Hodiny tikají a neúprosně odměřují časovou úsečku, na jejímž konci svítí 16. 4. 2014. Datum, které může být fatálním pro kongresový turismus v hlavním městě. Nebude-li v tento den vypořádán obří dluh Kongresového centra Praha (KCP), metropole přijde o vlajkovou loď své kongresové flotily. Budoucnost konferenčního centra mají nyní ve svých rukou pražští zastupitelé, kteří mají orgánům KCP udělit mandát k záchranným krokům.

Smyslem tohoto článku není hledat viníky stávající situace Kongresového centra Praha či polemizovat o tom, zda byl ten který krok v minulosti správný či nikoli. Podstatné je, že za rok a půl jsou splatné obligace ve výši 55 mil. eur. Tyto prostředky byly v minulosti spolu s dalšími úvěry a nemalými vlastními zdroji využity na rekonstrukci a dostavbu KCP pro potřeby uspořádání Výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky v roce 2000. Stát převzal prostřednictvím ministerstva financí záruky za úhradu obligací, přičemž KCP muselo za tuto garanci zastavit ve prospěch státu veškerý svůj nemovitý majetek. Na dofinancování rozdílu mezi výší částky, kterou KCP získalo emisí obligací, a celkovou potřebou finančních prostředků si KCP ještě muselo vzít úvěry od konsorcia bank ve výši 900 mil. Kč a další skoro miliardu investovat z vlastních zdrojů.

Sumu 55 mil. eur (plus úroky) KCP vlastním provozem v žádném případě nevydělá, a je proto hledat pomoc. Klíčový je v tomto ohledu postoj Prahy, coby hlavního akcionáře. A ten je v posledních měsících více než příznivý. Radní hlavního města s odpovědností za cestovní ruch Václav Novotný jej v rozhovoru pro COT business formuloval takto: „Jsme si vědomi, že kongresový turismus je jedním z významných segmentů cestovního ruchu v Praze. Jsme si vědomi toho, že výdaje na kongresový turismus jsou výrazně vyšší než v ostatních segmentech. A jsme si rovněž vědomi, že kongresy nad 1 500 účastníků není kde jinde v České republice pořádat než v KCP. KCP je pro nás tedy významné, město si ho chce udržet, chce být jeho zřizovatelem a chce ho dále rozvíjet." Základním předpokladem však je, že se do roku 2014, kdy bude splatný dluh KCP, podaří kongresové centrum oddlužit, resp. jeho dluh refinancovat. To je základní mise, kterou byly pověřeny v nedávné minulosti dramaticky obměněné orgány KCP, tedy dozorčí a správní rada. Mandát pro řešení by měly získat od zastupitelstva.

Zásadním podkladem pro rozhodování zastupitelstva by měla být studie, kterou nechalo město zpracovat, a která by měla popsat pro a proti možných scénářů budoucího vývoje KCP. Výběrové řízení na zpracování studie vyhrála společnost EEIP, v jejímž čele stojí ekonom Michal Mejstřík. Výsledky měly být k dispozici již v září tohoto roku, harmonogram se ale posunul a nad závěry studie by měli pražští zastupitelé rokovat až tento měsíc. A jaké že varianty jsou teoreticky ve hře?

KCP skončí v konkurzu

Prvoplánově nejekonomičtější je z hlediska města varianta, kterou by si zřejmě nepřál žádný z profesionálních organizátorů kongresů či jiných subjektů zabývajících se kongresovým cestovním ruchem v Praze. Václav Novotný ji lakonicky popisuje takto: „Necháme to být, nikomu nic nezaplatíme a 16. dubna 2014 vyhlásíme konkurz na Kongresové centrum Praha, které nebylo sto dostát svým dluhům." V takovém, podotkněme, že opravdu krajním, resp. naprosto hypotetickém případě, by dluhy za KCP musel zaplatit stát. Prahu by sice toto řešení téměř nic nestálo, město by ale přišlo o své největší kongresové kapacity. Na druhou stranu lze předpokládat, že by asi nikdo neměl odvahu budovu zbořit či přestavět pro zcela jiné účely, KCP by tedy nejspíše fungovalo dál, ovšem v režii státu. Prostory pro pořádání velkých kongresů by se z města nevytratily. „Toto řešení by samozřejmě bylo z hlediska Prahy nejlevnější, ale rozhodně si nemyslím, že by to bylo řešení strategické a správné, pokud se Praha chce profilovat jako město charakteristické mimo jiné segmentem kongresového turismu. Tuto infrastrukturu bychom si prostě měli být schopni udržet, protože nad jistou kriteriální hodnotu počtu účastníků zkrátka kongresy jinde než v KCP dělat nejde," argumentuje Václav Novotný. Intenzivním zájmem Prahy bylo a je si kongresové centrum ponechat. „Říkám to já, říká to primátor a říká to i převaha pražských zastupitelů," uvádí Novotný.

Problém je v tom, že KCP, jakožto akciová společnost a tedy subjekt soukromého práva, nemůže přijmout finanční pomoc od města, jakkoli je tato v současné ekonomické situaci utopická. „Nemáme prakticky žádné možnosti, jak tam přijít a říct ‚tady máte miliardu‘. Nehledě na to, že takovými prostředky ani město aktuálně nedisponuje," poukazuje Novotný na finanční situaci města a zároveň na institut nedovolené podpory, který je platný v Evropské unii. Jedinou legální možností města, jak do KCP „nalít" prostředky, by proto bylo navýšení základního kapitálu. Jenže kde nic není, ani magistrát nebere…

Prodej zbytného majetku

Jedním z reálných řešení, jak KCP udržet v majetku města, je rozprodej tzv. zbytného majetku. O této variantě se hovořilo již před časem – konkrétně byla řeč o hotelu Holiday Inn Prague Congress Centre, budově Business Centra a možná i zatím nevyužívaných pozemcích náležejících ke KCP (cca 4 100 m2). Na prodej zbytného majetku bylo již dokonce letos v březnu vypsáno výběrové řízení, to však bylo na konci června zrušeno. Jako důvod byla uvedena nutná úprava podmínek výběrového řízení. Rozhodující bude v tomto ohledu právě již několikrát zmiňovaná studie. Ta by měla například pomoci v hledání odpovědi na otázku, zda je v současnosti na prodej majetku ta správná doba. Ceny realit jsou přece jen v důsledku ekonomické krize stlačeny hluboko pod úroveň, které dosahovaly před deseti lety. A v jakých intencích se budou pohybovat v dalších letech, se nyní dá jen spekulovat.

Půjdou úředníci do hotelu?

Radní Václav Novotný raději hovoří o variantě, kdy by město samo svůj majetek exploatovalo. V takovém případě by se do prostor stávajícího hotelu a business centra mohli přestěhovat magistrátní úředníci, čímž by město podle Václava Novotného ušetřilo nemalé prostředky za pronájem prostor ve Škodově paláci v Jungmannově ulici. Láká vás představa lepých úřednic přijímajících návštěvníky v útulných hotelových pokojích? Pak vám neradi bereme iluze. Pokoje i další prostory hotelu by samozřejmě byly upraveny tak, aby co nejlépe vyhovovaly novému účelu. Podle radního Novotného by tato transformace ani nestála mnoho peněz, protože hotel a business centrum byly stavěny jako multifunkční prostory, s kterými lze operativně nakládat dle aktuální potřeby. Na základě nájemného, které by město KCP platilo, by pak vznikla dostatečná příjmová základna, která by umožnila dluh refinancovat. KCP by si pochopitelně musel vzít bankovní půjčku, tu by však nemělo být problém získat. Co už může být pro refinancující banku větší jistotou než situace, kdy by si město pronajímalo prostory u společnosti, kterou stoprocentně vlastní?

Činnost KCP jako takového by pochopitelně novým využitím hotelu a business centra nebyla nikterak omezena či podvázána. A k ubytování zhruba 500 hostů (taková je aktuální kapacita hotelu Holiday Inn Prague Congress Centre) by bez problémů posloužily další hotely v blízkosti kongresového centra.

Přínosy kongresového centra

Kongresy od určité velikosti jinde než v KCP pořádat nelze

„Jsem rád, že došlo k posunu postoje města, coby našeho hlavního akcionáře. Dříve jsme byli vnímáni jako černá díra na peníze, dnes konečně převládá pohled na KCP jako na instituci, díky které Praha jako kongresová destinace vzkvétá," uvedl na nedávné tiskové konferenci generální ředitel KCP Michal Kárník. A fakt, že slova o rozkvětu destinace nejsou mlácením prázdné slámy, se dají doložit i pomocí statistik. Ty hovoří o tom, že KCP loni hostilo 262 akcí, do prestižního žebříčku ICCA jich ovšem bylo kvůli tvrdě nastaveným kritériím započítáno jen 15 (což je asi 15 procent ze všech pražských kongresových akcí ve statistikách ICCA). I ty ale měly nezanedbatelný význam – pakliže celkové loňské tržby KCP za nájemné přesáhly 106 mil. korun, oněch 15 akcí započítaných do statistik ICCA vygenerovalo tržby přesahující 55 mil. korun.

Přínos KCP pro rozpočet města či státu je zcela zřejmý. Akcí konaných v KCP se loni zúčastnilo 30 550 delegátů (tedy asi 69 procent všech, kteří loni přijeli v rámci MICE akcí do Prahy). A vyjdeme-li z informací Prague Convention Bureau, které říkají, že průměrný účastník kongresové akce utratí v Praze denně 8 000 korun a že průměrná délka akce dle ICCA je 3,78 dne, dojdeme k závěru, že v loňském roce vygenerovalo KCP bezmála 924 mil. korun. Dle studie společnosti KPMG o přínosech cestovního ruchu pro destinaci připadne státu z této sumy asi 377 mil. korun. Pokud bychom pro výpočet použili statistiky ICCA (hovoří o denních útratách na jednoho účastníka ve výši 726,3 USD, z čehož 159,8 USD představuje registrační poplatek), došli bychom ke zjištění, že KCP loni vygenerovalo výnosy ve výši 1,35 mld. Kč (bez registračních poplatků).

Výběr z akcí naplánovaných do KCP na léta 2013–2014

Rozhoduje se v těchto dnech

Výsledky studie by měly být známy, resp. pražskému zastupitelstvu prezentovány, nejspíše během tohoto měsíce. Je možné, že se objeví ještě jiná varianta řešení dluhu, než kterou jsme naznačili na předchozích řádcích. Město však bude v každém případě preferovat varianty, v kterých se počítá s tím, že KCP zůstane v jeho majetku. „Ukáže-li se, že daná varianta je schopna uhradit nejen dluh KCP, ale také jeho vnitřní dluh vzniklý nerozvojem centra, bude rozhodování jednoznačné," naznačuje Václav Novotný, jaké kriterium bude použito při volbě řešení, jež bude předloženo zastupitelům. Jisté je podle předsedy představenstva KCP Zdeňka Hrubého jedno – studie společnosti EIPP nebude studií pro studii. Jde do tuhého a je třeba už opravdu jednat. Situaci v KCP budeme samozřejmě dále sledovat a o vývoji budeme čtenáře informovat.

Text: -pmu-; Foto: Prague Convention
Bureau, CzechTourism a -pmu-

Proč potřebujeme KCP?

Tuto otázku jsme položili prezidentovi Prague Convention Bureau Sanjivu Surimu.

„V Praze žiji už 21 let a dosud jsem nikdy neviděl takovou spolupráci s městem, jakou zažíváme poslední rok a půl. Věřím, že bude-li spolupráce tímto stylem pokračovat i nadále, podaří se nám naplnit cíl, který si Prague Convention Bureau stanovilo, a sice dostat Prahu do roku 2015 z 19. příčky v žebříčku ICCA do TOP 10 kongresových měst světa, respektive do světové první pětky do roku 2020," říká obecně Suri. Cíl je to sice ambiciózní, nikoli však nereálný. Připomeňme, že první desítku žebříčku měst dle kritérií ICCA v loňském roce uzavíral Peking, kde se konalo 111 akcí. Praha se s 98 akcemi dělila o 14. příčku s dánskou Kodaní. „Bez Kongresového centra Praha je dosažení tohoto cíle naprosto nereálné," konstatuje Suri. Pokud jde o kongresové centrum jako takové, důležitá je podle Suriho podpora města a pravidelné investice do údržby. Limitem v boji o určité kongresové zakázky jsou také výstavní plochy, kterých má KCP nedostatek.

O co se hraje?

Kongresové centrum Praha je jednou z dominant hlavního města České republiky s nádherným výhledem na panorama Prahy. Patří mezi významná evropská kongresová centra, kapacita prostor umožňuje konání kongresů až pro 9 300 účastníků ve více než 50 sálech, saloncích a jednacích místnostech s různou kapacitou. Největším sálem v budově je Kongresový sál s maximální kapacitou 2 764 míst. Díky vynikající akustice se řadí mezi třináct nejlepších koncertních sálů světa. Využitelná výstavní plocha, převážně ve foyer Kongresového centra Praha, je 13 000 m2. Vysoká technická úroveň a různé možnosti uspořádání vnitřních prostor umožňují uspořádání nejen kongresů a konferencí, ale také výstav, společenských akcí, banketů a kulturních představení. Veškeré prostory jsou plně klimatizovány a vybaveny nejnovější technikou. K dispozici je prvotřídní česká i mezinárodní kuchyně. Výhodou KCP je snadná dostupnost metrem i automobilem, podzemní garáže pojmou až 1 000 vozů.

Účastníci akcí mohou být ubytováni v moderním čtyřhvězdičkovém hotelu Holiday Inn Prague Congress Centre, který nabízí 251 pohodlných a moderně vybavených pokojů (192 standardních double/
/twin pokojů, 50 pokojů Executive, 7 pokojů suite a 2 pokoje pro tělesně znevýhodněné hosty). Služby hotelu jsou šity na míru mj. korporátní klientele a kongresovým hostům. Pro pořádání menších meetingů slouží čtyři salonky, foyer a oranžerie.

K hotelu přiléhá sedmipodlažní budova Business Centra, kde jsou k dlouhodobému pronájmu k dispozici kanceláře, obchodní plochy a sklady. Majetkem KCP jsou také pozemky v jeho sousedství. Některé jsou považovány za zbytné, u jiných se uvažuje o výstavbě výstavních ploch, které v současnosti centru chybějí a limitují ho v dalším rozvoji, resp. v biddingu na některé významné kongresové akce.