Naše nejvýznamnější empírová památka – zámek Kačina (dnes sídlo Muzea českého venkova) – v loňském roce odliv turistů nepocítila. Navštívilo ji kolem 20 000 lidí, tedy řádově o několik stovek více než v roce 2008. Podle ředitele Pavla Nováka je to výsledek propagační kampaně, kterou muzeum loni obdrželo jako odměnu za prvenství v jedné z kategorií soutěže Ceny Kudy z nudy.
„Na rozdíl od naprosté většiny jiných turistických objektů v okolí jsme návštěvníky neztratili,“řekl Novák. Přitom začátek sezony byl podle něj problematický. Návštěvnost zprvu klesla na 85 procent roku 2008, pak ovšem přišel úspěch v soutěži a lidí začalo přibývat. Muzeum chce tento pozitivní trend udržet, a připravuje proto na nadcházející sezonu řadu novinek. Patří mezi ně například nová expozice nazvaná Český a moravský venkov v proměnách staletí, která proběhne v rekonstruovaných místnostech v 1. patře zámku. Chystaná výstava se bude věnovat transformaci venkova od pravěku do současnosti, ale nebude se týkat jenom zemědělství. Seznámí zájemce i s tím, jak se lidé kdysi stravovali, oblékali a bydleli. Pobyt na zámku také zpestří víkendová představení poděbradských ochotníků. Nastudovali původní hru z historie majitelů zámku, rodiny Chotků. Na podzim bude v muzeu otevřena výstava o houbách, která přiblíží tradice houbaření nejen v Česku, ale v celé v Evropě. V loňském roce muzeum poprvé přišlo se vzdělávacími programy zaměřenými na historii venkova, s kterými bude letos pokračovat. Erudovaná lektorka bude zároveň vyjíždět do škol a ústavů sociální péče. Témata načerpá z muzejních sbírek, v nichž je řada exponátů, které dosud návštěvníci neměli možnost vidět.
 Revitalizace parkové zeleně proběhne v několika etapách |
Výraznou proměnou by měl projít také zámecký park, který dostane původní podobu z 19. století. Náklady na jeho rekonstrukci jsou přes 60 milionů korun. Obnova se uskuteční po etapách podle toho, jak se podaří zajistit finanční zdroje. Letos se začne s úpravami vegetace, které potrvají tři roky. Muzeum českého venkova na ně dostalo evropskou dotaci 20 milionů korun. Anglický park založil roku 1789 Jan Rudolf Chotek (1748 až 1824), který nechal dovážet a na svém panství vysazovat cizokrajné dřeviny. Na Kačinu se tak dostaly tyrolské modříny, kaštanovníky, akáty, pinie či moruše. Sázely se tam také jírovce, jeřáby, vrby či buky nebo topoly. „Ve své době to byly zajímavosti, nyní jsou tyto stromy zdomácnělé,“ dodal Novák. V parku rostla také katalpa, která už bohužel dožila. „Pyšní jsme na jeden z největších tisů v republice. Byl pravděpodobně vysazen už v době zakládání parku. Vnímáme ho jako veliký rozložitý keř, ale ve skutečnosti je to strom,“uvedl ředitel. Vznik parku zřejmě pamatuje i obrovský akát, který má obvod kmene čtyři až pět metrů. Původně to bylo asi několik stromů, které srostly.
Evropská dotace se týká pouze obnovy vegetačních prvků, tedy stromů a keřů. Velké travnaté plochy kolem zámku už nezahrnuje. Na ně přijde řada v dalších etapách, stejně jako na úpravy cest, kamenné zídky, kapličky, altánu nebo přeložky sítí. Obnovovat cesty v parku muzeum začalo už loni. Dostalo na to dva miliony korun od ministerstva zemědělství. „Vznikne nový návštěvnický okruh parkem, který umožní vnímat dálkové pohledy na zámek, které dosud nebyly možné,“poznamenal ředitel. Na projektu obnovy parku spolupracovali architekti s lednickou zahradnickou fakultou. Původních dokumentů, z nichž mohli vycházet, se moc nedochovalo. Velkým pomocníkem byly katastrální mapy z roku 1838, které zachytily areál v jeho vrcholné fázi. Park byl založen v souvislosti s přípravou staveniště zámku. Když se do něj Chotkové roku 1823 přestěhovali z Nových Dvorů, bylo už jejich sídlo obklopeno vzrostlou zelení. Park má rozlohu asi 200 hektarů, v majetku muzea je desetina. Zbytek vlastní Lesy ČR, které podle Nováka také připravují jeho revitalizaci. Chtějí například obnovit novodvorskou alej a rybník, rozšířit travnaté plochy, vybudovat nové cesty. Soukromý investor navíc plánuje obnovit v sousedství parku vinice.
Zámek Kačina si nechal postavit jako svoje reprezentační sídlo v letech 1806 až 1824 Jan Rudolf Chotek, tehdejší prezident gubernia a nejvyšší purkrabí Království českého. Stavba je zasazena do rozsáhlého přírodně krajinářského parku. Chotkové žili na Kačině a v nedalekých Nových Dvorech až do roku 1911, kdy jejich zdejší větev vymřela. Velkostatek se zámkem pak zdědil Quido Thun Hohenstein, který ale majetek předlužil a ten tak skončil v konkurzu. Během druhé světové války ho v nucené dražbě koupila nacistická mládežnická organizace Hitlerjugend a v roce 1945 byl znárodněn. V roce 1950 zámek získalo Národní zemědělské muzeum, které zde postupně vybudovalo svoje expozice.
Text: -čtk; -japo-
Foto: Jan Pomykal