Přihlášení
/
Registrace

Zaostřeno na zahraniční návštěvníky: Moravskoslezský kraj

16. 11. 2016

Authors

Předposlední díl seriálu o příjezdovém cestovním ruchu v krajích České republiky, jenž čerpá mj. z výsledků rozsáhlého kontinuálního šetření pro Ministerstvo pro místní rozvoj a pro Českou centrálu cestovního ruchu – CzechTourism, realizovaného společností STEM/MARK, je věnován specifikům zahraničních návštěvníků Moravskoslezského kraje.

Kraj leží na severovýchodě České republiky a tvoří jednu z jejích nejokrajovějších částí. Na severu a východě hraničí s polskými vojvodstvími – Slezským a Opolským a na jihovýchodě s Žilinským krajem na Slovensku. V rámci krajského uspořádání ČR sousedí s Olomouckým krajem a na jihu se letmo dotýká kraje Zlínského. Příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti efektivní spolupráce ve výrobní sféře, rozvoji infrastruktury, v ochraně životního prostředí, v kulturně-vzdělávací činnosti a především v oblasti turistického ruchu. Svou rozlohou je šestým největším krajem v České republice a počtem obyvatel zaujímá třetí místo po Středočeském kraji a Praze.

Tradičními kulturními centry regionu jsou Ostrava, Opava a pro území Těšínska, s významnou polskou menšinou, Český Těšín. V kraji nalezneme velké množství divadel, muzeí, galerií a kin. V Ostravě dále sídlí mezinárodně známá Janáčkova filharmonie. Leží tu ale také Stodolní ulice, kde se většinou hraje úplně jiná hudba. Milovníci literatury mohou využívat více než 400 knihoven. Města a obce nabízejí pestrou škálu sportovního vyžití prostřednictvím stadionů, víceúčelových hal a stovek hřišť, tělocvičen, koupališť a bazénů.

Kromě kulturního a sportovního vyžití ve městech a obcích poskytuje malebná a pestrá příroda severní Moravy a Slezska nesčetné možnosti pro rekreaci, turistiku, poznávání kulturních památek a léčebné pobyty. V letním období skýtá region díky rozsáhlé síti (cyklo)turistických tras podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku, v zimě pak jsou horské celky Hrubého Jeseníku a Beskydy vyhledávanými centry běžeckého a sjezdového lyžování.

Moravskoslezský kraj se může pochlubit mnoha kulturními památkami, na jeho území se nacházejí městské památkové rezervace a zámeckými skvosty kraje jsou sídla v Hradci nad Moravicí, v Raduni, v Kravařích na Opavsku či ve Fulneku. Mezi nejvýznamnější hrady patří Sovinec na Rýmařovsku, Starý Jičín a Hukvaldy v Pobeskydí. Specifikem regionu jsou podmínky pro průmyslovou turistiku.

Fandové vodních sportů s oblibou sjíždějí řeku Moravici nebo Odru, ti, kdo dávají přednost rekreaci u vodních ploch, navštěvují nádrže Žermanice a Těrlicko, v menší míře zatím Slezskou Hartu. Lázeňství v kraji reprezentuje využití léčebných účinků jodobromové vody v lázních Darkov či nové lázeňské sanatorium v Klimkovicích s architektonicky zajímavými budovami.

Graf 1 – Charakteristiky zahraničních návštěvníků Moravskoslezského kraje a České republiky (v %)

Zdroj: STEM/MARK

Ještě než se podíváme na výsledky z výzkumů STEM/MARK, tradičně krátce nahlédněme do statistik Českého statistického úřadu. V roce 2015 měl Moravskoslezský kraj celkem 576 hromadných ubytovacích zařízení (HUZ), což je v mezikrajském srovnání sedmý největší počet. Počtem lůžek je na osmém místě, v roce 2015 disponoval necelými 30 000 lůžky. V roce 2015 pobývalo v HUZ kraje celkem 775 000 hostů (8. místo). Zahraniční návštěvníci se na tomto počtu podílejí necelou čtvrtinou (184 000). Počet hostů ubytovaných v HUZ Moravskoslezského kraje meziročně vzrostl (u všech hostů o 10 %, u nerezidentů dokonce o 15 %).

Ze zjištění společnosti STEM/MARK o zahraničních návštěvnících vyplývá, že ročně přijede do Moravskoslezského kraje 1,3 mil. zahraničních návštěvníků. Toto číslo představuje 7 procent všech návštěvníků ČR a Moravskoslezskému kraji patří osmé místo v pořadí návštěvnosti. Deváté místo patří kraji v ukazateli celkových výdajů. Ročně utratí zahraniční návštěvníci Moravskoslezského kraje celkem 2,8 mld. Kč. Průměrná celková částka na osobu a den činí 946 Kč a v porovnání s ostatními kraji ČR je vůbec nejnižší.

Jednodenní návštěvníci tvoří většinu návštěvníků Moravskoslezského kraje (82 %). Tři čtvrtiny jednodenních návštěvníků jsou Poláci, čtvrtina Slováci. Jednodenní návštěvníci z jiných zemí do kraje prakticky nejezdí. Tři pětiny jednodenních návštěvníků přijíždí do Moravskoslezského kraje na nákupy (téměř všichni jsou Poláci). V porovnání s celorepublikovým průměrem je podíl nakupujících podprůměrný. Naopak častěji jezdí jednodenní návštěvníci do Moravskoslezského kraje na výlety (29 %), případně za příbuznými.

Graf 2 – Odhad počtu zahraničních návštěvníků Moravskoslezského kraje a jejich výdajů

Zdroj: STEM/MARK

Turisté tvoří mezi návštěvníky Moravskoslezského kraje menšinu (18 %). Nejčastěji se jedná o Slováky (29 %) a Poláky (24 %). Každý 3. turista Moravskoslezského kraje přijíždí z některé z nesousedních zemí, nejčastěji z Velké Británie a Francie. Na návštěvy příbuzných a známých přijíždí 38 % turistů a třetina za prací. Právě návštěvy příbuzných a známých i pracovní pobyty jsou v Moravskoslezském kraji zastoupeny nadprůměrně. Skupina turistů na pracovních pobytech je z hlediska státu trvalého pobytu velmi různorodá. Dvě pětiny tvoří turisté z nesousedních zemí. Tři ze čtyř turistů na pracovních pobytech navštíví Ostravu. Díky nadprůměrnému zastoupení návštěv příbuzných a známých využívají turisté častěji ubytování v soukromí a délka pobytu je podprůměrná.

Pouze každý desátý návštěvník Moravskoslezského kraje navštíví i další kraje – nejčastěji Prahu, Jihomoravský a Zlínský kraj. Centrem zájmu jsou příhraniční nákupní města – Český Těšín, Jablunkov a Bohumín. Téměř polovina turistů navštíví Ostravu, na dalších dvou místech jsou místa mimo Moravskoslezský kraj – Praha a Brno.

Kromě šetření příjezdového cestovního ruchu realizoval STEM/MARK v letech 2012–2013 projekt „Zpracování marketingových analýz a výzkumů v rámci projektu Moravskoslezský kraj – Kraj plný zážitků II“. Předmětem projektu bylo měření spokojenosti a loajality návštěvníků Moravskoslezského kraje, benchmarking s vybranými kraji ČR a vyhodnocení propagačních aktivit Moravskoslezského kraje, který byl také zadavatelem výzkumu.

V rámci projektu bylo dotázáno více než 9 000 respondentů a výsledky a závěry byly využity při tvorbě „Strategie řízení cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji“, jejímž cílem je nastavení efektivního modelu řízení cestovního ruchu na území kraje, včetně řízení lidských zdrojů působících napříč subjekty v cestovním ruchu.

Pozn.: Zdrojem informací pro článek byl projekt „Příjezdový cestovní ruch“ (STEM/MARK pro MMR a CzT), projekt „Zpracování marketingových analýz a výzkumů v rámci projektu Moravskoslezský kraj – Kraj plný zážitků II“. (STEM/MARK pro Krajský úřad Moravskoslezského kraje) a informace z webu ČSÚ.