Zaostřeno na zahraniční návštěvníky: Plzeňský kraj

V osmé části seriálu o příjezdovém cestovním ruchu v krajích České republiky, jež čerpá mj. z výsledků rozsáhlého kontinuálního šetření pro Ministerstvo pro místní rozvoj a pro Českou centrálu cestovního ruchu – CzechTourism realizovaného společností STEM/MARK, se tentokráte zaměříme na Plzeňský kraj.

Plzeňský kraj se rozprostírá na jihozápadě České republiky. Severozápadně leží kraj Karlovarský, severovýchodně kraj Středočeský a na jihovýchodě kraj Jihočeský. Nejdelší hranici má však na jihozápadě s Německem, konkrétně se spolkovou zemí Bavorsko. Velmi výhodná je poloha regionu, nachází se na spojnici mezi hlavním městem Prahou a zeměmi západní Evropy. Svou rozlohou je třetím největším krajem v České republice, avšak počtem obyvatel se řadí až na deváté místo. Po sousedním Jihočeském kraji je totiž druhým nejméně zalidněným krajem v České republice.

Centrem kraje je město Plzeň, hospodářská, kulturní i společenská metropole celých západních Čech. Město si získalo světový věhlas především výrobou piva značky Plzeňský Prazdroj. Historický střed Plzně, založené v roce 1295 českým králem Václavem II. na soutoku čtyř řek, byl díky značnému množství zachovalých památek prohlášen městskou památkovou rezervací. Městu vévodí gotický chrám sv. Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží v Česku. Zajímavé je i historické podzemí, které svým rozsahem cca 20 km patří k nejrozsáhlejším ve střední Evropě. K přírodním zajímavostem v Plzni patří Bolevecká rybniční soustava, což je z technického i krajinářského hlediska unikátní pozdně gotické dílo z 15. století. Je zde hustá síť rekreačních a turistických cest. K dalším často navštěvovaným místům patří Zoologická a botanická zahrada města Plzně a vrchy v okolí Plzně: Krkavec, Chlum a Sylván s roz­hlednami.

Ke kulturním památkám kraje patří barokní zámek Manětín, klášterní konvent v Plasích (národní kulturní památka), zříceniny gotických hradů Radyně a Buben, renesanční zámek Kaceřov, zřícenina hradu Rabštejn nad Střelou, renesanční zámek Horšovský Týn, vodní hrad Švihov, zámek Kozel, barokní zámek Nebílovy, zámek Lužany, klášter v Kladrubech, hrad Kašperk, zřícenina gotického hradu Libštejn a mnoho dalších. Také Domažlice a jejich tradiční každoroční srpnové Chodské slavnosti přitahují pozornost mnoha návštěvníků.

Výborné podmínky pro letní i zimní rekreaci nabízí Šumava díky svým četným turistickým i cykloturistickým stezkám. Pro sjezdové i běžecké lyžování je zde mnoho upravovaných sjezdovek a běžeckých tras. K rekreaci a zlepšení zdravotního stavu je možné využít pobytu v Konstantinových Lázních, které jsou zaměřeny na prevenci, léčbu a rehabilitaci kardiovaskulárních chorob, na léčení pohybového aparátu a dýchacího ústrojí. K dalším místům vhodným pro rekreaci v kraji patří přehradní nádrž Hracholusky a vodáky hojně využívaná řeka Berounka.

Již tradičně se nejdříve podíváme na cestovní ruch z pohledu využívání hromadných ubytovacích zařízení (HUZ), jehož statistiku pravidelně monitoruje Český statistický úřad. V roce 2015 měl Plzeňský kraj celkem 521 HUZ, což je v mezikrajském srovnání osmý nejvyšší počet. Počtem lůžek, který činil 28 500, je Plzeňský kraj v mezikrajském srovnání na devátém místě. V roce 2015 pobývalo v HUZ bez mála 650 000 hostů, což představuje až 10. místo. Zahraniční návštěvníci se na těchto statistikách podílejí 36 procenty (234 000), což je v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší podíl zahraničních návštěvníků po Praze a Karlovarském kraji. Příznivá, z pohledu zájmu zahraničních návštěvníků, je i skutečnost, že Plzeňský kraj zaznamenal v roce 2015 v mezikrajském srovnání druhý nejvyšší meziroční nárůst v počtu zahraničních návštěvníků (nárůst o více než 15 %) a vzrostla i průměrná délka pobytu.

Graf 1 – Charakteristiky zahraničních návštěvníků Plzeňského kraje a České republiky (v %)

Zdroj: STEM/MARK

Ze zjištění společnosti STEM/MARK o zahraničních návštěvnících kraje vyplývá, že Plzeňský kraj je krajem se čtvrtým největším počtem zahraničních návštěvníků po Praze, Jihomoravském a Karlovarském kraji. Ročně navštíví kraj v průměru 2,1 mil. zahraničních návštěvníků.

Příjezdovému cestovnímu ruchu v Plzeňském kraji dominují nákupní návštěvy Němců. Kraj geograficky patří do skupiny krajů výlučně sousedících s Německem (mimo Plzeňský sem patří kraje Karlovarský a Ústecký), která by se dala souhrnně pojmenovat jako nákupní. Nákupy jednodenních návštěvníků ve všech těchto krajích dominují nad všemi ostatními důvody návštěvy. Z trojice krajů je nákupní motiv v Plzeňském kraji druhý nejsilnější (po Ústeckém kraji).

Převažující podíl nákupních návštěv je hlavním důvodem toho, že skladba zahraničních návštěvníků Plzeňského kraje je velmi homogenní.

Většinu návštěvníků kraje tvoří jednodenní návštěvníci. V porovnání s ostatními kraji je podíl jednodenních návštěvníků druhý nejvyšší (opět po Ústeckém kraji). Ročně jich do Plzeňského kraje přijede v průměru 1,8 milionu, což představuje 18 procent všech jednodenních návštěvníků, kteří přijeli do ČR. Skladba návštěvníků Plzeňského kraje z hlediska státu trvalého pobytu je velmi homogenní, většinu představují Němci (91 %). Nakupující jsou zvyklí k nám jezdit velmi pravidelně. Díky tomu je frekvence návštěv v Plzeňském kraji nadprůměrná.

Graf 2 – Odhad počtu zahraničních návštěvníků Plzeňského kraje a jejich výdajů

Zdroj: STEM/MARK

Turisté představují pouze 15 procent všech zahraničních návštěvníků Plzeňského kraje. Rovněž se jedná nejčastěji o Němce, i když jejich podíl není tak jednoznačný (3/5). 38 procent turistů přijíždí do kraje na dovolenou, 37 procent navštívit své příbuzné a známé. Průměrná délka pobytu turistů je podprůměrná, ale na druhou stranu turisté jezdí často. Polovina se jich ubytovává v soukromí. V celorepublikovém srovnání využívají turisté častěji placené ubytování v soukromí.

Plzeňskému kraji patří v ukazateli celkových výdajů jednodenních návštěvníků prvenství. Ročně utratí jednodenní návštěvníci Plzeňského kraje 3,3 mld. Kč, což představuje zhruba 18 procent celkových výdajů všech jednodenních návštěvníků. Díky nízkému podílu turistů jsou celkové výdaje zahraničních návštěvníků Plzeňského kraje až páté nejvyšší. Nákupní kraje spojuje to, že pouze velmi malá část výdajů je placena před návštěvou ČR. Rovněž skladba spotřebního koše je v těchto krajích podobná. Největší část výdajů plyne na nákup zboží a pohonných hmot.

Návštěvníci Plzeňského kraje nemají potřebu cestovat do dalších krajů. Centrem zájmu jsou příhraniční nákupní místa – Folmava, Železná Ruda a Rozvadov. Mezi TOP 5 navštívenými místy je i od hranic poměrně dosti vzdálená Plzeň, která je cílem zejména turistů.

Pozn.: Zdrojem informací pro článek byl projekt Příjezdový cestovní ruch (STEM/MARK pro MMR a CzT) a data z webu ČSÚ

Markéta HájkováSTEM/MARK
analytička výzkumů cestovního ruchu