|
Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou díky teplým výronům kyselky a oxidu uhličitého nejteplejší veřejně přístupné podzemní prostory u nás. Udržuje se zde stálá teplota 14 – 15 °C, takže při jejich prohlídce můžete teplé oblečení nechat doma či v autě. V tuhé zimě se zde zahřejete, v parném létě příjemně ochladíte.
Jediné hydrotermální
Unikátní jeskynní systém, který najdete v Teplicích nad Bečvou, se může pochlubit ještě jednou zvláštností. Jedná se o naše jediné jeskyně hydrotermálního původu. Podzemní komplex vznikl v devonských vápencích současným působením dešťových vod stékajících z povrchu a teplých minerálních vod vystupujících z velké hloubky. A právě kyselka je příčinou zdejší nádherné výzdoby, kterou tu do bizarních tvarů vykouzlil minerál aragonit. K vidění jsou i další krasové jevy, například stalaktity, keříčkovité drúzy či tzv. gejzírové krápníky – kuželovité útvary se středovým kanálkem uvnitř, kterým vzhůru probublávala kyselka. Jednou z nejpozoruhodnějších prostor je Koblihová síň, jejíž stěny pokrývají zlatavé kulovité sintrové povlaky, připomínající svým tvarem a barvou usmažené koblížky.
Gejzírové stalagmity |
Opracovaný krystal aragonitu |
Nad plynovými jezery
Názvy dalších zastavení prohlídkové trasy svědčí o pestrosti a výjimečnosti výzdoby, kterou zdejší jeskyně nabízejí – Zasedací síň, Katakomby, Křtitelnice, Turecký hřbitov, jeskyně U Krokodýla, Mramorová jeskyně nebo Jurikův dóm, nazvaný podle mnicha Jurika, který podle legendy založil nedaleké Hranice. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny oxidem uhličitým o vysokých koncentracích, který vytváří tzv. „plynová jezera“, jež si můžeme představit jako souvislý několik metrů mocný plynový polštář. Úroveň návštěvní trasy se nachází zhruba na horní hranici tohoto polštáře. Vzhledem k tomu, že jde o plyn těžší než vzduch, nerozptýlí se do výše položených jeskynních prostor, a návštěvníkům tudíž nehrozí žádné nebezpečí.
Díky své jedinečnosti přitahují jeskyně stále |
Zbrašovské aragonitové jeskyně objevili na přelomu let 1912 a 1913 bratři Chromí a pro veřejnost byly zpřístupněny v roce 1926. Roku 1955 získaly nový vchod (nedaleko vlakového nádraží na druhém břehu Bečvy), který se používá dodnes. Jeskynní systém je dlouhý celkem 1240 metrů s výškovým rozpětím 55 metrů a v roce 2003 byl vyhlášen národní přírodní památkou. Prohlídkový okruh je dlouhý 375 metrů a lze jej projít za 60 minut. Do konce září nabízejí jeskyně kromě svých přírodních krás i seznámení s tvorbou výtvarníka Jaroslava Koléška. Návštěvníci podzemí mohou obdivovat skleněné sochy a objekty z různých materiálů, které výtvarník pod povrch umístil.
Jáma hlubší než obvykle
Jihovýchodně od města, nedaleko od jeskyní, se na pravém břehu Bečvy nachází další přírodní rarita – Hranická propast. Je součástí Národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic a jedná se o nejhlubší propast a zároveň nejhlubší jezero v České republice. Mimořádný přírodní jev vznikl působením zdejší kyselky a jeho podvodní prostory jsou postupně prozkoumávány potápěči i sondami již několik desetiletí. Pokud se do propasti podíváte, dohlédnete do hloubky 69,5 metru. Posledním měřením před dvěma lety byla naměřena v její zatopené části hloubka 220 metrů, takže celková ověřená hloubka Hranické propasti činí 289,5 m. Dna se ovšem přes veškerou snahu ještě dosáhnout nepodařilo. Někteří odborníci směle odhadují, že monstrózní a spletité podvodní prostory mohou mít hloubku až 700 metrů. K Hranické propasti dorazíte od teplické železniční stanice během patnácti minut po červené značce.
Text: Jan Pomykal
Foto: m-ARK a Jan Pomykal