky o konfliktu zákonů. Zákoník práce v § 232, odst. 1) říká, že zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. § 13, odst. 2) novely zákona č. 159/99 Sb. uvádí, že účastníkem řízení (o udělení licence) je pouze FYZICKÁ OSOBA. Průvodcovská služba Kutná Hora je nositelem živnostenského oprávnění pro činnost „průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu“ jako PRÁVNICKÁ OSOBA, který při zaměstnávání průvodců dodržuje nařízení vlády č. 209/2001 Sb. o odborné způsobilosti. Novela zákona č. 159/99 Sb. předpokládá, že bychom pro HLAVNÍ ČINNOST společnosti najímali fyzické osoby s vlastním živnostenským oprávněním? – tedy návrat k tzv. Švarc-systému.
K druhé části otázky. V letošním roce se dále zvyšuje procento zahraničních návštěvníků Kutné Hory (cca 70 %). V regionech neexistují průvodci, kteří by byli schopni podávat výklad např. v japonštině, dánštině a podobně. Domnívám se, že všechny regiony jsou ochotny spolupracovat s incomingovými cestovními kancelářemi s cílem rozšířit znalost regionální problematiky jejich průvodců. Cestovní kanceláře by pak měly být garanty odborné úrovně svých zaměstnanců.
Otázka pro paní Janu Mocnerovou, předsedkyni výboru sdružení průvodců ČR.Podporuje Vaše Sdružení průvodců přijetí návrhu novely zákona č. 159/99 Sb.? Pokud ano, sdělte prosím čtenářům COT Business, v čem spatřujete přínos tohoto zákona ve vztahu k našemu příjezdovému cestovnímu ruchu?
Sdružení průvodců ČR uvítalo návrh zákona č. 159. Naše organizace se se svými dlouholetými iniciativami přímo podílí na vzniku zákona. Přínos zákona k příjezdovému cestovnímu ruchu pro návštěvníky vidíme nejen v zajímavém a bohaté výkladu o pamětihodnostech, ale i v nezkresleném a objektivním přiblížení naší historie i současnosti. Obavy z nedostatků průvodců v různých jazycích jsou naprosto liché. Každý rok je proškoleno tisíce odborných průvodců a začátkem 90. let byla profese průvodce dokonce zařazena do rekvalifikačních programů, průvodci tedy byli školeni za peníze daňových poplatníků. Odsouhlasením zákona se Česká republika jen zapojí do systému, který již dávno funguje v zemích EU, v turisticky rozvinutých zemích (Mexiko, Peru, Brazílie, Egypt, Tunisko atd.). Do systému se zapojilo i Slovensko, Maďarsko a Polsko.
Otázka pro poslance pana Jiřího Papeže, člena podvýboru cestovního ruchu parlamentu ČR. Jaké stanovisko zaujímá podvýbor cestovního ruchu, jehož jste členem, k návrhu novely zákona č. 159/99 Sb. a jaký bude Váš postoj při jeho případném schvalování?
V tuto chvíli nemohu samozřejmě hovořit za celý podvýbor, jehož jsem členem, avšak po diskuzích, které jsme zatím vedli, mám dojem, že se naše názory nebudou příliš lišit. Nechci se také zabývat smyslem celého zákona, o němž mám někdy své pochyby. Zaměřím se ve svém hodnocení především na ty části chystané novely, které mohou podle mého názoru vést k omezení přílivu turistů do ČR. Má zásadní výhrada je k ustanovením, kterými hodlá ministerstvo znemožnit průvodcovskou činnost zahraničním průvodcům. Dalším nesmyslným opatřením je navrhovaný povinný odborný kurz. Také v menších městech mimo Prahu by byl určitě problém nalézt odpovídajícího průvodce s potřebnou znalostí méně obvyklých jazyků, a v konečném důsledku by to mohlo mít za následek, že se zahraniční turisté budou těmto atraktivním místům v ČR vyhýbat. Věřím, že i v našem podvýboru najdeme dostatek sil k prosazení liberálního přístupu k podnikání a k uvolnění průvodcovské činnosti. Nezavírejme brány ČR před turisty z celého světa.
-LGS-