O tom, že byly loňské povodně pohromou pro kempy podél vodních toků, není sporu. Vrásky na čele ale přidělaly i těm, kteří by měli být „za vodou“. Doslova i obrazně. S potížemi se potýkaly i hotely nejvyšších kategorií, které ale měly šanci se „zahojit“ na účastnících summitu NATO. Stalo se tak skutečně? To byla má první otázka pro generálního ředitele pražského hotelu Jalta Ing. Víta Škrétu.
Minulá sezona nebyla nejlepší. Nejenže se plně projevily obavy z terorismu, ale navíc v období, kdy se již očekával vzestup turistického ruchu, přišla srpnová povodeň. Jak se nám později při diskuzích především se zahraničními partnery ukázalo, největší hrozbou byla obava z úniku chemických látek z našich zatopených chemiček. Uplynulá sezona proto byla již v srpnu ztracena, ani následné akce typu NATO ji nemohly zachránit. Výsledkem je pokles obsazenosti zhruba o 5 % a pokles příjmů o 15 %, způsobený hlavně silnou korunou.
Neměl na tyto ukazatele vliv i neustále rostoucí počet hotelů vyšších kategorií v Praze? Jak vidíte aktuální situaci v f1 této oblasti a kam podle vás konkurenční boj směřuje?
Počet hotelů vyšší než střední kategorie skutečně stále vzrůstá. Otázkou je, nakolik přání majitelů vyjádřené počtem natištěných hvězd koresponduje se skutečnou kvalitou. Snaha nadhodnocovat zařazení bohužel nekoresponduje s cenovou politikou. Neexistuje vůle dohodnout jisté cenové mantinely a domnívám se, že nakonec ztrácíme všichni. Ani profesní zájmové organizace nejsou jednotné v názoru, zda vytvořit klasifikační předpis pro zařazení ubytovacího nebo restauračního zařízení, spíš převládá názor nechat prostor pro volnou soutěž. Výsledkem je obrovský tlak cestovních kanceláří na výši smluvních cen. Ten, kdo vyšší kategorii jen předstírá a nedrží cenu odpovídající kategorie, poškozuje ostatní svou nízkou cenou a cestovní kanceláře této situace pochopitelně využívají. Jednání pro nastávající sezonu jsou velmi obtížná.
Projevily se nějak události posledních let na geografické struktuře vaší klientely?
Nejde jen o otázku posledních let, k těmto změnám dochází již delší dobu. Jak jsem praktickou zkušeností zjistil, v průběhu let po „sametu“ se struktura klientely z hlediska národnostního složení změnila dost podstatně. Po roce 1989 dlouho vedli němečtí hosté, vystřídali je Italové a nyní vedou hosté z Velké Británie a Irska. Souvisí to s bezpečnostní a ekonomickou situací v té které zemi, kurzem zahraničních měn k české koruně a cenou dopravy. Stejně tak se mění složení hostů z hlediska rozdělení na obchodní a turistickou klientelu. Rozvoj informačních technologií se odráží i v této oblasti.
Co jste připravili nového pro rok 2003? S jakými očekáváními vzhlížíte k tomuto roku?
I letos hodláme pokračovat v úsilí o zvýšení podílu japonské klientely. Nabízíme japonskou snídani, sushi, japonské menu i japonskou kuchyni Teppanyaki. Z povahy japonského zákazníka přitom vyplývá, že jde o běh na dlouhou trať. Věříme ale, že se tato naše dlouhodobá příprava a dosahovaná kvalita v dalších obdobích zhodnotí.
Petr Manuel Ulrych